Od roku 2023 v Ázerbájdžánu probíhá vlna zatýkání novinářů nezávislých médií, kteří jsou pak obviňováni z páchání závažných nepolitických trestných činů, jako je padělatelství. Mnozí z nich byli odsouzeni k dlouholetým trestům vězení. Řada trestních kauz byla zahájena podle obdobného schématu.
Dne 20. listopadu 2023 byl zatčen Ulvi Hasanli, šéf Abzas Media, a koordinátor projektů Mahammad Kekalov; 21. listopadu šéfredaktorka AbzasMedia Sevinc Vaqifqızıová (Vagifgizi); 28. listopadu šéf kanálu YouTube Kanal13 Aziz Orujov; 30. listopadu reportérka AbzasMedia Nərgiz Absalamová; 12. prosince šéf kanálu YouTube Kanal11 Teymur Karimov; 13. prosince editor ekonomického oddělení Turanské informační agentury Hafiz Babali; 14. ledna 2024 reportérka AbzasMedia Elnarə Qasımová; 6.–8. března střihač videa Toplum TV Mushfig Jabbarov a spoluzakladatel Toplum TV Alasgar Mammadli; 18. dubna šéf webu Meclisinfo Imran Aliyev; 30. května zaměstnanec Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda Farid Mehralizade; 6. prosince šéfredaktorka Meydan TV Aynur Elgünəşová (Elgunesh), reportéři Aysel Umudova, Aytac Tapdıqová (Tapdig), Xəyalə Ağayevová a Ramin Jabrayilzade (Deko) a novinář Natig Javadli; 17. ledna 2025 reportér Toplum TV Farid Ismayilov; 6. února editor Meydan TV Shamshad Agha a editorka Toplum TV Shahnaz Huseynova (Beylargizi); 20. února nezávislý novinář Nurlan Gahramanli (Libre); 1. března nezávislá novinářka Fatimə Mövlamlıová; 7. května novinářka Hlasu Ameriky Ulviyya Aliová (Ali); a 28. srpna byl zatčen nezávislý fotožurnalista Ahmed Mukhtar.
Trestní řízení bylo proti zadrženým šéfredaktorům médií zahájeno na základě článku 206.3.2 Trestního zákoníku Ázerbájdžánu. Následně byli do téže kauzy zapojeni i další mediální pracovníci. Předběžné vyšetřování vedlo Hlavní oddělení policejního ředitelství města Baku a novináři byli obžalováni na základě dalších článků trestního zákoníku, včetně nelegálního podnikání s rozsáhlými příjmy spáchaného organizovanou skupinou, legalizace majetku získaného trestnou činností ve značném rozsahu, pašování spáchaného organizovanou skupinou, daňových úniků spáchaných organizovanou skupinou, padělání dokumentů, používání padělaných dokumentů a zaměstnávání pracovníků bez řádných pracovních smluv.
V průběhu let 2023 až 2025 bylo v souvislosti s trestními kauzami proti AbzasMedia, Toplum TV a Meydan TV vyslechnuto nejméně 110 svědků. Mezi vyslýchanými byli nejen novináři, ale také jejich rodinní příslušníci, přátelé, pronajímatelé bytů využívaných jako kanceláře a řidiči taxi, jejichž služeb zatčení využívali. Většina svědků později během soudního řízení svá svědectví odvolala s tím, že byli k výpovědím donuceni nátlakem.
V průběhu vlny zatýkání byl rodinným příslušníkům zadržených novinářů, jakož i aktivistům občanské společnosti a novinářům, zakázán výjezd ze země. Státní pohraniční služba většině z nich sdělila, že jejich odjezd byl zakázán rozhodnutím Ministerstva vnitra. Aktivisté však o tomto rozhodnutí nebyli předem informováni; dozvěděli se o něm až na letišti při pokusu překročit státní hranici. Obránci lidských práv a právníci považují tato omezení za neopodstatněná.
Zatýkání se diskutovalo jak uvnitř země, tak v mezinárodním měřítku. Prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev prohlásil, že svoboda slova je v zemi zaručena a že zatčení byli zadrženi nikoli za novinářskou činnost, nýbrž za nelegální financování. Lídři opozice a aktivisté občanské společnosti označili události za potlačování svobody tisku. Mezinárodní organizace pro lidská práva označily zadržené za politické vězně a vyzvaly ázerbájdžánské orgány k jejich okamžitému a bezpodmínečnému propuštění.
Reference
Kategorie:Ázerbájdžánští političtí vězni Kategorie:Lidská práva v Ázerbájdžánu