Friedrich Thiele (23. ledna 1844 Salcburk – 15. října 1920 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Po absolutoriu vojenské školy sloužil od roku 1865 v c. k. armádě jako důstojník dělostřelectva. V roce 1866 bojoval v prusko-rakouské válce, později si doplnil vzdělání v technických oborech a uplatnil se mimo jiné jako pedagog. Zásluhy si získal především jako odborník v metalurgii a prosadil se jako průkopník technických reforem ve zbrojní výrobě pro potřeby dělostřelectva. V závěru kariéry byl v letech 1898–1906 ředitelem dělostřeleckého arzenálu ve Vídni a v roce 1902 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála. Po odchodu do penze v roce 1906 žil v soukromí ve Vídni.

Životopis náhled|vlevo|Friedrich Thiele (1897) Pocházel z rodiny vojáka a první vojenskou průpravu získal na kadetní škole v Hranicích. V roce 1865 vstoupil do armády jako poručík u 1. pluku polního dělostřelectva.Militär Schematismus der österreichischen Kaiserthumes 1866; Vídeň, 1866; s. 446 dostupné online V roce 1866 se zúčastnil prusko-rakouské války, bojoval v bitvách u Jičína a Hradce Králové. V letech 1867–1869 absolvoval vyšší kurz pro důstojníky dělostřelectvaMilitär Schematismus der österreichischen Kaiserthumes 1868; Vídeň, 1868; s. 722 dostupné online a v roce 1869 byl povýšen na nadporučíka.Kais. Königl. Militär Schematismus 1869–1870; Vídeň, 1869; s. 639 dostupné online Studiem matematiky si v letech 1869–1870 doplnil vzdělání na Polytechnickém institutu ve Vídni a poté byl přidělen k Technickému vojenskému výboru spadajícímu pod ministerstvo války. Proslavil se především vyvinutím nového typu pancéřování s využitím tzv. kompozitů (aplikace dvou složek – železo a ocel). Tato technologie byla uplatněna na člunech říčního loďstva na Dunaji. V letech 1872–1873 byl krátce důstojníkem generálního štábu s přidělením k velení 2. pěší divize ve Vídni.Kais. Königl. Militär Schematismus 1873; Vídeň, 1873; s. 145, 460 dostupné online V letech 1873–1879 vyučoval matematiku na Technické vojenské akademii a mezitím byl v roce 1875 povýšen na kapitána.Kais. Königl. Militär Schematismus 1876; Vídeň, 1875; s. 518, 534, 613 dostupné online

V roce 1881 byl přidělen k 6. odboru školství na ministerstvu války, formálně byl nadále veden jako důstojník u 7. pluku dělostřelectva.Kais. Königl. Militär Schematismus 1883; Vídeň, 1883; s. 78, 620, 658 dostupné online Mimo jiné působil také jako pedagog v rodině arcivévody Karla Salvatora, vyučoval jeho syny Leopolda Salvatora a Františka Salvatora, pozdější generály za první světové války. V roce 1884 byl povýšen na majora a převzal velení 8. praporu polního dělostřelectva.Kais. Königl. Militär Schematismus 1885; Vídeň, 1884; s. 634 dostupné online Krátce nato utrpěl vážné zranění při pádu z koně a byl odeslán na dlouhodobou dovolenou, která trvala dva a půl roku.

Do aktivní služby se vrátil v roce 1887, ale již ne přímo u armády, převzal funkci inspektora ve zbrojní továrně ve Vídni,Kais. Königl. Militär Schematismus 1888; Vídeň, 1887; s. 638, 720 dostupné online kde se nadále věnoval vývoji nových technologií ve výrobě. Mezitím postupoval v hodnostech (podplukovník 1889,Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1890; Vídeň, 1889; s. 664 dostupné online plukovník 1891)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1892; Vídeň, 1892; s. 154, 701 dostupné online a v letech 1893–1898 byl velitelem vídeňské zbrojovky (Artillerie-Zeugs-Fabrik).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1894; Vídeň, 1894; s. 150, 172, 723 dostupné online K datu 1. listopadu 1897 byl povýšen na generálmajoraSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1898; Vídeň, 1897; s. 158 dostupné online a nakonec byl v letech 1898–1906 ředitelem dělostřeleckého arzenálu ve Vídni (Artilleriearsenaldirektor),Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1899; Vídeň, 1898; s. 156, 865 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1900; s. 266 dostupné online mimo jiné byl v té době také členem kuratoria Vojenského historického muzea.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1900; Vídeň, 1899; s. 982 dostupné online Ke dni 1. května 1902 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a jako uznávaný specialista pokračoval v uplatnění svých zkušenosti ve zbrojní výrobě.Biografie Friedricha Thiele v týdeníku Sport und Salon 1902; Vídeň, 31. května 1902; s. 9 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1903; Vídeň, 1902; s. 153, 905 dostupné online

K datu 1. května 1906 byl penzionovánSCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 186 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1907; Vídeň, 1906; s. 187 dostupné online a od té doby žil v soukromí ve Vídni.Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1906; Štýrský Hradec, 1906; s. 26 dostupné online Jeho bydlištěm byl dům v ulici Prinz Eugen Straße 74 ve 4. vídeňském obvodu (Wieden).Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien; Vídeň, 1918; s. 1341 dostupné onlineRuhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1914; Štýrský Hradec, 1914; s. 36 dostupné online Zemřel 15. října 1920 ve věku 76 let.

Řády a vyznamenání V závěru kariéry obdržel nárok na oslovení Excelence.Sport und Salon 1904; Vídeň, 26. listopadu 1904; s. 7 dostupné online Během služby v armádě získal několik ocenění v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1905; Vídeň, 1904; s. 293 dostupné online

Rakousko-Uhersko 60x60pixelů rytířský kříž Řádu Františka Josefa (1871) 60x60pixelů Válečná medaile (1873) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1903) 60x60pixelů velkokříž Řádu Františka Josefa (1904) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)

Zahraničí 60x60pixelů velkokříž Řádu rumunské koruny (Rumunsko) 60x60pixelů Řád lva a slunce I. třídy (Persie)

Odkazy

Reference

Literatura DUSCHNITZ, Alexander: Der Oberste Kriegsherr und sein Stab 1908; Vídeň, 1908; s. 102 dostupné online

Externí odkazy Friedrich Thiele in: Österreichisches Biographisches Lexikon

Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Narození 23. ledna Kategorie:Narození v roce 1844 Kategorie:Narození v Salcburku Kategorie:Úmrtí 15. října Kategorie:Úmrtí v roce 1920 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži