Listonožky nebo také listonozi (Notostraca) jsou řád korýšů ze třídy lupenonožci (Branchiopoda). Zahrnuje pouze dva žijící rody v jediné čeledi Triopsidae: Triops a Lepidurus. Fosilní záznam listonožek však sahá alespoň do svrchního devonu.
Popis vlevo|náhled|Listonoh australský (Triops australiensis), ventrální část těla Velikostně jde o jedny z největších zástupců své třídy: běžně dorůstají 10–40 mm, listonoh letní (Triops cancriformis) může nabývat rozměrů až 110 mm. Listonožky charakterizuje dorzoventrálně zploštělé tělo kryté širokým a štítovitým karapaxem (mívá žlutou, zelenou, hnědou či černou barvu, u mladých jedinců je průsvitný). Karapax srůstá pouze s hlavou, zatímco hruď a zadeček volně překrývá. Na přední části karapaxu jsou patrné sblížené složené oči. Smyslové orgány doplňuje několik nahloučených jednoduchých oček (ocelli) a tzv. dorzální orgán. Tykadla chybí, anebo alespoň nejsou výrazná. Hrudní část těla tvoří celkem 11 článků, z každého z nich vyrůstá jediný pár lupenitých končetin (fylopodií), jejichž funkce je dýchací i pohybová: umožňují jak plavání, tak lezení. První pár fylopodních končetin má výrazné vnitřní větve (endity), které vyčnívají z obou stran karapaxu. U druhého páru jsou endity menší a dále dochází k jejich redukci. Na posledním z hrudních článků ústí pohlavní vývody. Zadeček tvoří větší množství segmentů, které se spojují do podoby takzvaných prstenců, z předních článků přičemž opět vyrůstají tělní přívěsky. Z koncového telsonu vyrůstají dva nevětvené výběžky vytvářející koncovou vidlici, u rodu Lepidurus je o něco prodloužený i telson samotný.
Ekologie náhled|Listonoh letní náhled|Vajíčka listonoha amerického Listonozi jsou obyvatelé dočasných vodních tůní po celém světě s výjimkou Antarktidy; Lepidurus arcticus však svým areálem výskytu zasahuje až do Norska a Grónska a je také jediným listonohem, který toleruje přítomnost ryb. Rod Lepidurus obecně obývá spíše trvalejší a zároveň chladnější tůně nežli rod Triops. Na území Česka žijí zástupci obou rodů a rovněž demonstrují tyto preference: listonoh jarní (Lepidurus apus) má teplotní maximum asi 15 °C, po jehož překročení dospělci hynou; u listonoha letního (Triops cancriformis) teplotní maximum přesahuje i 22 °C.
Adaptace na dočasná vodní stanoviště se pojí i s dosti rychlým životním cyklem, většina druhů ho dokončí již za pouhých 30 až 40 dní. Samotný vývoj z vajíčka do dospělého jedince trvá pouhé 2 až 3 týdny. Jedna sezóna zároveň víceméně odpovídá jedné generaci listonožek, do dalšího roku přečkávají právě odolná vajíčka. Jejich určitá frakce navíc z preventivních důvodů přečkává i několik období sucha a uvádí se, že mohou v latentním stavu zůstat i celá desetiletí. Listonožky mohou být gonochoristy i hermafrodity, zejména ve vysokých zeměpisných šířkách. Čistě partenogenetické populace jsou nejisté. Pokud dochází ke vzájemnému páření, samec plave vzhůru nohama a přidržuje samici nad sebou.
Navzdory rychlému životnímu cyklu listonožky přijímají potravu, ba každý den dokonce vyžadují množství potravy odpovídající okolo 40 % jejich tělesné hmotnosti. Ze strany jídelníčku však nebývají vybíravé. Metachronním pohybem končetin víří sedimenty a získávají z nich organické částice. Dovedou také aktivně lovit, kdy se krmí různými vodními bezobratlými, dokonce i žabími pulci. Požírají i klidová vajíčka jiných vodních bezobratlých, vodní rostliny a jinou vhodnou potravu. Na rýžových polích mohou být považovány za škůdce, na druhou stranu požírají i plevelné rostliny a larvy komárů.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Lupenonožci