Předčasné odloučení placenty je stav, kdy se placenta oddělí od dělohy předčasně, tedy ještě před porodem. Nejčastěji k tomu dochází kolem 25. týdne těhotenství. Příznaky mohou zahrnovat vaginální krvácení, bolesti v podbřišku a kriticky nízký tlak krve. U matky mohou nastat komplikace v podobě diseminované intravaskulární koagulopatie a selhání ledvin. Komplikace u dítěte se mohou projevit jako fetální tíseň, nízká porodní hmotnost, předčasný porod nebo může dojít i k úmrtí plodu.
Příčina předčasného odloučení placenty není zcela jasná. Mezi rizikové faktory patří kouření, preeklampsie, odloučení placenty v minulosti (nejvýznamnější a nejvíce prediktivní rizikový faktor), úraz během těhotenství, užívání kokainu a předchozí císařský řez. Diagnóza vychází z klinických příznaků a je potvrzena ultrazvukovým vyšetřením.
V případě malého odloučení placenty může být doporučen klid na lůžku, zatímco u závažnějších případů nebo u odloučení, k nimž dojde těsně před termínem porodu, lze doporučit vyvolání porodu nebo císařský řez. Pokud je stav těhotné stabilní, je možné zkusit vaginální porod, v opačném případě se doporučuje císařský řez. U těhotných žen před 36. týdnem těhotenství mohou být podány kortikosteroidy, aby se urychlil vývoj plic dítěte. Léčba může vyžadovat krevní transfuzi nebo akutní hysterektomii.
K předčasnému odloučení placenty dochází přibližně v 1 z 200 těhotenství. Spolu s placentou praevia a rupturou dělohy patří mezi nejčastější příčiny vaginálního krvácení v závěru těhotenství. Předčasné odloučení placenty je příčinou přibližně 15 % úmrtí novorozenců v období kolem termínu porodu. Tato porucha byla poprvé popsána již v roce 1664.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Těhotenství