Fortriu (latinsky Verturiones, piktsky Uerteru, staroirsky Foirtrinn, staroanglicky Wærteras) bylo jedním z království Piktů, národa žijícího ve středním a severním Skotsku. Existovalo v době 4. až 10. století. Zpočátku bylo obklopeno ostatními drobnými nebo legendárními královstvími (spíš kmeny) Piktů: Cé, Cait, Circin a Fife, o jejichž králích není známo téměř nic, snad měly jakési lokální náčelníky, které irské prameny vnímaly jako krále srovnatelnými s králi Irska. V průběhu 7. století se Fortriu stalo dominantní silou nejen mezi Pikty, ale mělo vliv i na sousední keltská království Dál Riatu a Strathclyde. V tomto vrcholném období, které historiky je nazýváno „Verturiánskou hegemonií“, se nadvláda Fortriu rozšířila na všechna území Piktů nebo si alespoň získala piktskou většinu. V pramenech je Fortriu nazýváno Piktským královstvím a někdy mezi historiky „zemí Piktů“ (Pictland). Během 9. století bylo Fortriu poraženo ozbrojeným vpádem vikingů, později se piktské kmeny spojily a vytvořily království Alba (Skotsko).
Dějiny Nejstarší dějiny Vznik piktského království a jeho nejstarší dějiny jsou doposud zahaleny tajemstvím a opředeny nejasnostmi. V římské době byli Piktové národem, který si Římané nedokázali podmanit. Po celé 2. století s nimi Římané udržovali kontakty. Fortriu a název Verturiones (k označení jednoho ze dvou gentes neboli „národů“ Piktů) poprvé použil římský historik Ammianus Marcellinus.
Až do roku 664 neexistují v pramenech o království Fortriu zmínky. Adomnánův Život svatého Kolumby zmiňuje piktského krále jménem Bridei, syna Maelchona, který vládl v letech 554 až 584 jako „podkrál“ Orknejí. Jeho pevnost se nacházela u řeky Ness v samém jádru království Fortriu nebo v jeho nejbližším okolí. Ulsterské anály hovoří o „útěku“ (nebo „migraci“) Gaelů „před synem Mailcona“ mezi lety 558–560, což může nasvědčovat tomu, že Brideiova moc tehdy sahala až na území Cenél Loairn v Dál Riatě. Adomnán zmiňuje i přítomnost otrokyně z Dál Riaty na Brideiově dvoře v době Kolumbovy návštěvy.
Verturiánská hegemonie náhled|upright=0.5|vlevo|Bitva u Dun Nechtain na piktském kameni Koncem 7. století si království Fortriu vybudovalo dominantní postavení nad většinou nebo všemi Pikty, což byl jeden z nejvýznamnějších vývojů v dějinách raně středověkého Skotska. Historici toto období označují za Verturiánskou hegemonii (Verturian Hegemony). Roku 685 zvítězili Piktové nad northumbrijským králem Ecgfrithem u Dun Nechtain a rozšířili území svého království výrazně na jih na úkor Northumbrie. Za tento úspěch mohli Piktové vděčit svému králi jménem Bridei III., který zřejmě byl na počátku své vlády roku 671 jen „podkrálem“ podřízeným anglosaské Northumbrii, ale krátce po usednutí na trůn započal s upevňováním královské moci a sjednocováním Piktů do jednoho národa s jedním králem. Roku 680 oblehl Dunnottar a hned příštího roku vedl tažení proti Orknejím. Vítězstvím nad Ecgfrithem (685) se tak Bridei III. zbavil posledních okovů cizí nadvlády a svým nástupcům zajistil postavení suverénních vládců, kteří získali moc zákonodárnou nad všemi piktskými provinciemi. V dobách 7. až 8. století si králové Fortriu své pozice na dobytých jižních územích upevňovali tím, že na nich usazovali sobě loajální gaelské rody s jejich vlastními družinami. V letech 731–741 pak probíhaly výboje, které vedly k porobení si Dál Riaty.
Invaze vikingů a vznik Alby Roku 839 piktskou hegemonii ukončili vikingové, kteří porazili alianci Piktů a Gaelů z Dál Riaty na bojišti. V katastrofální bitvě, která se odehrála na neznámém místě, padl jak piktský král Eóganan tak i gaelský král Dál Riaty Áed mac Boanta. Složení a přítomnost obou králů naznačuje, že se nejednalo o pouhou nahodilou obranu před severským nájezdem, ale o závěr nějakého dlouhodobějšího tažení, a že gaelská Dál Riata mohla stále být podřízená piktskému království Fortriu.
Podle tradice bylo Piktské království roku 843 nahrazeno královstvím Alba, avšak irské letopisy používají pojmy Piktové a Fortriu ještě o půl století později. Zmínky o Fortriu se objevovaly ještě na počátku 10. století.
Název a prameny náhled|upright=0.5|vlevo|Nápis Rex Pictorum v MS Rawlinson B 489 (Ulsterská kronika) náhled|upright=0.5|vpravo|Mapa piktských království a oblastí: Fortriu, Cait, Cé, Circin a Fife Ulsterské anály ze 6.–10. století obsahují různé zmínky o Fortriu: rex Fortrenn („král Fortriu“), la firu Fortrenn („muži z Fortriu“) a Maigh Fortrenn („pláně Fortriu“). Zmiňují, že „muži z Fortriu“ roku 904 zabili vikinského vůdce Imara ua Ímaira, tj. čtyři roky poté, co se pro krále Alby začalo používat označení ri Alban. V anglosaských zdrojích jako Anglosaská kronika ze 6. století po Bedu Ctihodného ze 8. století se používá staroanglického výrazu Wærteras. Poslední datovaná zmínka o Fortriu v irských análech pochází z roku 918, kde jsou „muži z Fortriu“ a „muži z Alby“ již považovány za synonyma.
Název Fortriu je moderní rekonstrukce anglicky hovořících historiků pro skupinu Piktů a království, rekonstruovaná podoba názvu v piktském jazyce by mohla tedy být *Uerteru.
Odkazy Reference
Související články Seznam piktských králů Piktové
Externí odkazy
Kategorie:Dějiny Skotska Kategorie:Piktové Kategorie:Dějiny Spojeného království Kategorie:Zaniklé státy na Britských ostrovech