Monika Wulfová-Mathiesová (nepřechýleně Monika Wulf-Mathies, rozená Baierová; * 17. března 1942 Wernigerode) je německá odborářka, manažerka a politička (Sociálnědemokratická strana Německa, zkratka SPD). V letech 1982 až 1994 byla první předsedkyní Odborového svazu veřejných služeb, dopravy a provozu (ÖTV), v letech 1995 až 1999 komisařkou EU pro regionální politiku, v letech 2001 až 2006 prezidentkou Evropského hnutí Německo a v letech 2001 až 2008 vedoucí oddělení politiky a udržitelnosti ve společnosti Deutsche Post AG.

Život V roce 1968, po studiu historie, germanistiky a ekonomie na Hamburské univerzitě a na Freiburské univerzitě, získala doktorát z filozofie. Ve stejném roce se provdala za fyzika Carstena Wulf-Mathiese. Od roku 1965 byla členkou SPD (Sociálnědemokratické strany Německa), v roce 1968 se stala asistentkou v tiskové kanceláři spolkového ministra hospodářství Karla Schillera a v roce 1971, během kancléřství Willyho Brandta, přešla do úřadu spolkového kancléře, nejprve jako autorka projevů a od roku 1973 jako vedoucí oddělení pro sociální a společenskou politiku.

Odborářka V roce 1976 byla zvolena do výkonné rady Odborového svazu veřejných služeb, dopravy a provozu (ÖTV), kde byla zodpovědná za sociální, ženskou a zdravotní politiku. Dne 29. září 1982 překvapivě vyhrála sporné volby proti místopředsedovi Siegfriedovi Mertenovi a nahradila předsedu ÖTV Heinze Klunckera. Její zvolení první předsedkyní v čele druhého největšího německého odborového svazu bylo senzací, protože v té době ve vedoucích pozicích téměř žádné ženy nebyly a dokonce ani Německá konfederace odborových svazů (DGB) a Německý odborový svaz kovodělníků (IG Metall) nenásledovaly tento příklad dalších 40 let. Významně přispěla k reformě zdravotní politiky a veřejné služby s programy „Budoucnost prostřednictvím veřejných služeb“ a k rozvoji demokratických odborových struktur ve východním Německu po znovusjednocení Německa. Aktivně se také zasazovala o genderové kvóty s cílem zvýšit nízké procento žen ve vedoucích pozicích. ÖTV byla prvním odborovým svazem, který na svém sjezdu v roce 1988 přijal genderové kvóty.

V letech 1989 až 1995 byla prezidentkou organizace Public Services International.

Poté, co byla v září 1994 oznámena její nominace na německou komisařku EU, dne10. listopadu 1994 na funkci předsedkyně odborového svazu ÖTV (Odbor veřejných služeb, dopravy a provozu) rezignovala .

Soudkyně Dne 4. července 1991 byla zvolena zemským sněmem Bádenska-Württemberska do Zemského ústavního soudu za spolkovou zemi Bádensko-Württembersko s 71 z 93 hlasů. Působila ve skupině „bez kvalifikace pro soudcovskou funkci“. Rezignovala 31. prosince 1994. Její nástupkyní byla zvolena Sybille Stammová.

Evropská politika V letech 1995 až 1999 působila jako komisařka pro regionální politiku a soudržnost v Santerově komisi. Santerova komise však byla v březnu 1999 nucena hromadně rezignovat po četných obviněních z korupce. Nejvýznamnější z těchto obvinění nebyla namířena proti Wulf-Mathiesové, ačkoli i ona byla obviněna z protekce. V letech 1999 až 2000 působila jako poradkyně pro evropskou politiku v Úřadu spolkového kancléře pod vedením kancléře Gerharda Schrödera. V letech 2001 až 2006 byla prezidentkou Evropského hnutí Německo (EBD), během kterého prošlo komplexní reformou a transformovalo se z volného sdružení významných osobností v neziskovou síť pro evropské politické zájmy. Od té doby je čestnou prezidentkou EBD.

Působení v Deutsche Post AG Od roku 2001 byla vedoucí oddělení politiky a udržitelnosti ve společnosti Deutsche Post AG a na konci roku 2008 odešla do důchodu.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Němečtí politici Kategorie:Evropští komisaři z Německa Kategorie:Evropští komisaři (1995–1999) Kategorie:Odborářky Kategorie:Narození 17. března Kategorie:Narození v roce 1942 Kategorie:Narození v Sasku-Anhaltsku Kategorie:Ženy Kategorie:Žijící lidé