Bohdana Stoklasová (* 4. listopadu 1953 Praha) je česká knihovnice. Dlouhodobě působila v Národní knihovně České republiky. Podílela se na zavádění mezinárodních standardů a modernizaci českého knihovnictví.
Život Narodila se v Praze, jejím otcem byl knihovník Blahoslav Kovář. V roce 1978 vystudovala obor knihovnictví a vědecké informace na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve své rigorózní práci se věnovala tématu propojování selekčních jazyků a problematice mezinárodních standardů v souvislosti s rozvojem automatizace knihovnických procesů. V Ústřední technické základně ÚVTEI začala pracovat již během vysokoškolského studia a pokračovala zde i po jeho dokončení.
V roce 1982 nastoupila do Národní knihovny ČR, kde působila v oddělení souborných katalogů a meziknihovních služeb. Ve druhé polovině 80. let přešla do oddělení analýzy a projekce, kde později působila jako vedoucí. Od roku 1994 vedla odbor národní bibliografie a katalogizace (později odbor zpracování fondů). V roce 1998 byla jmenována náměstkyní ředitele pro knihovnické procesy a od roku 2004 zastávala funkci ředitelky úseku novodobých fondů a služeb. V Národní knihovně působila do roku 2012.
Je členkou Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP). Ve volném čase se věnuje chovu entlebušských salašnických psů a spolu s manželem organizují mezinárodní soutěž a závody treibball.
Odborná činnost V závěru 80. let se zapojila do vývoje systému MAKS (Modulární automatizovaný knihovní systém), který se následně rozšířil jako hlavní nástroj pro automatizaci knihoven v České republice. V roce 1991 absolvovala zahraniční pobyt v Bodleyově knihovně v Oxfordu a v následujícím roce absolvovala zahraniční pobyt v knihovně Kongresu ve Washingtonu, D. C. Během těchto zahraničních cest čerpala nové poznatky zaměřené na automatizaci knihovnických procesů a standardizaci. Na základě těchto zkušeností se podílela na projektu CASLIN a v roce 1994 byly přijaty mezinárodní standardy katalogizačních pravidel AACR2R a formát MARC, což umožnilo zapojení do mezinárodní spolupráce mezi knihovnami a začlenění jejich katalogizačních záznamů do světového souborného katalogu WorldCat.
V 90. letech se věnovala retrospektivní konverzi katalogů. Podílela se na vývoji technologie RETROKON, která sloužila k převodu lístkových katalogů do digitální podoby. Na základě této technologie se podařilo digitalizovat několik milionů katalogizačních lístků Národní knihovny ČR a zpřístupnit je v elektronické podobě. Současně se podílela na projektu převodu záznamů české knižní produkce 20. století do strukturované databáze, na němž spolupracovaly významné české knihovny. Výsledkem bylo vytvoření rozsáhlého souboru bibliografických záznamů, který přispěl k efektivnějšímu sdílení dat.
Za její účasti byl v roce 2001 zahájen projekt Jednotná informační brána, jehož cílem bylo propojit různé informační zdroje a vytvořit národní knihovní portál. Na jeho základě vznikly také další oborové portály (např. KIV, MUS, TECH, ART), které rozšířily možnosti vyhledávání a přispěly ke zkvalitnění knihovnických služeb.
Aktivně se zapojovala do činnosti Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí (IFLA), kde působila v řadě pracovních skupin a odborných výborů. Po několik let stála v čele její Bibliografické sekce. V minulosti zastávala také funkci předsedkyně redakční rady odborného periodika Knihovna - knihovnická revue.
V souvislosti s přípravou nové budovy Národní knihovny ČR na Letné vedla tým, který zpracoval knihovnickou část zadání pro mezinárodní architektonickou soutěž a účastnila se také jejího hodnocení. Návrh vnitřního uspořádání budovy vycházel z principu tzv. "semaforu služeb" a stal se inspirací pro další projekty národních knihoven v zahraničí.
Věnovala se digitalizaci knihovních fondů a jejich dlouhodobé ochraně. Zapojila se do přípravy projektu Národní digitální knihovny, na němž spolupracovala Národní knihovna ČR s Moravskou zemskou knihovnou. V posledních letech se zabývala zprovozněním portálu Knihovny.cz, jehož cílem je sjednotit přístup k informačním zdrojům a službám knihoven v jednom rozhraní. Nadále se podílí na rozvoji tohoto portálu jako členka expertního týmu.
Publikační činnost Publikační činnost Bohdany Stoklasové je tematicky rozsáhlá a zahrnuje odborné články i monografie, z nichž některé byly přeloženy do dalších jazyků. Ve své tvorbě se zaměřovala zejména na katalogizaci, národní bibliografii, retrospektivní konverzi katalogů a automatizaci knihovnických procesů. Věnovala se také architektuře knihoven a rozvoji informačních služeb.
Její publikace International Cataloging Standards (1995), zaměřená na zavádění mezinárodních katalogizačních pravidel v českém prostředí, je dostupná také ve fondech zahraničních národních knihoven.
Zabývala se rovněž problematikou digitalizace a zpřístupňování katalogů, zejména v souvislosti s projekty retrospektivní konverze. Publikovala práce věnované souborným katalogům a spolupráci knihoven. V pozdějších letech se její publikační činnost soustředila také na rozvoj centrálních knihovnických služeb, například na projektu portálu Knihovny.cz. Podílela se na Strategii rozvoje Národní knihovny České republiky na léta 2024-2027 (2023).
Ocenění
2006 – Medaile Zdeňka Václava Tobolky za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví 2007 – Pražská knihovnice 2012 – Ocenění Knihovna roku v kategorii Významný počin v poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb za implementaci mezinárodních standardů a digitalizace dokumentů
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Seznam článků v databázi českých článků (ANL), jejichž autorem nebo tématem je Bohdana Stoklasová RETROKON - informační portál věnovaný retrospektivní konverzi
Kategorie:České vědkyně Kategorie:České knihovnice Kategorie:Informační vědkyně Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Narození v roce 1953 Kategorie:Narození 4. listopadu Kategorie:Ženy Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Knihovníci Národní knihovny České republiky