Eugen Sartori von Villemontain ( Eugen Heinrich Philipp Maria Sartori Edler von Villemontain) (31. října 1852 Praha – 13. dubna 1932 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent Technické vojenské akademie sloužil v c. k. armádě od roku 1873 jako důstojník dělostřelectva. Vystřídal působení u různých jednotek po celé monarchii a svou kariéru završil jako velitel dělostřelecké brigády v Linci (1908–1912). V roce 1911 dosáhl hodnosti polního podmaršála a po odchodu z aktivní služby byl v roce 1914 povýšen do šlechtického stavu.
Životopis náhled|vlevo|Erb Eugena Sartoriho udělený při povýšení do šlechtického stavu (Rakouský státní archiv, 1914) Narodil se v Praze jako syn vojenského lékaře Philippa Sartoriho (1823–1908). Absolvoval Vojenskou technickou akademii ve Vídni a v roce 1873 vstoupil do armády jako poručík u 3. praporu pevnostního dělostřelectva ve Vídni.Kais. Königl. Militär Schematismus 1874; Vídeň, 1874; s. 498 dostupné online V roce 1874 byl přeložen k 7. pluku polního dělostřelectva taktéž ve VídniKais. Königl. Militär Schematismus 1877; Vídeň, 1876; s. 538 dostupné online a následně absolvoval vyšší kurz pro důstojníky dělostřelectva. U 7. dělostřeleckého pluku strávil několik dalších let a v roce 1879 byl povýšen na nadporučíka.Kais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 570 dostupné online V letech 1883–1887 působil u 6. oddělení na ministerstvu války a mezitím byl v roce 1884 povýšen na kapitána.Kais. Königl. Militär Schematismus 1885; Vídeň, 1884; s. 640 dostupné online Od roku 1887 sloužil u 2. dělostřeleckého pluku ve VídniKais. Königl. Militär Schematismus 1889; Vídeň, 1888; s. 647, 672 dostupné online a v roce 1895 získal hodnost majora.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1897; Vídeň, 1896; s. 729 dostupné online V letech 1897–1899 sloužil u 26. dělostřeleckého pluku v Sibiu a mezitím byl v roce 1898 povýšen na podplukovníka.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1899; Vídeň, 1898; s. 736, 828 dostupné online
Od roku 1899 byl velitelem 26. dělostřeleckého pluku v TerezíněHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1900; s. 277 dostupné online a v roce 1901 obdržel hodnost plukovníka.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1902; Vídeň, 1901; s. 170 dostupné online Jako velitel 3. dělostřeleckého pluku byl následně přeložen do Štýrského Hradce (1905–1908).Sport und Salon 29. září 1906; Vídeň, 1906; s. 6 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1908; Vídeň, 1907; s. 170, 858 dostupné online K datu 1. května 1908 byl povýšen na generálmajoraSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1909; Vídeň, 1909; s. 151, 171 dostupné online a převzal velení 14. dělostřelecké brigády v Linci.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 310 dostupné online Dne 1. listopadu 1911 obdržel hodnost polního podmaršála,Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1912; Vídeň, 1911; s. 161 dostupné online ale další velení již nezískal, protože v květnu 1912 odešel na dovolenou s polovičním platem a od té doby žil v soukromí.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 159 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1913; Vídeň, 1912; s. 225 dostupné online
Po odchodu do soukromí žil na adrese Geusaugaße 5 ve 3. vídeňském obvodu,Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1914; Vídeň, 1914; s. 1161 dostupné online jeho posledním bydlištěm byl dům v ulici Seidlgaße 29, taktéž ve 3. obvodu.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1931; Vídeň, 1931; s. 1412 dostupné online Zemřel ve Vídni 13. dubna 1932 ve věku 79 let.
Od roku 1883 byl ženatý s Karolinou, rozenou Michélovou (*1863), měli spolu tři děti, dcery Eugenii a Helenu a syna Karla.
Tituly a ocenění Za zásluhy byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem Edler von Villemontain. O nobilitaci rozhodl osobním dopisem císař František Josef I. 29. listopadu 1913, příslušný diplom vystavilo ministerstvo vnitra 14. února 1914.Nobilitační diplom Eugena Sartoriho na webu Rakouského státního archivu dostupné online Během služby v armádě se stal nositelem několika vyznamenání.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1912; Vídeň, 1911; s. 161, 180 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1903) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1903) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Zahraničí 60x60pixelů komandér Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko)
Odkazy Reference
Literatura DUSCHNITZ, Alexander: Der Oberste Kriegsherr und sein Stab 1908; Vídeň, 1908; dostupné online VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2020; Praha, 2013; s. 350–351 (heslo Sartori z Villemontainu) ISBN 978-80-905324-1-0 Wiener Genealogisches Taschenbuch, díl V.; Vídeň, 1933; s. 143
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Narození 31. října Kategorie:Narození v roce 1852 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 13. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1932 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži