Jako národnostní a náboženské složení Rakouska-Uherska se v současnosti chápe národnostní a náboženské složení na území bývalého Rakouska-Uherska.Volkszählung vom 31. Dezember 1910, veröffentlicht in: Geographischer Atlas zur Vaterlandskunde an der österreichischen Mittelschulen. K. u. k. Hof-Kartographische Anstalt G. Freytag & Berndt, Wien 1911.

Populace náhled|400px|Počet obyvatel Rakouska (červená) a Uherska (zelená) v Evropě před první světovou válkou náhled|400px|Sloučený počet obyvatel Předlitavska (Rakouska) a Zalitavska (Uherska) v roce 1910. + Území Počet obyvatel % Předlitavsko 28 571 934 55,6 Zalitavsko 20 886 487 40,6 Bosna a Hercegovina 1 931 802 3,8 Celkem 51 390 223 100,0

Největší města Data: sčítání lidu v roce 1910Kogutowicz Károly, Hermann Győző: Zsebatlasz: Naptárral és statisztikai adatokkal az 1914. évre. Magyar Földrajzi Intézet R. T., Budapest 1913, S. 69, 105.

+ Rakousko (Předlitavsko) # Současný český název Tehdejší oficiální název Jiné názvy Současný stát Počet obyvatel (1910) Počet obyvatel (2025) 1. Vídeň Wien Bécs, Beč, Dunaj 2 031 498(město bez předměstí: 1 481 970) 2 028 289(metropole: 2 600 000) 2. Praha Prag, Praha Prága 668 000(město bez předměstí: 223 741) 1 397 880(metropole: 2 620 000) 3. Terst Triest Trieszt, Trst 229 510 198 622 4. Lvov Lemberg, Lwów Ilyvó, Львів, Львов 206 113 723 403 5. Krakov Krakau, Kraków Krakkó 151 886 810 590 6. Štýrský Hradec Graz Grác, Gradec 151 781 306 068 7. Brno Brünn, Brno Berén, Börön, Börénvásár 125 737 402 739 8. Černovice Czernowitz Csernyivci, Cernăuți, Чернівці 87 128 264 298 9. Plzeň Pilsen, Plzeň Pilzen 67 817 187 928 10. Linec Linz 67 817 213 557

+ Uhersko (Zalitavsko) # Současný český název Tehdejší oficiální název Jiné názvy Současný stát Počet obyvatel (1910) Současný počet obyvatel 1. Budapešť Budapest Budimpešta 1 232 026(město bez předměstí: 880 371) 1,685,209(metropole: 3 303 786) 2. Segedín Szeged Szegedin, Segedin 118 328 157 282 3. Subotica Szabadka Суботица 94 610 88 752 4. Debrecín Debrecen 92 729 202 130 5. Záhřeb Zágráb Zagreb, Agram 79 038 767 131(metropole: 1 228 941) 6. Bratislava Pozsony Pressburg, Prešporok 78 223 480 902 7. Temešvár Temesvár Timișoara, Temeswar 72 555 250 849 8. Kecskemét 66 834 108 651 9. Oradea Nagyvárad Großwardein 64 169 183 105 10. Arad Arad 63 166 145 078 11. Hódmezővásárhely 62 445 41 669 12. Kluž Kolozsvár Klausenburg, Cluj-Napoca 60 808 286 598 13. Újpest 55 197 94 716 14. Miskolc 51 459 141 440 15. Pécs 49 852 139 412

Jazyky náhled|upright=0.9|Rozšíření německého jazyka v Rakousku-Uhersku v roce 1910 náhled|Etnolingvistická mapa Rakouska-Uherska, 1910. (Rusíni jsou zde uvedeni jako Ukrajinci) V Rakousku (Předlitavsko) byla při sčítání lidu v roce 1910 zaznamenávána „Umgangssprache“, tedy běžně používaný jazyk. Židé a ti, kdo na úřadech používali němčinu, často uváděli jako svou „Umgangssprache“ němčinu, i když měli jinou „Muttersprache“. Istrorumuni byli započítáni jako Rumuni.

V Uherském království (Zalitavsko) se sčítání lidu z roku 1910 zakládalo na mateřském jazyku. Podle sčítání lidu bylo zaznamenáno, že 54,4 % obyvatel Uherska hovořilo maďarsky jako svým rodným jazykem. Tento počet zahrnoval židovskou etnickou skupinu (přibližně 5 % populace), která byla převážně maďarsky mluvící (Židé měli tendenci uvádět jako mateřský jazyk němčinu vzhledem k imigraci Židů s mateřským jazykem jidiš/němčinou).

+ Jazyk Četnost % němčina 12 006 521 23,36 maďarština 10 056 315 19,57 čeština 6 442 133 12,54 srbochorvatština 5 621 797 10,94 polština 4 976 804 9,68 rutenština 3 997 831 7,78 rumunština 3 224 147 6,27 slovenština 1 967 970 3,83 slovinština 1 255 620 2,44 italština 768 422 1,50 Ostatní 1 072 663 2,09 Celkem 51 390 223 100

Předlitavsko (Rakousko) + Země Hlavní jazyk Ostatní (s podílem vyšším než 2 %) Čechy čeština (63,2 %) němčina (36,8 %) Dalmácie srbochorvatština (94,6 %) italština (2,8 %) Halič polština (58,6 %) rutenština (40,2 %) Dolní Rakousy němčina (95,9 %) čeština (3,8 %) Horní Rakousy němčina (99,7 %) Bukovina rutenština (38,4 %) rumunština (34,4 %), němčina (21,2 %), polština (4,6 %) Korutany němčina (78,6 %) slovinština (20,7 %) Kraňsko slovinština (94,4 %) němčina (4,9 %) Salcbursko němčina (99,7 %) Rakouské Slezsko němčina (43,9 %) polština (31,7 %), čeština (24,3 %) Štýrsko němčina (70,5 %) slovinština (28,4 %) Morava čeština (71,8 %) němčina (27,6 %) Tyrolské hrabství němčina (57,3 %) italština (42,1 %) Rakouské přímoří italština (39,6 %) slovinština (29,5 %), srbochorvatština (18,8 %), němčina (3,1 %) Vorarlbersko němčina (95,4 %) italština (4,4 %)

Zalitavsko (Uhersko) náhled|300px|V Uherském království se sčítání lidu z roku 1910 zakládalo na mateřském jazyce. náhled|300x300px|Etnická mapa Uherského království z roku 1910, sestavená na základě zalitavského sčítání lidu z roku 1910. + Země Mateřský jazyk (sčítání lidu v roce 1910) Země Koruny svatoštěpánské maďarština (54,4 %), rumunština (16,1 %), slovenština (10,7 %), němčina (10,4 %), rutenština (2,5 %), srbština (2,5 %), chorvatština (1,8 %) Království chorvatsko-slavonské chorvatština (62,5 %), srbština (24,6 %), němčina (5,0 %), maďarština (4,1 %)

+ Země Maďarština Rumunština Němčina Slovenština Chorvatština Srbština Rutenština Ostatní Celkem Pravý břeh Dunaje 72 %(2 221 295) 0 %(833) 18 %(555 694) 0,6 %(17 188) 5,5 %(168 436) 0,5 %(15 170) 0 %(232) 3,4(105 556) 14,8(3 084 404) Levý břeh Dunaje 32,7 %(711 654) 0 %(704) 6,6 %(144 395) 58,8 %(1 279 574) 0,1 %(2 294) 0 %(200) 0 %(393) 1,7 %(36 710) 10,4 %(2 175 924) Dunaj-Tisa 81,2 %(3 061 066) 0,1 %(4 813) 9,5 %(357 822) 2,1 %(79 354) 0,1 %(4 866) 4,1 %(154 298) 0,3 %(11 121) 4,1 %(96 318) 18 %(3 769 658) Pravý břeh Tisy 53,5 %(945 990) 0,1 %(1 910) 5,6 %(98 564) 25 %(441 776) 0 %(486) 0 %(247) 14,3 %(253 062) 1,6 %(27 646) 8,5 %(1 769 681) Levý břeh Tisy 61,8 %(1 603 924) 24 %(621 918) 3,2 %(83 229) 3,1 %(81 154) 0 %(327) 0 %(321) 7,5 %(194 504) 0,3 %(8 547) 12,4 %(2 594 924) Tisa-Maros 22,2 %(474 988) 39,5 %(845 850) 19,9 %(427 253) 2,1 %(44 715) 0,2 %(4 950) 13,6 %(290 434) 0,1 %(3 188) 2,4 %(50 391) 10,3 %(2 141 769) Transylvánie 34,3 %(918 217) 55 %(1 472 021) 8,7 %(234 085) 0,1 %(2 404) 0 %(523) 0 %(421) 0,1 %(1 759) 1,8 %(48 937) 12,8 %(2 678 367) Fiume 13 %(6 493) 0,3 %(137) 4,6 %(2 315) 0.4 %(192) 26 %(12 926) 0,9 %(425) 0 %(11) 54,8 %(27 307, především italština) 0,2 %(49 806) Chorvatsko-Slavonie 4 %(105 948) 0 %(846) 5,1 %(134 078) 0,8 %(21 613) 62,5 %(1 638 354) 24,6 %(644 955) 0,3 %(8 317) 2,6 %(67 843) 12,6 %(2 621 954) Celkem 48,1 %(10 050 575) 14,1%(2 949 032) 9,8 %(2 037 435) 9,4 %(1 967 970) 8,8 %(1 833 162) 5,3 %(1 106 471) 2,3 %(472 587) 2,2 %(469 255) 100 %(20 886 487)

Historická území + Území Mateřské jazyky Maďarština Ostatní jazyky Transylvánie rumunština – 2 819 467 (54 %) 1 658 045 (31,7 %) němčina – 550 964 (10,5 %) Horní Uhry slovenština – 1 688 413 (57,9 %) 881 320 (30,2 %) němčina – 198 405 (6,8 %) Délvidék srbochorvatština – 601 770 (39,8 %) 425 672 (28,1 %) němčina – 324 017 (21,4 %)rumunština – 75 318 (5,0 %)slovenština – 56 690 (3,7 %) Zakarpatsko rutenština – 330 010 (54,5 %) 185 433 (30,6 %) němčina – 64 257 (10,6 %) Fiume italština – 24 212 (48,6 %) 6 493 (13 %) srbochorvatština – 13 351 (26,8 %)slovinština – 2 336 (4,7 %)němčina – 2 315 (4,6 %) Őrvidék němčina – 217 072 (74,4 %) 26 225 (9 %) chorvatština – 43 633 (15 %) Muravidék slovinština – 74 199 (80,4 %) – v roce 1921 14 065 (15,2 %) – v roce 1921 němčina – 2 540 (2,8 %) – v roce 1921

Němci v Chorvatsku žili převážně ve východních částech země, kde se usadili podél Drávy a Dunaje a v oblasti bývalé vojenské hranice () poté, co Habsburkové v roce 1687 tuto oblast (znovu)získali od Osmanů.

Náboženství náhled|Mapa náboženství, z publikace Andrees Allgemeiner Handatlas + Náboženství/vyznání Celé Rakousko-Uhersko Předlitavsko Zalitavsko Bosna a Hercegovina katolíci 76,6 % 90,9 % 61,8 % 22,9 % protestanté 8,9 % 2,1 % 19 % 0,3 % pravoslavní 8,7 % 2,3 % 14,3 % 43,5 % židé 4,4 % 4,7 % 4,9 % 0,6 % muslimové 1,3 % 0 % 0 % 32,7 %

Podskupiny Etnické skupiny Rakouska-Uherska rozdělené podle svých vlastních podskupin a regionů, v nichž žily:

Němci Etničtí Němci v Rakousku-Uhersku hovořili řadou různých dialektů, z nichž se v říši používaly následující: středobavorský (austro-bavorský) – v Dolních a Horních Rakousích, Štýrsku, Uhersku, severních Korutanech, na Moravě, v Salcburku, Čechách, Kraňsku (především v Gottschee), Haliči, Transylvánii (u Landlerů), Terstu, Bukovině, ve Vojvodině a v Banátu, Chorvatsku-Slavonii a v Gorici. jihobavorský – v severním a jižním Tyrolsku, Mochèni a Luserna. alemanský – v Banátu, Uhersku, Vorarlbersku, Haliči a Transylvánii frankonský – severozápadní Čechy, Uhersko, Halič (od Rýnského Falce), Vojvodina, Banát a Bukovina. hornosaský – v Krušných horách v Čechách, v Uhrách, Bukovině a v Haliči (osadníci z Čech). sudetský (slezský) – Krkonoše v Čechách, Hřebečsko a Kravařsko na Moravě, Slezsko, Uhersko a hranice se Slezskem v Haliči a Karpaty. dolnoněmecký (středofrankonský) – Sedmihradští Sasové, Spišští Sasové a v Haliči.

Češi Češi obývali tři tradiční české země (Čechy, Morava a Slezsko), v nichž žily vlastní tradiční etnografické skupiny (Moravané, Slezané). Mezi další podskupiny Moravanů patřili Horáci, Hanáci a moravští Valaši.

V Dolních Rakousích žila početná česká menšina, zejména v hlavním městě Vídni. Významné české osady se nacházely také v Haliči a Slavonii (Češi v Chorvatsku).

Slováci Obyvatelé oblasti moravského Slovenska byli v 19. století považováni za mluvčí českého jazyka, avšak z etnického hlediska za příslušníky slovenského etnika.

Komunity slovenské diaspory se nacházely v Rakousku, samotném Maďarsku, Vojvodině, Slavonii, Banátu a Crișaně.

Poláci Podskupiny polské populace: Slezané (Lachové, Těšínští Valaši) Goralé Bukovinští Poláci

Ukrajinci Mezi etnografické skupiny, které byly v 19. století spojovány s ukrajinskou etnicitou nebo za její součást považovány, patřily: Bojkové Huculové Rusíni Panonští Rusíni Lemkové Lyšakové (žijící v Maramureši a Ugoči)

Odkazy Reference

Související články Obyvatelstvo Uherska podle žup Smlouvy o menšinách Saintgermainská smlouva Trianonská smlouva

Literatura

Kategorie:Rakousko-Uhersko Kategorie:Národnostní menšiny