Röderův hrob (též hrob majora Karla Ferdinanda Wilhelma von Rödera) je zaniklý válečný pomník a hrob pruského důstojníka na bojišti bitvy u Chlumce a Přestanova v okrese Ústí nad Labem. Nacházel se na louce u obce Varvažov a byl vztyčen v roce 1817, aby připomínal majora pruského generálního štábu Karla Ferdinanda Wilhelma von Rödera, který padl v bitvě 30. srpna 1813 při útoku pruské jízdy.

Památka patřila k nejstarším memoriálním objektům na chlumeckém bojišti, svou vizuální podobou se však lišila od monumentálních „národních“ pomníků. Hrob zanikl pravděpodobně v 60. či 70. letech 20. století v souvislosti s demolicí obcí Horní a Dolní Varvažov a rozšiřováním povrchové těžby hnědého uhlí. V současné době se místo bývalého hrobu nachází v prostoru nájezdu na dálniční odpočívadlo Varvažov u dálnice D8 ve směru na Drážďany, na území Všebořic.

Historie

Bitva roku 1813 a smrt majora Rödera

vlevo|náhled|Pruský král velí dragounům k útoku v bitvě roku 1813 Bitva u Chlumce a Přestanova, která se odehrála 29. a 30. srpna 1813, představovala jedno z vítězství spojeneckých armád (Rakouska, Pruska a Ruska) nad vojsky císaře Napoleona I. v rámci tzv. osvobozovacích válek. Boje v okolí Varvažova (tehdy ) byly významné především v druhé fázi bitvy, kdy pruský sbor generála Friedricha Kleista vpadl do týlu francouzského armádního sboru generála Dominika Vandamma. Právě u Varvažova došlo k definitivnímu zlomení odporu francouzských sil a u vedlejšího Žandova k zajetí samotného generála Vandamma.

Karl Ferdinand Wilhelm von Röder (16. července 1781 – 30. srpna 1813) byl příslušníkem generálního štábu pruské armády. V bitvě u Chlumce se účastnil rozhodujících bojů 30. srpna 1813. Podle historických pramenů zahynul hrdinskou smrtí při vedení útoku pruské jízdy během dobývání Horního Varvažova (). Zatímco většina padlých vojáků byla pohřbena v anonymních hromadných hrobech, Röderova hodnost a zásluhy vedly k tomu, že mu bylo vyhrazeno samostatné pietní místo na louce poblíž varvažovského potoka tekoucího od Telnice.

Areál bojiště

vlevo|náhled|Pohlednice z Varvažova se třemi národními pomníky na bojišti Již krátce po bitvě se chlumecké bojiště začalo přetvářet v místo kolektivní paměti. Prvním monumentem byl tzv. pruský pomník, odhalený v roce 1817 za přítomnosti pruského krále Friedricha Wilhelma III. Při jeho slavnostním odhalení 8. září 1817 velel čestné stráži dvaceti vojáků pruské královské gardy podplukovník von Röder. Později následoval vznik pomníku rakouského (1825), věnovaného hraběti Colloredo-Mansfeldovi, a monumentálního pomníku ruského v Přestanově (1835).

Areál se stal vyhledávaným turistickým cílem, zejména pro lázeňské hosty z blízkých Teplic. O údržbu objektů se staral hlídač pomníků, válečný veterán ubytovaný v nedalekém strážním domku. První z nich, kaprál Josef Beran, osobně prováděl návštěvníky po bojišti a upozorňoval je nejen na velké monumenty, ale i na Röderův hrob, o který rovněž pečoval.

Vznik hrobu a jubilejní návštěvy náhled|Hrob zakreslený ve Stabilním katastru (1843) i s popiskem „“ Samotný Röderův hrob byl zřízen v roce 1817, tedy stejně jako hlavní pruský pomník. Na rozdíl od Schinkelova litinového monumentu měl charakter spíše osobního pietního místa označeného křížem. Hrob byl situován stranou od hlavní silnice. Podle soudobých popisů nešlo jen o náhrobek, ale o celistvě architektonicky a zahradně řešený prostor, který kombinoval surový kámen (čedičové sloupy) s kovářskou prací (železný kříž a mříž s erbem) a živým plotem. Na zadní straně kříže byl umístěn německý nápis (v českém překladu): „Kdo žije v Kristu, neumírá. Kdo v Kristu umírá, ten žije,“ který vyjadřoval pietní rozměr památky oproti nacionálně-politickému vyznění velkých pomníků v okolí.

Význam místa pro rodinu padlého dokládá i návštěva u příležitosti 50. výročí bitvy. V neděli 30. srpna 1863 navštívil hrob majorův syn, pruský generálporučík von Röder. Tato událost byla zpětně zaznamenána v chabařovické městské pamětní knize, jejímž autorem byl pedagog Gustav Simon.

Sté výročí bitvy v roce 1913 přineslo na bojišti novou vlnu budování pomníků. Vedle drobnějších objektů (např. Kleistův pomník v Nakléřově či pomník ve Stradově) vznikl především monumentální Jubilejní pomník v Chlumci, odhalený v rámci masových slavností 30. srpna 1913. Oficiálního odhalení a následných ceremonií na chlumeckém zámku se zúčastnila řada prominentních hostů včetně budoucího rakouského císaře Karla I. (tehdy arcivévody) a zástupce německého císaře generálplukovníka von Kessela. Součástí německé delegace byl i přímý potomek padlého majora Rödera, Excelence E. von Röder, který v té době zastával úřad vrchního ceremonáře německého císařského dvora. Dopoledne 31. srpna 1913 se konala také pietní akce přímo u varvažovského pomníku a hrobu majora Rödera. Jednalo se o velmi prostou slavnost složenou z projevu evangelického pastora z Chabařovic a kladení věnců zástupci města Ústí a Pomocného spolku německých říšských příslušníků (). Poté následovalo slavnostní otevření vyhlídkové věže na výšině u Nakléřova.

Popis náhled|Hrob majora Rödera na pohlednici z roku 1911, v popředí branka s rodovým znakem Röderův hrob nebyl jen klasický náhrobek, nýbrž architektonicky pojednaný pietní okrsek. Měl podobu obdélníku o rozměrech přibližně 24 kroků na délku a 20 kroků na šířku. Celý prostor byl ohraničený přírodním hrazením tvořeným svisle zasazenými čedičovými sloupy o výšce dvou loktů (přibližně 1,2 metru), které doplňoval živý plot.

V centru tohoto prostranství se nacházel mohutný neopracovaný balvan, do něhož byl vsazený železný kříž. Prameny se rozcházejí v popisu jeho velikosti – starší literatura uvádí výšku jedné stopy (cca 30 cm), zatímco moderní práce zmiňují kříž vysoký až 1,5 metru.

Kříž nesl na přední straně nápis:

Na zadní straně se nacházel citát s křesťanským podtextem:

Přední nápis v českém překladu: „Karl Ferdinand Wilhelm von Röder, královský pruský major v generálním štábu, narozen 16. července 1781, padl v bitvě u Chlumce 30. srpna 1813.“ A zadní: „Kdo žije v Kristu, neumírá, kdo v Kristu umírá, ten žije“.

Vstup do ohrazeného prostoru kolem pomníku tvořila ozdobná železná mříž, na níž byl umístěný rodový erb majora von Rödera a vyobrazení dvou řádů a vyznamenání, která získal za svou službu.

Zánik náhled|Vývoj místa v průběhu doby Přesná doba zániku hrobu není v písemných pramenech jednoznačně doložená, prokazatelně však existoval ještě během druhé světové války, o čemž svědčí historické přehledy z roku 1943.

Zaznamenán je také ve Státní mapě odvozené v měřítku 1:5000 z roku 1950 a areál je patrný i v leteckém fotografickém mapování z let 1953–1954. Václav Houfek uvádí jeho existenci do 60. let 20. století.

K úplné likvidaci hrobu došlo pravděpodobně někdy mezi 60. a 70. léty v souvislosti s demolicí Horního a Dolního Varvažova a rozšiřováním povrchové těžby hnědého uhlí. Územní plán z roku 1974 jej již neobsahuje, stejně jako ortofoto z roku 1987. Do 21. století se z hrobu nedochovaly žádné nadzemní pozůstatky.

Reference

Literatura

Externí odkazy

Zastavení třetí: Varvažov na webu Projekt Chlumec-Varvažov 1813

Kategorie:Hroby v Česku Kategorie:Zaniklé pomníky a památníky v Česku Kategorie:Zaniklé stavby v Ústeckém kraji Kategorie:Zaniklé hřbitovy v Ústeckém kraji Kategorie:Pomníky a památníky napoleonských válek Kategorie:Stavby v Telnici (okres Ústí nad Labem) Kategorie:Postaveno v Česku 1817 Kategorie:Bitva u Chlumce a Přestanova