Luscinia je rod lejskovitých ptáků (Muscicapidae).
Taxonomie Na základě IOC World Bird List (v15.1 z března 2026) zahrnoval rod Luscinia pouze čtyři žijící druhy: slavík tmavý (Luscinia luscinia (Linnaeus, 1758)), jenž se vyskytuje od severní a střední Evropy po střední Rusko; slavík obecný (Luscinia megarhynchos C. L. Brehm, 1831), jenž se vyskytuje ve střední a západní palearktické oblasti; slavík modráček (Luscinia svecica (Linnaeus, 1758)), jenž se široce vyskytuje napříč palearktickou oblastí a také na západě Aljašky; rehek bělobřichý (Luscinia phaenicuroides (J.E. Gray & G.R. Gray, 1847)), jenž se vyskytuje v orientální oblasti od Himálaje po střední Čínu. Systematika byla nicméně již od konce 19. století dosti problematická, s kolísajícím počtem klasifikovaných druhů. Slavíci byli také někdy sdružováni s africkými červenkami Sheppardia a Stiphrornis do rodu Erithacus (v nynějším pojetí zahrnuje jen červenku obecnou).
Výše uvedený stav je založen na studii Sangster & kol. (2010): tito autoři provedli molekulárně-fylogenetickou studii zahrnující 16 z 18 tehdy uznávaných druhů rodu Luscinia a zjistili, že rod je polyfyletický, tvořený čtyřmi samostatnými vývojovými liniemi (a navíc je nepříbuzný s „červenkami“). Jméno Luscinia zůstává jako platné pro klad zahrnující tři výše uvedené druhy slavíků, mezi nimiž se překvapivě odvozuje rehek bělobřichý. Ten byl původně řazen do vlastního rodu Hodgsonius, kde ho uvádí i práce od Karla Hudce z roku 2003, na níž se české ptačí názvosloví zakládá.
K žijícím druhům rodu Luscinia přidal Kessler (2013) ještě dva druhy fosilní, založené na pozůstatcích nalezených v Maďarsku: Luscinia denesi pochází z miocénu a Luscinia pliocaenica z pliocénu.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Lejskovití