Hrabě Jan Karel Serényi z Kis-Serény ( Johann Karl Serényi von Kis-Serény, * asi 1640 – 5. ledna 1691) byl uherský šlechtic z rodu Serényiů z Kis-Serény, císařský polní maršál a dvorní válečný rada.
Život Narodil se jako syn Gabriela Serényiho (1598–1664) a jeho manželky Alžběty rozené Zahrádecká ze Zahrádek (1610–1665). Měl staršího bratra Františka Gabriele (1636–1677), jenž později zdědil Lomnici u Tišnova, z níž začal budovat rezidenční rodové sídlo a zastával úřady v moravské zemské správě.KUNDRATOVÁ, Miroslava: Sňatková politika v 17. a 18. století na příkladu rodin Serenyi, Chorinských a Petřvaldských (diplomová práce); Masarykova univerzita, Brno, 2011 s. 21–25
Jejich otec Gabriel Serényi byl významný moravský politik, zasedal na moravském zemském sněmu, v letech 1641–1644 byl hejtmanem Hradištského kraje. Byl jmenován tajným radou a v letech 1644–1648 nejvyšším sudím na Moravě, poté moravským nejvyšším komorníkem a v letech 1655–1664 vykonával úřad moravského zemského hejtmana. Dne 7. dubna 1656 byl povýšen do hraběcího stavu.
Jan Karel Serényi vstoupil v mladém věku do císařské armády. Císař Leopold I. ho 22. dubna 1672 jmenoval komorníkem. Ve stejném roce se stal majitelem nově vytvořeného pěšího pluku, pozdějšího 25. pěšího pluku, který se zúčastnil bojů na Rýně a v Alsasku během francouzsko-nizozemské války. Jan Karel Serényi se vyznamenal v hodnosti polního podmaršálka během druhého obléhání Vídně v roce 1683 a pri obléhání Budína v roce 1686. Následně dosáhl hodnosti polního maršála a stal se členem Říšské válečné rady.
Dne 10. června 1690 zřídil majorátní panství, do nějž vložil Nový Světlov (v Bojkovicích) a Milotice, kde pak v následující generaci vzniklo druhé hlavní sídlo rodu.PRCHAL, Vítězslav: Společenstvo hrdinů. Válka a reprezentační strategie českomoravské aristokracie 1550–1750; Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2015 s. 305–306 Dne 31. prosince 1690 převedl dědictví na svého nejstaršího syna Karla Antonína.
Manželství a potomstvo Jan Karel Serényi byl ženatý s hraběnkou Ernestinou Barborou z Löwenstein-Wertheimu-Rochefortu (23. října 1655 – 8. listopadu 1698), vdovou po hraběti Erichu Adamovi (Adolphovi) ze Salmu (zemřel 1679), dcerou Ferdinanda Karla z Löwenstein-Wertheim-Rochefortu a Anny Marie z Fürstenbergu. Z jejich manželství se narodily tyto děti:
Marie Františka (28. srpna 1679 – 10. srpna 1707) ⚭ Jan Antonín Gothart ze Schaffgotsche (19. dubna 1675 – 19. března 1742) Marie Ernestina (13. června 1680 – 12. prosince 1744) Karel Antonín (26. listopadu 1681 – 18. září 1746) ⚭ 1709 hraběnka Terezie ze Šternberka (30. října 1678 – 17. ledna 1759) Marie Anna (3. února 1684 – 25. prosince 1711) ⚭ hrabě František Josef Gondola († 1717), generál kavalérie Karel Josef (4. června 1686 – 3. února 1742) ⚭ 1718 hraběnka Marie Alžběta z Valdštejna (7. října 1697 – 3. dubna 1787) Leopold (1688–1717), maltézský rytíř
Externí odkazy Eintrag bei Kaiser und Höfe. Personendatenbank der Höflinge der österreichischen Habsburger des 16. und 17. Jahrhunderts. Stammreihe
Reference
Kategorie:Narození v 17. století Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Hrabata podle zemí Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Serényiové Kategorie:Úmrtí v roce 1691 Kategorie:Úmrtí 5. ledna Kategorie:Údržba:Články s nekontrolovanými překlady Kategorie:Muži