Elizabeth Prout (řeholním jménem: Marie Josefa od Ježíše; 2. září 1820 Shrewsbury – 11. ledna 1864 St Helens) byla anglická řeholnice a zakladatelka kongregace Sester od svatého Kříže a Umučení Našeho Pány Ježíše Krista.
Život Narodila se 2. září 1820 ve Shrewsbury. Pocházela z rodiny, kde matka byla anglikánka a otec byl nepraktikující katolík. Byla pokřtěna v anglikánské církvi a v tomto duchu také vyrůstala.
Rodina se později přestěhovala do Stone ve Staffordshire, kde její otec pracoval v pivovaru. V rané dospělosti Elizabeth konvertovala ke katolictví pod vlivem misionářů z kongregace pasionistů, zejména Domenica Barberi a otce Gaudentia Rossiho. Její konverze se setkala s nepochopením ze strany rodičů, i když později i oni přijali katolickou víru.
Elizabeth začala pociťovat povolání k řeholnímu životu. Na radu Rossiho vstoupila roku 1848 k Sestrám Dítěte Ježíše v Northamptonu. Zpočátku byla v komunitě spokojená, ale kvůli špatnému zdraví ji sestry nepovažovaly za dostatečně silnou pro jejich náročnou službu, a proto ji propustily.
Po návratu domů znovu hledala své místo. Otec Rossi jí doporučil, aby odešla do Manchesteru, konkrétně do oblasti Cheetham Hill, kde tehdy vedl misii v kostele sv. Chada. Zde Elizabeth začala působit jako učitelka v místní farní škole, což se stalo důležitým krokem na její další životní cestě.
Po příchodu do Manchesteru se setkala s velmi bídnými životními podmínkami místních obyvatel. Brzy se zapojila do života farnosti – navštěvovala nemocné a chudé v nejubožejších čtvrtích města, vyučovala dělníky v bavlnářských továrnách a pomáhala irským přistěhovalcům kvůli hladomoru.
Hluboce dojatá utrpením chudých se spolu s několika společníky rozhodla vytvořit komunitu, která by pomáhala utlačovaným dělníkům v průmyslových městech Anglie.
Zpočátku uvažovala o vstupu do již existujícího řeholního řádu, ale na radu otce Rossiho dospěla k přesvědčení, že jejím posláním je založit nové společenství. V ulici Stocks Street, nedaleko kostela sv. Chada, získala dům, kde se svými družkami žila a pracovala. Zaměřovaly se především na vzdělávání žen a poskytování dovedností, které by jim pomohly najít lepší práci.
Život této komunity byl velmi přísný – sestry se věnovaly modlitbě i těžké práci mezi chudými. Pravidla byla natolik náročná, že původní členky komunitu postupně opustily. Později však přišly nové kandidátky a vznikla řeholní pravidla. Společenství dostalo název Institut Svaté rodiny.
Dne 21. listopadu 1852, na svátek Uvedení Panny Marie do chrámu, přijaly sestry řeholní oděv z rukou faráře Croskella. Tehdy Elizabeth přijala řeholní jméno Matka Marie Josefa od Ježíše.
Následující roky byly poznamenány neúnavnou prací, často na úkor zdraví. Sestry byly tak chudé, že si nemohly dovolit lékařskou péči, a Marie Josefa sama ošetřovala nemocné členky komunity. Roku 1855 se přestěhovala do Suttonu (St Helens), kde otevřela školu a vedla další vzdělávací instituce. Sestry žily ve velké chudobě – někdy byla nucena dokonce žebrat.
Velkou oporou jí byl Ignatius Spencer, syn hraběte Spencera a konvertita ke katolictví. Když byl otec Rossi poslán do USA, Spencer převzal duchovní vedení komunity. Mezitím se sestry přestěhovaly do většího domu v Levenshulme u Manchesteru.
Navzdory podpoře čelila komunita i problémům – zejména finančním a vnitřním napětím. Marie Josefa dokonce odjela do Irska, aby získala finanční pomoc. Po návratu čelila obviněním proti komunitě, což vedlo k církevnímu vyšetřování. To však dopadlo velmi pozitivně a potvrdilo obětavost i chudobu sester.
Během svého života založila nebo vedla celkem devět škol.
Zemřela 11. ledna 1864 na tuberkulózu. Její tělo spočívá spolu s Dominicem Barberi a Ignatiem Spencerem ve svatyni kostela sv. Anny v Suttonu.
Sestry pasionistky Postupně začal Ignatius Spencer trávit se sestrami stále více času, a tak se v komunitě výrazně prohluboval vliv spirituality pasionistů. Spolu s Elizabeth pracovali na řeholních pravidlech, aby odpovídala duchu zakladatele pasionistů Pavlu od Kříže.
Spencer poté odvezl nová pravidla do Říma, kde získala schválení papeže. Tím byl institut oficiálně uznán jako řeholní kongregace katolické církve.
Dne 23. října 1863 byla zvolena generální představenou, avšak její zdravotní stav byl již velmi vážný – byla na pokraji fyzického vyčerpání. Deset let po její smrti bylo sestrám dovoleno nosit znak pasionistů na řeholním oděvu a kongregace přijala název Sestry od svatého Kříže a Umučení Našeho Pána Ježíše Krista.
Proces svatořečení Proces byl zahájen 18. května 1994 v arcidiecézi Liverpool. Dne 21. ledna 2021 uznal papež František její hrdinské ctnosti.
Odkazy Reference
Externí odkazy The Hagiography Circle
Kategorie:Ženy Kategorie:Ctihodní Kategorie:Passionistky Kategorie:Zakladatelé řeholních kongregací a institucí zasvěceného života Kategorie:Narození 2. září Kategorie:Narození v roce 1820 Kategorie:Narození v Shrewsbury Kategorie:Úmrtí 11. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1864 Kategorie:Úmrtí v Merseyside