Barbora Rezlerová-Švarcová (7. července 1890 Blaibach – 2. září 1941) byla slovenská feministka a komunistická novinářka. Jako členka KSČ a podporovatelka sovětského režimu navštívila počátkem 20. let Rusko, kam v roce 1926 z Československa společně s manželem Ladislavem Švarcem emigrovala. Vystudovala žurnalistický institut v Moskvě a později pracovala jako novinářka pro deník Izvestija. Během Velké čistky byla zatčena a v září 1941 popravena.
Život Barbora rozená Rezlerová pocházela z rodiny textilního dělníka a sociálního demokrata Josefa Rezlera. V mládí pracovala v textilní továrně v Semilech, angažovala se v DTJ a v ochotnickém divadle. Za první světové války odešla do Prahy, kde se živila jako kuchařka. Začala přitom agitovat za práva žen, psát články do ženských listů a stala se členkou sociální demokracie, za kterou ve volbách v roce 1920 neúspěšně kandidovala do parlamentu. Vdala se za bývalého legionáře a příslušníka Čeky Ladislava Švarce, který ve Slovenské republice rad působil jako lidový komisař spravedlnosti. Barbora Rezlerová-Švarcová se jako nadšená stoupenkyně sovětského režimu vypravila do Ruska spolu s delegací Odborového sdružení československého (OSČ). Během tohoto pobytu trvajícího od září 1920 do července 1921 se v prosinci roku 1920 v Moskvě zúčastnila III. všeruského zasedání žena a v červnu 1921 byla rovněž přítomná na mezinárodní konferenci žen. V roce 1921 se jí a manželu Ladislavovi v Rusku narodil syn.Matysková (2012), s. 280.
Po návratu ze Sovětského svazu se její manžel Ladislav Švarc stal v roce 1921 tajemníkem oblastního výboru KSČ v Banské Bystrici, načež se Barbora společně s ním odstěhovala na Slovensko. Barbora Rezlerová-Švarcová byla nadále aktivní členkou komunistické strany a působila také jako redaktorka časopisu Proletárka. Byla odsouzena a vězněna za protistátní činnost. Kvůli hrozbě dalšího trestního stíhání opustila s manželem Slovensko a odešla v roce 1925 do Prahy, odkud v následujícím roce společně uprchli do Sovětského svazu. Po narození druhého syna začala v roce 1928 studovat na Státním institutu žurnalistiky v Moskvě. Stala se přispěvatelkou novin Rabočaja pravda a Izvestija a pracovala rovněž pro sovětský rozhlas. Koncem 30. let byla v rámci Stalinovy Velké čistky jako nedůvěryhodná cizinka a imigrantka vyloučena ze strany a propuštěna z práce. I kvůli rozpadu manželství žila poté v nuzných podmínkách a živila se jako učitelka češtiny. Neúspěšně žádala činitele KSČ v Moskvě, aby byla vyslána na ilegální činnost do protektorátu. Místo toho byla sovětskými orgány v roce 1941 zadržena a uvězněna. Popravena zastřelením byla 2. září 1941. Společně s manželem Ladislavem Švarcem, který byl rovněž zatčen a zemřel v sovětském vězení již v roce 1940, byli oba rehabilitováni v roce 1956.Matysková (2012), s. 280.
Odkazy Reference
Literatura
Související články Stalinismus
Kategorie:Narození 7. července Kategorie:Narození v roce 1890 Kategorie:Narození v Bavorsku Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Socialistické feministky Kategorie:Slovenské feministky Kategorie:Marxistické feministky Kategorie:Marxističtí novináři Kategorie:Oběti Velké čistky Kategorie:Popravení zastřelením Kategorie:Úmrtí v roce 1941 Kategorie:Úmrtí 2. září Kategorie:Ženy