Alexandra Rammová-Pfemfertová ( Starodub – 17. ledna 1963 Západní Berlín) byla překladatelka, nakladatelka a galeristka. Zvláště je známá svou prací překladatelky Lva Trockého a prací na Die Aktion se svým manželem Franzem Pfemfertem.
Život Byla pátým z devíti dětí v ortodoxní židovské rodině žijící ve Starodubu, přibližně 400 kilometrů jihozápadně od Moskvy. Její otec, Gilel, byl obchodník, zatímco její matka Serafima byla žena v domácnosti. Židé zde žili téměř v naprosté izolaci od zbytku populace. Její starší sestra, Noema Rammová, se také stala překladatelkou pod jménem Nadja Strasserová. Poté, co se její starší sourozenci vzbouřili proti nábožensky konzervativnímu postoji otce, mohla Alexandra navštěvovat místní dívčí střední školu. V 18 letech, po maturitě, opustila domov a v roce 1901 přijela do Berlína.
Pobyt v Německu Po přestěhování do Berlína se aktivně angažovala v místních levicových kruzích. S Franzem Pfemfertem se setkala v Café des Westens. Po sňatku s Franzem Pfemfertem v roce 1911 se oba zapojili do expresionistického časopisu Der Sturm Herwartha Waldena. S Franzem Pfemfertem spolupracovala, když později téhož roku založil Die Aktion. Její sestra Maria Rammová se v roce 1913 provdala za přispěvatele Die Aktion Carla Einsteina. Od roku 1917 vedla Aktions-Buch-und-Kunsthandlung („obchodník s knihami a uměním Aktionu“) se sídlem na Kaiserallee 222 (dnes Bundesallee) v berlínské čtvrti Wilmersdorf. Po válce Pfemfertovi podporovali Spartakovce, což vedlo k několika domovním prohlídkám a jejich několikadennímu zatčení na začátku roku 1919. Od roku 1920 pracovala Alexandra Ramm-Pfemfert pro různá nakladatelství jako překladatelka z ruštiny, kde překládala romány, literaturu faktu a politické texty do němčiny.
Pod jménem Alexandra Rammová se stala významnou překladatelkou děl Lva Trockého do němčiny. S Trockým se však nikdy osobně nesetkala. Přesto s Trockým udržovala rozsáhlou korespondenci a posílala mu noviny, když byl v exilu v Turecku. V roce 1931 pomohla se svým manželem zařídit vízum pro Trockého syna Lva Sedova, když se v roce 1931 přestěhoval do Berlína. Když Trockého dcera Zinaida Volkovová v lednu 1933 spáchala v Berlíně sebevraždu, Alexandra zorganizovala pohřeb. 12. ledna 1933 Lev Trockij v dopise obvinil komunistickou stranu a Stalina z dohnání jeho dcery k smrti. Snila o návratu do Sovětského svazu, ale byla dekretem zbavena občanství – podle Trockého názoru to byl „čistý, nesmyslný akt pomsty“, který „zničil psychiku jeho dcery“. Tento dopis přeložila Alexandra Rammová-Pfemfertová a dostal se do tisku.
Pobyt v exilu Poté, co se nacisté chopili moci, Pfemfertovi začátkem března uprchli z Berlína a přes Drážďany se vydali do Karlových Varů, kde si Franz Pfemfert, který v Berlíně pracoval také jako portrétní fotograf, otevřel fotografický ateliér. Během této doby Alexandra Rammová-Pfemfertová pokračovala v práci na překladech z ruštiny. Jejich existence v Československu však byla neustále nejistá, a to nejen proto, že se spoléhali na finanční podporu přátel, ale také proto, že byli politicky a společensky izolovaní. Na levicový pár pohlíželi s podezřením převážně německo-nacionalističtí sudetští Němci, stejně jako čeští a exiloví němečtí komunisté. Proto se v říjnu 1936 přestěhovali do Paříže.
V pařížském exilu byli Pfemfertovi méně izolovaní, protože byli obklopeni nejen některými příbuznými Alexandry Rammové-Pfemfertové, ale také známými z doby jejich pobytu v Berlíně, jako byli Thea Sternheimová, Franz Jung, Carl Einstein a Lev L. Sedov. Franz Pfemfert znovu otevřel svůj fotografický ateliér. V této době byli oba politicky aktivní jen minimálně – a to jen tajně – protože zaprvé francouzská vláda potlačovala politická prohlášení emigrantů a zadruhé zde působili agenti sovětské tajné služby. Jejich přítel Kurt Landau byl v tomto období zavražděn sovětskými agenty a Trockého syn Lev L. Sedov zemřel za záhadných okolností.
Po vypuknutí druhé světové války byli Pfemfertovi nejprve internováni v Paříži jako „nepřátelští cizinci“, poté odděleni a deportováni do táborů v jižní Francii – Alexandra Rammová-Pfemfertová do Camp de Gurs poblíž Pau. Spolu s Theou Sternheimovou a dalšími se jí však podařilo z tábora po zhruba dvou týdnech uprchnout. Po několika týdnech putování jižní Francií se konečně znovu setkala s Franzem Pfemfertem v Perpignanu, odkud se vydali do Marseille. Po dlouhém boji o získání potřebných dokladů se Pfemfertovým konečně podařilo odjet přes Lisabon do New Yorku a odtud do Mexika, kam dorazili na jaře 1941.
Poslední roky V Mexico City se Pfemfertovi ocitli téměř v naprosté izolaci. Ve věku 57 a 62 let byli v neznámé zemi, ani jeden z nich nemluvil španělsky, neměli peníze a prakticky žádné známé. Pouze Natalya Ivanovna Sedovová, vdova po Trockém, je podporovala a udržovala s nimi pravidelný kontakt. Jejich pokus o další cestu do USA selhal kvůli restriktivní imigrační politice USA – přestože Albert Einstein písemně zaručil dobrou pověst Pfemfertových a našel se americký průmyslník, který byl ochoten je finančně podpořit.
V Mexico City Franz Pfemfert znovu otevřel fotografický ateliér, ale příjem nestačil na to, aby ho a jeho manželku uživil. Byli většinou závislí na darech od ostatních a na finančních prostředcích od Mezinárodního záchranného výboru. V roce 1952 byla Franzovi Pfemfertovi diagnostikována rakovina jater, na kterou v roce 1954 zemřel. Po jeho smrti Alexandra Rammová-Pfemfertová utrpěla nervové zhroucení a nějakou dobu potřebovala péči.
Začátkem roku 1955 se vrátila do Evropy a v květnu se usadila v Západním Berlíně. Její sestra Maria přežila válku a pronásledování jako Židovka žijící v úkrytu. Byt její sestry na adrese Laubenheimer Straße 23 v Berlíně-Wilmersdorfu se stal jejím posledním bydlištěm. V posledních letech udržovala kontakt s Karlem Ottenem, bývalým členem časopisu Aktion (Akce), který v roce 1957 vydal antologii expresionistické poezie Ahnung und Aufbruch (Předtucha a odchod), která připomínala do značné míry zapomenuté básníky Aktionu. Pomáhala také Paulu Raabemu s vydáním dotisku prvních čísel Aktionu, které vyšlo v roce 1961.
V roce 1961 byla Alexandre Rammové-Pfemfertové diagnostikována rakovina. Po několika léčbách zemřela 17. ledna 1963 v nemocnici Westend v Berlíně-Westend na zápal plic. Byla pohřbena 23. ledna 1963 v urnovém hrobě na židovském hřbitově na Heerstraße v Berlíně-Charlottenburgu. Její sestra Maria později nechala na náhrobek přidat jméno svého manžela Franze, který byl pohřben v Mexiku.
Reference
Kategorie:Ruští Židé Kategorie:Revolucionářky Kategorie:Překladatelky Kategorie:Narození v roce 1883 Kategorie:Narození v Rusku Kategorie:Úmrtí 17. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1963 Kategorie:Úmrtí v Berlíně