Rakovčíci jsou skupina korýšů z kladu Oligostraca. Tvoří jedinou třídu (či podtřídu) Mystacocarida, jediný řád Mystacocaridida a jedinou čeleď Derocheilocarididae. Nepočetnou skupinu reprezentují jen rody Derocheilocaris a Ctenocheilocaris. Ve starších zdrojích mohou být uváděni například jako řád Mystacocarida ve třídě Maxillopoda, anebo ještě dříve mezi „nižšími korýši“ ve skupině Entomostraca. Rakovčíci byli objeveni relativně pozdě, první druh byl popsán ve Spojených státech amerických teprve roku 1943, z roku 1951 pak pochází popis dalšího rakovčíka, tentokrát původem z Francie.
Jde o miniaturní zástupce korýšů, kdy většina zástupců nedorůstá více než 0,5 mm. Největším zástupcem je asi 1 mm dlouhý Derocheilocaris ingens. Tělo má cylindrický tvar, není členěno na hlavu, hruď a zadeček, ale pouze na hlavu a trup (truncus). Hlava je vepředu rozštěpená, nápadné jsou výrazné přívěsky: anteny a kusadla (mandibuly) jsou dvojvětevné, zatímco antenuly a oba páry čelistí (maxiluly a maxily) jsou jednovětevné. Zrak zajišťují čtyři očka naupliového typu. Trup nese čtyři páry zakrnělých nožek, které jsou tvořeny pouze jedním článkem, vepředu trupu však v jednom páru vyrůstají čelistní či příústní nožky (maxilipedy). Maxillipedy i čelisti jsou kartáčkovité. Trupový článek nesoucí čelistní nožky nesrůstá s hlavou, což může spolu s jinými znaky ukazovat na primitivnost celé skupiny, ale podle jiných interpretací může jít o důsledek pedomorfózy.
Rakovčíci jsou obyvatelé takzvaného mesopsammonu, tedy společenstev mezi písečnými zrny. Právě k životu v tomto specifickém prostředí došlo k vývoji jejich miniaturizovaného, až červovitého těla. Jsou výhradně mořští (respektive brakičtí), vyskytují se v litorálních a sublitorálních stanovištích v mírných a subtropických mořích po celém světě. Tolerují značné kolísání teploty i salinity. Krmí se detritem, k jehož sběru se jim hodí štětinkovité kartáčky na tělních přívěscích. Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Korýši