Městské opevnění ve Žluticích v Karlovarském kraji je částečně dochovaný systém středověkých hradeb města. Opevnění bylo postaveno nejspíše ve čtrnáctém století a zdokonaleno v době, kdy město patřilo Jakoubkovi z Vřesovic.

Historie Město Žlutice pravděpodobně vzniklo koncem třináctého století na rozhraní Doupovských hor a Tepelské vrchoviny. Opevnění bylo založeno v blíže neznámé době během čtrnáctého století. Na začátku husitských válek o Žlutice bojovali husité s katolíky a koncem dvacátých let patnáctého století město ovládl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, který z něj učinil své hlavní sídlo. Za něj v době okolo poloviny patnáctého století zřejmě opevnění dosáhlo své vrcholné podoby. Jakoubkovým potomkům město patřilo až do roku 1537.

Stavební podoba Historické jádro města města s rozlohou devíti hektarů stojí na jihovýchodním svahu a má obdélníkový půdorys. Součástí města býval vrchnostenský hrad v severozápadním nároží a předpokládaný klášter, jehož poloha je neznámá.

Opevnění se skládalo z hlavní a parkánové hradby, příkopu a valu. Hlavní hradba bývala tlustá 160–190 centimetrů, zatímco šířka parkánové zdi měřila 80–100 centimetrů. Obě zdi se dochovaly ve značné délce, ale v silně upraveném, sníženém a zchátralém stavu nebo pohlcené utilitární zástavbou. Podle vedut z konce sedmnáctého století a zákresu opevnění na mapě prvního vojenského mapování hlavní hradbu nezesilovaly žádné věže. Parkánová hradba chybí na západní straně města, ale podle mapy stabilního katastru patrně existovala i zde. V severovýchodním a jihovýchodním nároží parkánu se nacházely bašty s podkovovitým půdorysem. Nepatrný relikt bašty se dochoval jen na severovýchodě.

Do města se vstupovalo trojicí bran. Uprostřed severní strany stávala Horní brána, kontrolovaná přilehlým hradem. Další dvě brány stávaly na koncích jižního úseku hradeb. V západní části to bývala brána Vodní a na opačném konci stála brána Chyšská. Menší branka bývala v hradbě východně od náměstí. Brány měly nejspíše podobu průjezdních věží, od kterých příkopem a valem vedla dlouhá předbraní. Částečně se dochovalo jen předbraní Vodní brány. Zvlášť důkladně byla zajištěna Horní brána na straně ohrožované převýšeným svahem. Její věž byla vysoká a plnila funkci městské hlásky. Podle jedné z vedut před ní mohl stát barbakan, ale pravděpodobnější je dlouhý koridor, který vedl k předsunuté Paví bráně, jež stávala 200 metrů před Horní branou. Z celé soustavy horní brány se dochovala jen deska s nápisem a se symboly kalicha, vřesovického půlměsíce a rýzmburských hrábí. Jiná deska z Chyšské brány je zazděna v průčelí domu čp. 42.

Součástí fortifikačního systému města byla také velká předsunutá bašta Mazanec, z níž se dochoval obvodový val. Nacházela se u Paví brány a chránila především severní stranu městského hradu. Vrchol vysokého kopce na jižním okraji města zaujal Jakoubkův hrad Nevděk.

Reference

Žlutice Kategorie:Gotická opevnění v Česku Kategorie:Pevnosti v Karlovarském kraji Kategorie:Stavby ve Žluticích