náhled|upright|Schwarzenberská hrobka v Domaníně Pohřebiště české šlechty je seznam hlavních míst posledního odpočinku, tedy rodinných hřbitovů, hrobek a hrobů české šlechty v Čechách, na Moravě a ve Slezsku s přesahem do okolních zemí. Seznam není úplný.
Příslušníci šlechty byli původně pohřbíváni v kryptách kostelů a kaplí. V důsledku reforem císaře Josefa II., kdy se zakázalo pohřbívat uvnitř měst, se šlechta musela vyrovnat s přerušením dlouhé tradice pohřbívání v kostelních kryptách a začala budovat nové, často výstavní a monumentální hrobky na hřbitovech nebo v parcích. Přesto se v některých případech pouze vybudoval samostatný venkovní vstup do kostelní krypty a pod kostelem se dále pohřbívalo. Někdy byla tato nová průčelí hrobky bohatě zdobená, za nimi se nacházela vstupní místnost nebo rovnou schodiště vedoucí do krypty.
V následujícím seznamu jsou zjednodušeně hrobky rozděleny do následujích kategorií: 1. samostatně stojící kaplová hrobka – pohřební (hrobová) kaple. Většinou má dvě podlaží – podzemní část je upravena k pohřbívání, zatímco nadzemní část sloužila jako kaple. 2. hrobka zbudovaná pod kostelem, jehož primární funkcí nebylo pohřbívání. Často byl z hygienických důvodů od období osvícenství zbudován nový přístup zvenku nebo se v ní přestalo pohřbívat. 3. rodinný hřbitov – soubor hrobek nebo hrobů – často oddělený od zbytku komunálního hřbitova, někdy samostatně v přírodě. 4. arkádová hrobka (kolonáda) 5. nezastřešená vícehrobka se zadní stěnou ve tvaru obdélníku nebo půlkruhu (hrobka typu exedra) 6. jednoduchá hrobka na hřbitově
Z architektonických stylů převažuje klasicismus/empír a novogotika.