Sup královský nebo také sup ušatý (Torgos tracheliotos, syn. Aegypius tracheliotos) je jestřábovitý pták, jediný zástupce rodu Torgos. Výskyt Sup královský se vyskytuje v afrotropické oblasti a marginálně i v oblasti palearktické, obývá území zhruba 30° severně a jižně od rovníku. V Africe se areál výskytu táhne od jižní Sahary až po severní části jihu kontinentu, „obkružuje“ lesnaté areály v západní a centrální Africe. Supi hnízdí také na Arabském poloostrově. Navzdory relativně rozsáhlému areálu výskytu je druh vzácný a některé jeho hnízdní populace již zjevně vyhynuly, včetně těch severněji žijících (např. v pohoří Atlas).
Rozlišeno bylo několik poddruhů supa královského, jejich oprávněnost je nicméně sporná – u tohoto druhu se totiž objevuje jak vysoká individuální, tak klinální variabilita. Na základě sborníku Handbook of the Birds of the World (1994) se rozlišovaly poddruhy T. t. negevensis z jižního Izraele a Arabského poloostrova, T. t. nubicus z Egypta a severního Súdánu a nominátní poddruh T. t. tracheliotos ze zbytku areálu výskytu. IOC World Bird List k březnu 2026 rozlišuje pouze nominátní poddruh T. t. tracheliotos a arabský poddruh T. t. negevensis.
Popis Jde o značně velkého dravého ptáka: dorůstá velikosti okolo 115 cm (s rozpětím křídel 280 cm) a průměrné hmotnosti asi 6 780 g, největší jedinci mohou vážit až 9 400 g. Na druhou stranu rozměry supa královského se někdy uvádějí poněkud nadsazené a spolu s ním žijící sup krahujový (Gyps rueppelli) bývá typicky o něco mohutnější. Zbarvení dospělců lze obecně popsat jako tmavě hnědé, na spodních partiích světlejší; hlava – včetně charakteristických kožních záhybů – je neopeřená a růžově zbarvená. Ovšem variabilita napříč celým areálem výskytu je značná, opeření i holá kůže mohou nabývat rozličných odstínů, stejně tak mohou být více či méně vyvinuté kožní záhyby na hlavě a krku (např. u arabských supů bývají redukované). Existují dokonce záznamy o částečných albínech. Ve zbarvení se neobjevuje zřetelný pohlavní dimorfismus, ale samci typicky dorůstají menších rozměrů než samice.
Chování a ekologie vlevo|náhled|Sup královský, Krugerův NP Sup královský vyhledává polosuché oblasti (stepi) a pouště, vyžaduje však přítomnost izolovaných stromů, které slouží k výstavbě hnízda. Někdy se vydává i do zatravněnějších biotopů. Obývá i oblasti ve značných nadmořských výškách, zaznamenán byl až do asi 3 500 metrů nad mořem. Ačkoli supi královští nejsou typickými stěhovavými ptáky, často vedou potulný způsob života: v Čadu a západní Africe se přesouvají v závislosti na příchodu dešťů, za potravou létají i přes 150 km od hnízdišť (zjištěno např. v Izraeli), mladí jedinci často urazí i několik stovek kilometrů. V 19. století byli zatoulanci hlášeni dokonce až ve Francii. S tímto kočovným způsobem života se pojí i samotářská povaha: páry se rozmnožují jednotlivě a jen výjimečně lze spatřit větší počet supů pohromadě, byť se někdy mohou slétat k velkým mršinám či napajedlům dokonce v pár desítkách.
Sup královský je převážně mrchožroutem. Velká a široká křídla z něj dělají brzkého, byť pomalého letce, často dorazí k mrtvým tělům mezi prvními mrchožrouty. Navzdory tomu, že je nad ostatními supy dominantní, a navíc dokáže sám prorazit kůži mrtvých zvířat, s oblibou se krmí kůžemi a šlachami po ostatních mrchožroutech. Na jedno posezení dokáže spolykat až 1 450 g masa. Vyjma konzumace mršin si potravu může zajišťovat asi i aktivním lovem nebo kleptoparazitismem. Žere také vejce.
Sup královský je monogamní, hnízdí zejména v období sucha (říjen–leden v západní Africe, prosinec–únor v severovýchodní Africe a na Středním východě, únor–červenec ve východní Africe, duben–srpen v jižní Africe). Hnízdo si staví na trnitých stromech, jako jsou akácie. Hnízdo je plochá stavba z větví o průměru 120–220 cm a hloubce 30–70 cm. Inkubační doba jediného vejce trvá asi 55 dnů, mláďata se opeří asi za 125–135 dní, ale rodiče se o svého potomka mohou starat i rok a déle.
Ohrožení Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) pokládá supa královského ve svém vyhodnocení stavu ohrožení z roku 2021 za ohrožený druh. Na populacích se podepsala zejména úmrtí po konzumaci otrávených zdechlin, někdy jsou supi loveni záměrně. Ohrožení je však způsobeno i jinými faktory, například úbytkem potravy (opět v důsledku lidských aktivit) nebo vyrušováním hnízdních párů. IUCN uváděl ve svém vyhodnocení z roku 2021 celkovou velikost populace na 6 500 dospělců, z toho asi 1 200 může žít v Arábii. Celkový populační trend IUCN zároveň považuje za prudce klesající (minus 64,5 % během tří generací). V mnohých oblastech již hnízdní populace supů vyhynuly, např. v Pobřeží slonoviny, v Alžírsku a Tunisku (zde již někdy okolo 30. let 20. století), v Nigérii (prudký pokles populací supů od konce 70. let 20. století, nyní jsou již možná vyhubené) nebo v Izraeli (v 90. letech 20. století).
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Jestřábovití Kategorie:Ptáci Afriky