náhled|Southern Cross vystavený v prostorách Kingsford Smith Memorial

Southern Cross je třímotorový dopravní letoun Fokker F.VIIb/3m, který během své služby ustavil řadu rekordů, včetně prvního přeletu Tichého oceánu v červnu 1928. Southern Cross se dochoval a je vystaven v památníku Kingsford Smith Memorial na letišti Brisbane. Roku 1987 navíc byla dokončena moderní letuschopná replika letounu.

Historie náhled|vlevo|Přílet Charlese Kingsforda Smithe v letadle Southern Cross na letiště Eagle Farm v Brisbane v Austrálii po prvním přeletu Tichého oceánu ze San Francisca, 9. června 1928. náhled|vlevo|Posádka letounu Southern Cross, která uskuteční první nonstop transkontinentální přelet Austrálie. Na snímku jsou Piloti Smith a Ulm, navigátor Harold Litchfield a radiotelegrafista Tom McWilliams.

Je to první objednaný třímotorový dopravní letoun ve verzi Fokker F.VIIb/3m. Verze „b“ měla větší křídlo s větším množstvím neseného paliva. Objednal jej australský letec a cestovatel Hubert Wilkins pro expedici do Arktidy. Měl registraci NC1985 a jméno Detroiter na počet sponzorů expedice z Detroitu. Kromě něj měl ještě jednomotorový Fokker pojmenovaný Alaskan. Roku 1926 si však Detroiter poškodil příď s motorem při přistání na Aljašce a za nějaký čas havaroval i Alaskan, přičemž bylo zničeno křídlo. Navíc došlo k incidentu, kdy vrtule zabila jednoho člena expedice. Expedice ztratila finanční podporu podnikatele z Detroitu, ale zachovala si podporu novin Detroit News, proto změnila název z Detroit Arctic Expedition na Detroit News Expedition. Poškozené Fokkery nahradily dva dvouplošníky Stinson.

Wilkins došel k závěru, že letoun je pro polární expedice příliš velký. Detroiter bez motorů od něj koupili letečtí průkopníci Charles Kingsford Smith (někdejší kapitán Royal Air Force) a Charles Ulm s cílem podniknout s ním historicky první přelet Tichého oceánu z Kalifornie do Austrálie. Letoun byl pojmenován Southern Cross. Mimo jiné byl vybaven motory Wright Whirlwind a přídavnými palivovými nádržemi. Smith a Ulm měli potíže se získáním financí na tak náročný podnik. Nakonec jim pomohl americký filantrop Allan Hancock, který od nich letoun koupil a následně jim ho zapůjčil.

Dne 31. května 1928 v 8:48 Southern Cross odstartoval z Oaklandu v Kalifornii. Kromě Smitha a Ulma byli na palubě dva Američané, navigátor Harry Lyon a radista James Warner. Po 2408 mílích přistáli na letišti Wheeler Field v Honolulu na Havaji. Druhý etapa byla z Havaje do Suva na Fidži. Vzdálenost 3144 mil letoun uletěl za 34 hodin a 33 minut. Southern Cross bylo historicky první letadlo, které na Fidži přistálo. Závěrečná třetí etapa směřovala z Fidži na letiště Eagle Farm v Brisbane v Austrálii. Vzdálenost 1795 mil letoun uletěl za 21 hodin a 35 minut. Na místě jej přivítalo 25 000 lidí. Celkově překonal vzdálenost 7400 mil. Hancock poté letadlo věnoval Smithovi a Ulmovi, kteří pokračovali do Sydney.

Dne 8. srpna 1928 letoun Southern Cross uskutečnil první transkontinentální let bez mezipřistání v Austrálii. Letěl z Point Cooku ve státě Victoria do Perthu v Západní Austrálii. Pilotovali Smith a Ulm, navigátorem byl Harold Litchfield a radiotelegrafistou Novozélanďan Tom McWilliams.

Smith, Ulm a P. G. Taylor poté 10.–11. září 1928 uskutečnili první nonstop přelet Tasmanova moře z Austrálie na Nový Zéland. Po 14 hodinách a 25 minutách ve vzduchu přistáli na letišti Wigram Aerodrome v Christchurch, kde je přivítalo 30 000 lidí. Po sérii leteckých exhibic na Novém Zélandu se vrátili zpět do Austrálie.

V květnu 1929 se Southern Cross, opět pilotovaný Smithem a Ulmem, vydal na dálkový přelet ze Sydney do Velké Británie, avšak po vynuceném přistání v severozápadní Austrálii zůstal dvanáct dnů nezvěstný. Během pátrání museli Keith Vincent Anderson a Henry Smith Hitchcock nouzově přistát s letounem Westland Widgeon Kookaburra v poušti Tanami a zemřeli žízní. Jejich smrt vyvolala mediální kampaň, která poškodila pověst Smitha a Ulma a zastínila jejich úspěšný přílet do cíle v rekordním čase dvanáct dní a osmnáct hodin.

V roce 1930 Smith s najatou posádkou dosáhli dalšího rekordu, když s letounem Southern Cross jako první lidé obletěli svět po trase vedoucí přes obě polokoule. Letěli z Irska přes Newfoundland, Spojené státy americké a z Oaklandu opět přes Tichý oceán do Austrálie.

V letech 1932 a 1935 Smith podnikl s letounem Southern Cross turné po Austrálii, aby získal prostředky na další rekordy a založení letecké společnosti.

náhled|Southern Cross vystavený v roce 1957 v Brisbane

Roku 1935 Smith prodal Southern Cross australské vládě za 3000 australských liber. Cílem bylo vystavení letounu v plánovaném muzeu. Southern Cross prošel renovací a dále s ním létal Bill Taylor s posádkou příslušníků Australského královského letectva. Roku 1945 byl využit při natáčení dobrodružného filmu Smithy (režie Ken G. Hall) a poté uskladněn. V říjnu 1947 jej nová pobočka Královského aeroklubu v Novém Jižním Walesu vystavila v Bankstownu. Znovu byl vystven v září 1957 v Sydney a v roce 1958 se stal součástí památníku Kingsforda Smitha na letišti Eagle Farm v Brisbane. Roku 1985 byl Southern Cross restaurován a následně umístěn do roku 1988 dokončeného památníku Kingsford Smith Memorial na novém letišti Brisbane.

Připomínky V místě přistání letounu v Christchurch byl později vytvořen památník v podobě siluety letounu Southern Cross vytvořené na silnici pomocí dlažby, jejíž součástí je i pamětní deska, bílé číslo letounu 1985 a souhvězdí Jižní kříž.

Replika náhled|Replika letounu Southern Cross (VH-USU) v roce 1992

Moderní repliku letounu Southern Cross postavil John Pope v Adelaide v letech 1980–1987. Projekt zpracoval C. W. Whitney na základě výkresů i prohlídek skutečného letounu. Zapracoval přitom moderní požadavky na letovou způsobilost i nahrazení původních motorů Wright Whirlwind typem Jacobs R-755A2. Pro repliku se podařilo získat stejnou australskou registraci VH-USU, jakou měl původní letoun. Replika se účastnila akcí v Austrálii a na Novém Zélandu. V letech 1987–2002 nalétala 560 letových hodin. Dne 25. května 2002 se z letounu startujícího z letiště Parafield oddělilo kolo hlavního podvozku. Při přistání bylo vážně poškozeno křídlo.

Roku 2010 repliku od lokální vlády získala organizace Historical Aircraft Restoration Society (HARS) s cílem vrátit ji do letuschopného stavu. Tým vedl Jim Thurstan. Dne 5. prosince 2023 opravený letoun odstartoval z letiště Shellharbour v Novém Jižním Walesu. Představuje největší letuschopnou repliku historického letounu.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Letadla Fokker