náhled|Závaží vertikálního stavu ze 4. tisíciletí před n. l. Vertikální tkalcovský stav je ruční nástroj k výrobě tkanin, u kterého se rozlišují dvě rozdílné konstrukce: Dřevěný rám ze dvou vetikálních postranic spojených dvěma příčnými břevny. Osnova je navázána na horním břevně a napínána závažími upevněnými na jejím dolním konci Konstrukce zvaná také tubulární stav: podobný dřevěný rám, ve kterém je osnova na obou koncích pevně zachycena příčnými břevny
Tento článek se zabývá vertikálním stavem se závažími, tubulární konstrukce je popsána ve článku Tapiserie.
Historie vertikálního tkalcovského stavu Z historických vertikálních stavů se žádný nedochoval, názorné modely těchto nástrojů jsou odvozeny od archeologických nálezů jednoduchých nákresů na kameninách, fragmentů osnovního závaží, kovových bidel a útržků tkanin.
Podle odhadu některých znalců pocházejí závaží od nejstaršího stavu z období 9. tisíciletí před n. l. Podobná závaží pocházející asi z doby kolem roku 7000 před n. l. byla nalezena v Jerichu. Útržky lněných tkanin vyrobených technikou vertikálních stavů pocházejí přibližně z roku 6000 z tureckého Catalhöyüku a o 500 let později z Japonska.
V Evropě byla mimo jiné v Čechách a na Moravě ve 20. století na různých místech provedena řada archeologických vykopávek s nálezy z 5. století n. l. Např. ve východních Čechách byla nalezena místa, na kterých stály 4 vertikální stavy. Podle druhu (pálená hlína, 30–40 g na 1 osnovní nit) a rozmístění závaží mohli odborníci poměrně přesně odhadnout velikost tkalcovského stavu, tloušťku zpracované příze, vazbu tkaniny atd).Urbanová/Kostka/Korený: Neznámý známý hrob z Prahy-Dejvic, Archeologica Pragensis 2010, str. 361–392
Vertikální stav byl asi od 4. století n. l. stále více nahrazován horizontálním. V Evropě se používal vertikální stav jen asi do 10. století, v jednotlivých případech ve Skandinávii až do 60. let 20. století.
Funkce vertikálního stavu Konstrukce stavu je znázorněna na nákresu vpravo nahoře:
Osnovní nitě zavěšené na příčce (c) jsou rozděleny „prošlupní“ tyčí (n) a jednotlivě protaženy nitěnkami na jedné ze 3 brdových tyčí (k). Svazky po 30–40 nitích jsou zatíženy závažími (b).
3 hlavní fáze tkaní: otevření prošlupu odtažením jedné (nebo více) tyčí s nitěnkami (k) nad úroveň osnovy protažení útku (g) prošlupem příraz útku tyčí (m) vzhůru k hotové tkanině
Manipulaci s pomocnými tyčemi prováděla u tkanin do šířky cca 1 m jedna osoba, s širším výrobkem byly zaměstnány (většinou) dvě tkadleny.
Odkazy Reference
Literatura Klot: Vertical Loom: Principals and Construction, Lacis 1989, ISBN 978-0916896096 Plunkett: The Anglo-Saxon Loom from Pakenham, Suffolk Institute of Archeology and History 1999, ISSN 0262-6004
Související články Tkaní Tkalcovský stav Tapiserie
Kategorie:Textilní stroje