Budova lázeňské polikliniky, původně stáčírna minerálních vod z roku 1892, je památkově chráněná budova ve Františkových Lázních (Národní 16/19).

Historie náhled|Budova v roce 2008 náhled|Budova v roce 2021 Historie umístění budovy sahá do 17. století. V roce 1661 byl v sousedství tzv. Chebského pramene uváděn lázeňský hostinec a plnírna minerální vody (Füllhaus), již tehdy vyhledávané kyselky ze slatinišť zvané také Moorbrunn. Voda byla následně vyvážena i do Německa, kde např. v roce 1700 její prodej údajně převýšil objem vody pocházející ze všech německých lázní.

V přízemí roubený a v patře hrázděný objekt byl pro špatný technický stav zbourán v roce 1814, v časech bouřlivého rozvoje lázní. Na jeho místě byla na zpevněných základech v roce 1816 vystavěna nová stáčírna, znovu dřevěná, přízemní stavba s mansardovou střechou. V roce 1822 získal stagnující stáčírnu do pronájmu chebský podnikatel Josef August Hecht (1792–1861), který začal s vývozem lahví s minerální vodou do zahraničí. Stal se průkopníkem stáčení minerálních vod v tehdejší rakouské monarchii. Svými inovativními metodami vytvořil budoucnost celého průmyslového odvětví, jímání, stáčení a expedice minerálek s uchováním kvality a trvanlivosti přírodního léčivého zdroje. Na jeho úspěšné výsledky a nápady navázal i pozdější karlovarský magnát Heinrich Mattoni. Po dobu sta let byly z Františkových Lázní do celého světa vypravovány kameninové lahve s místní léčivou vodou. V roce 1850 Hecht exportoval 250 tisíc lahví. O rok později začalo stáčírnu zpět provozovat město.

Budova stáčírny však po několika desetiletích opět zastarala a v roce 1891 byla zbourána. Třetí budova stejného účelu na témže místa vznikla už jako reprezentativnější v roce 1892. Tato stáčírna minerálních vod u Františkova pramene podle návrhu Josefa Paschera získala podobu novobarokního objektu s bohatě zdobenými fasádami zastřešeného neckovými střechami. Božena Němcová se ve svých dopisech zmiňovala o tom, že v budově stáčírny byla také správa lázní. V roce 1904 koupilo osamostatněné město Františkovy Lázně stáčírnu od města Chebu, kterému do té doby patřila většina veřejných budov.

Po ukončení provozu stáčírny za první republiky sem byla umístěna pobočka Chebské spořitelny. Později budova sloužila jako ředitelství lázní. V 50. letech 20. století zde vznikl Ústřední vyšetřovací ústav. Název Lázeňská poliklinika dům získal v roce 1967.

V létě 2024 bylo oznámeno, že v budově vznikne infocentrum a výstavní prostory. S dokončením stavebních prací se počítalo v létě 2026. Investici za 14 mil. Kč měla pokrýt získaná dotace z Ministerstva pro místní rozvoj v rámci dotačního programu IROP. V rámci rekonstrukce byla v plánu mj. obnova střechy a krovu. Na počátku roku 2026 byla informace aktualizována s tím, že od roku 2027 zde má být umístěno infocentrum a plánováno je i vybudování návštěvnického centra s inovativní expozicí hodnot UNESCO Františkovy Lázně.

Popis Tato přízemní podélná budova se středním a nárožními rizality je krytá sedlovou střechou a nízkými kopulemi na rizalitech. Hlavní průčelí má 13 okenních os a člení je pilastry s volutovými hlavicemi na vysokém soklu, které jsou v rizalitech sdružené. Okna se štukovým orámováním s bohatými supraportami spočívají na průběžné podokenní římse. Vstupní hlavní i boční portály jsou zdůrazněny zasazením do edikul se zděným vikýřem v kupolích. Vstupní dveře jsou dřevěné jednokřídlé s proskleným půlkruhovým nadsvětlíkem, vnitřně dělené na menší obdélné pole po obvodu. Tabulky skla v nich mají zkosené hrany. Zachovány zůstaly i původní okenní rámy.

Odkazy

Reference

Kategorie:Zdravotnická zařízení v Karlovarském kraji Kategorie:Novobarokní domy v Česku Kategorie:Kulturní památky ve Františkových Lázních Kategorie:Stavby ve Františkových Lázních Kategorie:Postaveno v Česku 1892