Josef Bavor (* 11. června 1944 Lhotice u Mnichova Hradiště) je český malíř, grafik a ilustrátor věnující se primárně anatomické malbě, vysokoškolský učitel výtvarné výchovy a dlouholetý pracovník Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
Život Josef Bavor se narodil ve Lhoticích, součásti Mnichova Hradiště jako prostřední ze tří sourozenců. Nejstarší Karel vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a působil v podnicích zahraničního obchodu. Mladší bratr Miroslav vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, vyprofiloval se v uznávaného antropologa a po roce 1990 se stal přednostou Anatomického ústavu 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Jejich matka pracovala jako zemědělská dělnice u státního statku a otec byl vyučený krejčí. Této profesi se však nevěnoval a vypomáhal na pile, kde si jednou nešťastně uřízl tři prsty na pravé ruce.
Josef Bavor v letech 1958–1962 vystudoval Střední odbornou školu výtvarnou na Hollarově náměstí v Praze. Chtěl pokračovat na pražské Akademii výtvarných umění, tam se ale nedostal, a tak začal pracovat jako propagační a reklamní výtvarník v Agrostroji Jičín. Brzy obdržel povolávací rozkaz k povinné vojenské službě. Tu vykonával v Lešanech, kde dostal na starosti vojenskou knihovnu. V roce 1965 dokonce dostal diplom za druhou nejlépe vedenou vojenskou knihovnu v celém Československu.
Během vojny zvládl přijímací zkoušky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze na výtvarnou výchovu a češtinu. Tu absolvoval dálkově (společně se zaměstnáním) v letech 1965–1971. Mezi jeho vyučujícími byli Cyril Bouda, Kamil Linhart, Jiří Patera, Zdeněk Sýkora). V roce 1969 těžce prožíval upálení Jana Palacha a na konci téhož roku navzdory příkazu nadřízených odmítl vyhotovit novoroční pozdrav příslušníkům sovětské armády v Turnově. Následně byl v Agrostroji přeřazen z propagace na pozici pomocného dělníka. Dostal špatné politické posudky a měl problém se jinde uplatnit.
Od září 1971 (na přímluvu bývalých kolegů) působil na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové jako anatomický malíř. Na této pozici setrval až do roku 2018. V letech 1995–2010 externě vyučoval na katedře výtvarné kultury Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, kde studenty vedl ke vztahu k umění. V Hradci Králové žije s rodinou od roku 1977.
Těžištěm jeho profese je vědecká ilustrace, spolupracuje s řadou odborných nakladatelství (Grada, Galen, Karolinum aj.). Jeho vědecké ilustrace jsou odborníky vysoce ceněny, Josef Bavor mj. spolupracoval se všemi královéhradeckými klinikami. Ilustroval řadu odborných publikací, mj. Estetickou chirurgii, pro níž vytvořil 170 ilustrací, či Propedeutiku vnitřního lékařství. S chirurgy pracoval na detailech postupů při operacích. Mnoho zkušeností a vědomostí získal při detailním dlouholetém studování dokumentací, fotografických a rentgenových záznamů, histologickými preparátů či fotogramů buněčných tkání. Kreslil do českých i zahraničních lékařských časopisů, graficky upravoval speciální odborné monografie a učebnice, maloval a kreslil výukové obrazy, tvořil ilustrace.
Volné (spíše duchovní a meditativní) tvorbě se začal věnovat v 70. letech 20. století pod dojmem toho, co je pod povrchem lidské kůže. V jeho obrazech bývá až kosmický řád, který protínají jizvy života, ale nesmí v nich chybět naděje.
Od roku 1995 je členem Unie výtvarných umělců královéhradeckého regionu, které i několik let vedl jako předseda a v letech 2007–2024 byl předsedou Oblastního sdružení UVU Hradec Králové byl dlouhá léta předsedou Unie výtvarných umělců, z.s. Hradec Králové. Volnou malířskou a grafickou tvorbu, inspirovanou lékařským prostředím, mikrosvětem přírody a morfologií lidského těla, představil na třiceti samostatných výstavách a na desítkách společných výstav v Česku i v zahraničí (Slovensko, Polsko, Německo). Od 70. let na lékařské fakultě organizoval výtvarné výstavy a právě on pak od roku 2007 v budově Lékařské fakulty vytvořil Galerii Na Hradě, která se stala velmi vyhledávanou i navštěvovanou. V budově uspořádal na 150 výstav soudobých výtvarných umělců. Zapojil se rovněž do charitativní a sponzorské činnosti.
Ocenění Je držitelem Výroční ceny města Hradec Králové Primus Inter Pares 2016.
V roce 2019 byl oceněn také cenou Hradecké poklady, které město uděluje významným seniorům a snaží se zvýšit povědomí společnosti o problematice seniorů a stárnutí.
Samostatné výstavy 1979 – Sobotka, rodný dům Václava Šolce
1983 – Brno, Galerie A. Trýba
1988 – Dvůr Králové nad Labem, Stará radnice
1995 – Hradec Králové, Klicperovo divadlo
1996 – Mnichovo Hradiště, státní zámek – městské muzeum
1999 – Praha, Karolinum
2001 – Liberec, Divadlo F. X. Šaldy
2001 – Pardubice, Univerzitní knihovna
2002 – Hradec Králové, Sbor kněze Ambrože
2004 – Praha, klášterní ambit u P. Marie Sněžné
2007 – Hradec Králové, Filharmonie
2007 – Hradec Králové, Galerie Na Hradě
2007 – Hradec Králové, Klicperovo divadlo
2009 – Bratislava, Umělecká beseda
2009 – Pardubice, Galerie Gong
2014 – Hradec Králové, Galerie Na Hradě
2015 – Praha, Galerie u lávky v Troji 2024 – Hradec Králové, Galerie Na Hradě 2024 – Mnichovo Hradiště, Muzeum města Mnichovo Hradiště – Obrazy – Spirála života
Odkazy
Reference
Externí odkazy Rozhovor s Josefem Bavorem v ČRo Hradec Králové (2016) Rozhovor s Josefem Bavorem v podcastu Na stole je téma (2025)
Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Čeští malíři 21. století Kategorie:Čeští ilustrátoři Kategorie:Čeští kreslíři Kategorie:Laureáti Výročních cen města Hradec Králové Kategorie:Narození v roce 1944 Kategorie:Narození 11. června Kategorie:Narození v Mnichově Hradišti Kategorie:Muži Kategorie:Žijící lidé