Hlavní silnice 3 (označovaná také jako H3) je silnice ve Švýcarsku. Začíná na severozápadě země v Basileji a končí na jihovýchodě v kantonu Graubünden ve vesnici Castasegna na italské hranici. Celková délka silnice činí 343 kilometrů.
Průběh trasy Silnice H3 prochází kantony Basilej-město, Basilej-venkov, Aargau, Curych, Schwyz, Glarus, St. Gallen a Graubünden. Začíná jako pokračování německé spolkové silnice 3 v Basileji, vede přes Curych, podél Curyšského jezera, jako tzv. Walenseestrasse (podél jezera Walensee) dále do Churu, překračuje průsmyky Julierpass i Malojapass a končí na italské hranici u vesnice Castasegna v údolí Val Bregaglia. Zde na ni navazuje Strada Statale 37 del Maloja.
Historie
náhled|vlevo|Silnice u Silvaplany (na břehu jezera Silvaplanersee)
Spojení z Basileje přes Curyšské jezero, Walensee a graubündenské průsmyky do Milána bylo od raného středověku až do 18. století nejdůležitější alpskou tranzitní cestou a mělo podstatně větší význam než Gotthardský průsmyk.
Kanton Aargau
V roce 1773 vláda kantonu Bern, pod který tehdy Aargau spadalo, schválila výstavbu nové Bözberské silnice, poté co Rakousko už v roce 1754 rozšířilo svou cestu přes údolí Fricktal. Piemontský inženýr Antonio Maria Mirani dohlížel na stavební práce, které začaly v roce 1777. Dne 10. prosince 1779, rok po Miraniho smrti, byla silnice přes Bözberg souvisle sjízdná.
Kanton St. Gallen
Podél jezera Walensee až do 19. století neexistovala souvislá sjízdná silnice. Státní silnice tzv. 1. třídy, kterou kanton St. Gallen zřídil v roce 1834, končila ve Walenstadtu na břehu Walensee. Teprve dlouho po otevření železniční tratě Rapperswil–Sargans v roce 1859 byla kolem roku 1890 vybudována také státní silnice na jižním břehu Walensee.
Kanton Graubünden
Kanton Graubünden nechal v letech 1820–1828 rozšířit také tzv. Horní silnici z Churu přes průsmyky Julier a Maloja až do Castasegny na italské hranici jako komerční cestu. Po ničivé povodni 24. srpna 1834, která zničila 70 kilometrů dlouhou tzv. Dolní silnici v údolí Zadního Rýna, probíhal veškerý alpský tranzit po této objízdné trase. Ta byla za náklady 1,24 milionu franků rozšířena na pět metrů širokou komerční silnici. Po otevření Gotthardské dráhy v roce 1882 se množství přepravovaného zboží po horských silnicích výrazně snížilo.
Úsek mezi Tiefencastelem a Silvaplanou patří od roku 2020 státu; od té doby je součástí tzv. národní silnice 29 (N29).
Odkazy
Reference
Externí odkazy
3 Kategorie:Doprava v kantonu Basilej-město Kategorie:Doprava v kantonu Basilej-venkov Kategorie:Doprava v kantonu Aargau Kategorie:Doprava v kantonu Curych Kategorie:Doprava v kantonu Schwyz Kategorie:Doprava v kantonu Glarus Kategorie:Doprava v kantonu St. Gallen Kategorie:Doprava v kantonu Graubünden