Místní referenda v Česku se v roce 2025 konala v 62 obcích a městech, dvě třetiny z nich (41) v době konání voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v říjnu 2025.
Týkala se různých oblastí: výstavby větrných a solárních elektráren, umožnění povrchové těžby na katastru obce, prodeje a nákupu obecního majetku, příslušnosti obce do obvodu obce s rozšířenou působností, skládkování odpadu apod.
Čtyři z nich byla neplatná, neboť se jich nezúčastnil potřebný počet voličů (35 %); v šesti případech se stalo, že referendum bylo platné, ale jeho výsledek nebyl závazný (většinový výsledek nepředstavoval alespoň čtvrtinu všech voličů) – ve třech (Jaroměřice nad Rokytnou, Karolinka, Okna) z těchto šesti případů byla závazná pouze odpověď na jednu z položených otázek. Zbylá referenda byla platná a jejich výsledek závazný. Největším městem, kde se v roce 2025 místní referendum konalo, bylo Znojmo (27 637 voličů), nicméně referendum zde nebylo platné (největším městem s platným referendem byl Písek – 22 530 voličů), nejmenší obcí Plískov (101 voličů).
Vybraná referenda
Benešov (Středočeský kraj) V městě Benešov ve dnech 3. a 4. října 2025 probíhalo současně se sněmovními volbami i místní referendum, týkající se budoucnosti hlavní budovy bývalých Táborských kasáren, které bylo vyhlášeno dne 16. 6. 2025 zastupitelstvem obce. Obyvatelé města tak rozhodovali o tom, jestli má být hlavní budova zbourána, na jejímž místě by následně vyrostla úplně nová stavba, nebo jestli má být objekt zachován a předělán.
Konkrétní otázka, která byla předmětem referenda byla zformulována takto: „Souhlasíte s demolicí budovy č. p. 364 (hlavní budova bývalých Táborských kasáren) na pozemku parcelní číslo 535/5, v katastrálním území Benešov u Prahy, obec Benešov?“.
Místního referenda se zúčastnilo 6445 voličů (53,78 %) z celkového počtu 12 373 oprávněných osob. Ze všech zúčastněných se 4388 voličů (65,95 %) vyjádřilo pro odpověď ANO a 2057 voličů (30,97 %) se vyjádřilo pro odpověď NE. Referendum tak sčítací komise mohla prohlásit za platné, protože se ho zúčastnilo více jak 35 % oprávněných voličů, a hlasovalo více než 25 % všech oprávněných voličů.
Na místě hlavní budovy bývalých Táborských kasáren tak vznikne nová svazková škola pro děti jak z města Benešova, tak i pro děti z okolních obcí.
Čaková (okres Bruntál) V obci Čaková v okrese Bruntál se ve dnech 3.–4. října 2025 konalo místní referendum k plánované výstavbě větrných elektráren. Referendum se týkalo záměru umožnit v katastru obce výstavbu maximálně šesti větrných elektráren, přičemž alespoň polovina z nich měla být umístěna na obecních pozemcích a část ekonomického přínosu měla být každoročně vyplácena přímo občanům.
Referendum vyhlásilo zastupitelstvo obce usnesením č. 18 ze dne 1. září 2025. Usnesení zároveň stanovilo území konání referenda, tedy katastrální území Čaková, volební místnost, zřízení okrskové komise a odměny jejím členům. Otázka zněla: „Souhlasíte s výstavbou maximálně 6 větrných elektráren v katastru obce Čaková, z nichž nejméně polovina bude umístěna na obecních pozemcích, přičemž 30 % z obecního zisku bude každoročně vyplaceno přímo občanům?“
Z 288 oprávněných osob se referenda zúčastnilo přibližně 227 voličů, tedy 78,8 %. Pro výstavbu hlasovalo 68 osob, což odpovídalo 29,96 % zúčastněných, zatímco proti bylo 148 osob, tedy 65,19 %. Referendum bylo platné i závazné; pro závaznost bylo třeba nejméně 72 hlasů. Protože počet hlasů proti návrhu tuto hranici překročil, výsledek znamenal závazné odmítnutí záměru výstavby větrných elektráren v podobě předložené v referendu.
Proti záměru vystupoval mimo jiné spolek Hradský potok, jehož materiál zveřejněný obcí upozorňoval na možná rizika projektu. Spolek zmiňoval zejména obavy z hluku, dopadů na zdraví a kvalitu života, vlivu na ptáky a netopýry, možného snížení cen nemovitostí, vlastnické struktury investora a budoucí likvidace zařízení po skončení provozu. V materiálu se uváděly i předpokládané parametry elektráren: typ Vestas V172, výkon 7,2 MW, výška stožáru 166 metrů a průměr rotoru 172 metrů. Média popisovala referendum jako spor mezi ekonomickým přínosem a obavami z dopadů na život v obci. Podle Českého rozhlasu měla výstavba šesti větrných elektráren přinést obci přibližně 10 milionů Kč ročně, tedy částku srovnatelnou s jejím běžným ročním rozpočtem. Odpůrci naopak zdůrazňovali zejména hluk a velikost stožárů.
Čáslav (okres Kutná Hora) Ve středočeské Čáslavi v říjnovém referendu občané rozhodovali o rozšiřování skládkování odpadu na svém území a o změnách územního plánu, které by zamezily záměru rozšířit stávající skládku na území města. Tu vlastní soukromá společnost AVE v majetku jednoho z nejbohatších Čechů Daniela Křetínského, která v době konání referenda čelila obžalobě kvůli zhruba čtyřmiliardovému krácení poplatků za ukládání odpadu v Čáslavi.
Plán rozšířit skládku na dvojnásobek současné kapacity podporovalo vedení Čáslavi v čele se starostou Jaromírem Strnadem (SOCDEM). Argumentovalo ekonomickými výhodami plynoucími pro město z této investice, slibovaným až miliardovým příjmem do městské kasy v horizontu nadcházejících dvaceti let a také hrozbou, že bude město muset AVE platit odškodné, neboť smlouva o prodeji skládky v roce 2011 podle něj obsahovala ustanovení o možnosti budoucího navýšení její kapacity. Kampaň za rozšíření ve městě vedla i samotná společnost AVE, která slibovala například vybudovat městu obchvat, pokračovat ve finanční podpoře místního sportovního klubu a nemocnice nebo hradit občanům města poplatky za svoz odpadu.
Referendum bylo vyvoláno občanskou iniciativou, jež dostatečný počet podpisů pro konání referenda sesbírala v březnu 2025. Jedním ze členů osmičlenného přípravného výboru referenda byl opoziční městský zastupitel za uskupení Čáslav pro všechny Martin Jusko. Iniciátoři argumentovali zejména možnými důsledky pro zdraví obyvatel a bezpečnost: zatímco finanční kompenzace a příjmy do městského rozpočtu jsou záležitostí dočasnou, nebezpečný odpad navezený na skládku zde podle nich zůstane „navždy“. Rozporovali rovněž odhadovanou výši rozpočtových příjmů, kterou označovali za „almužnu výměnou za hazard se zdravím nás všech“.
Referendum bylo vyhlášeno 26. června a reálně proběhlo současně se sněmovními volbami 3. a 4. října 2025. Otázek v referendu bylo celkem pět, první zněla: „Chcete, aby město Čáslav v mezích své samostatné působnosti zamezilo rozšiřování skládkování odpadu na svém území?“ Další otázky se týkaly změny územního plánu tak, aby se plochy nyní vymezené jako Z19 staly zemědělskými a nebylo je možné použít pro žádný způsob odstraňování a skládkování odpadu. Poslední otázka se týkala ustanovení, aby město důsledně vymáhalo své nároky vyplývající ze skládkování odpadu.
Referenda se zúčastnilo 4513 ze 7746 oprávněných voličů, což činí 58,26procentní podíl. Na první otázku odpovědělo kladně 71,11 procenta, u třech následujících otázek týkajících se územního plánu byl podíl kladných odpovědí okolo 69 procent, poslední otázka ohledně vymáhání nároků města byla kladně zodpovězena dokonce 76,07 procentem hlasujících. Ve všech otázkách jde tedy o výsledky závazné a platné.
Domašov u Šternberka (okres Olomouc) V obci Domašov u Šternberka (okres Olomouc) se dne 3. a 4. října 2025 konalo místní referendum, které bylo vyhlášeno na zasedání zastupitelstva dne 26. 6. 2025.Usnesení zastupitelstva obce Domašov u Šternberka [online]. Obec Domašov u Šternberka, 2025 [cit. 2026-04-29]. Dostupné online Jeho cílem bylo zjistit, zda obyvatelé obce souhlasí s výstavbou a provozem větrných elektráren (VE) na území obce.ZÁPIS O PRŮBĚHU A VÝSLEDKU HLASOVÁNÍ MÍSTNÍ A OKRSKOVÉ KOMISE V MÍSTNÍM REFERENDU [online]. Obec Domašov u Šternberka, 2025 [cit. 2026-04-29]. Dostupné online
Referenda se zúčastnilo 72 % voličů z celkového počtu 282 oprávněných osob. Tím byla splněna podmínka pro platnost referenda, která je stanovena na 35 % oprávněných osob. Rozhodnutí však nesplnilo podmínku závaznosti, kterou je nadpoloviční většina. S výstavbou souhlasilo 99 voličů (49 %), proti bylo 93 voličů (46 %).
Přesné znění otázky předložené v referendu bylo: „Souhlasíte, aby v katastrálním území obce Domašov u Šternberka byly vystavěny a provozovány větrné elektrárny?“ s odpovědí ANO/NE.
Vyhlášení referenda předcházela anketa, ta se uskutečnila v průběhu dubna. Účastnilo se jí 80 % domácností, s výsledky ankety 115 hlasů pro ANO a 98 hlasů pro NE. V průběhu dubna obdrželo zastupitelstvo obce také petici proti výstavbě VE od obyvatel Těšíkova a Šternberka. Návrh konání samotného referenda pak předložila skupina odpůrců výstavby, původní znění otázky bylo: „Souhlasíte, aby v katastrálním území obce Domašov u Šternberka byly vystavěny a provozovány větrné elektrárny a aby orgány obce uzavíraly smlouvy o spolupráci, které takovou výstavbu umožní?“. Otázka byla upravena na zasedání zastupitelstva 26. 6. 2025.Větrné elektrárny –ANO či NE? [online]. DOMAŠOVSKÉ MÍSTNÍ NOVINY – DOMINO, 2025 [cit. 2026-04-29]. Dostupné online
Dublovice (okres Příbram) V obci Dublovice na Příbramsku proběhlo místní referendum 22. listopadu 2025.Zápis o výsledku hlasování v místním referendu (22. 11. 2025), Obec Dublovice Důvodem k vyhlášení referenda byla žádost dvou soukromých společností provést geologický průzkum v oblasti Sedlčanska. Případný zjištěný výskyt nerostných surovin (antimon, zlato či olovo) by následně vedl pravděpodobně k jejich těžbě. Obce, jichž se průzkum týkal, se obávaly především negativních dopadů na životní prostředí (ohrožení spodních vod, poničení krajiny), snížení hodnoty nemovitostí, zásahu do vlastnických práv a krajinného rázu i celkové zhoršení kvality života.
Místní referendum bylo vyhlášeno zastupitelstvem obce na jeho zasedání dne 16. října 2025.Dokument obce Dublovice Otázka v referendu zněla: "Souhlasíte s činností na území obce Dublovice, které mohou vést k těžbě nerostných surovin?".
Hlasování se zúčastnilo 548 z 889 oprávněných voličů, což představuje volební účast 61,64 %. Referendum bylo tedy platné, neboť zákonem stanovené kvorum pro platnost bylo v tomto případě 223 osob. Proti hlasovala většina oprávněných osob, celkem 545, což tvořilo 99,45 %. Pro hlasovaly pouze 3 osoby, tedy 0,55 %.
V dané oblasti šlo již o třetí místní referendum na toto téma. V říjnu 2025 se konala obdobná hlasování v obcích Příčovy a Prosenická Lhota, kde obyvatelé rovněž jasnou většinou 96,94 % a 98,30 % těžbu nerostných surovin odmítli. Cílem místního referenda v Dublovicích bylo také posílit mandát obecního zastupitelstva při jednání s orgány státní správy a dalšími zainteresovanými subjekty. Výsledek hlasování je pro obec závazný a slouží jako silný argument proti záměru těžby.
Cheb (Karlovarský kraj) Ve městě Cheb v Karlovarském kraji se dne 8. listopadu 2025 konalo místní referendum týkající se dalšího postupu při přípravě Strategického podnikatelského parku Cheb. Projekt patřil mezi významné rozvojové záměry města i širšího regionu. Byl prezentován jako příležitost k přilákání investic a vytvoření nových pracovních míst, zároveň však vyvolával diskusi o jeho dopadech na dopravu, infrastrukturu, dostupnost bydlení a kvalitu života obyvatel.
Místní referendum bylo vyhlášeno zastupitelstvem města dne 19. září 2025. Jeho konání bylo stanoveno na sobotu 8. listopadu 2025 v době od 8:00 do 20:00. Hlasování probíhalo ve 33 hlasovacích okrscích.
Otázka v referendu zněla: „Souhlasíte s tím, aby Zastupitelstvo města Cheb zastavilo veškeré kroky směřující k výstavbě Strategického podnikatelského parku Cheb a tento projekt ukončilo?“
Z celkového počtu 22 912 oprávněných osob se referenda zúčastnilo 4745 voličů, což představovalo účast 20,71 %. Odevzdáno bylo 4743 úředních obálek a 4660 platných hlasů. Pro odpověď ANO, tedy pro zastavení kroků směřujících k výstavbě Strategického podnikatelského parku Cheb, hlasovalo 3946 voličů, proti bylo 710 voličů a 4 voliči neoznačili žádnou odpověď.