Per Sivle (6. dubna 1857 Flåm, Norsko – 6. září 1904 Oslo, Norsko) byl norský básník, prozaik a novinář. Je známý svým románem Streik z roku 1891 a sbírkami povídek vydanými v letech 1887 až 1895, Sogor (obsahuje povídku „Berre ein Hund“), Vossa-Stubba, Nye Vossa-stubbar a Sivle-Stubbar. Mezi jeho básnické sbírky patří Bersøglis- og andre Viser z roku 1895.
Životopis
Mládí Per Eriksen Sivle se narodil ve Flåmu jako syn farmáře a obchodníka s koňmi Eirika Hanssona Sivleho a Susanny Andersdotter Ryumové. Byl jediným přeživším dítětem z dvojčat. Jeho matka porodila ještě dvě další dvojčata, které však obě zemřely. Jeho rodiče nebyli manželé a jeho matka zemřela v roce 1859, když mu byly pouhé dva roky.
Během dětství se často stěhoval z místa na místo a vyrůstal u různých příbuzných. Ve věku 15 let navštěvoval lidovou vysokou školu v Sogndalu. V roce 1875 se přestěhoval do Christianie, aby tam studoval, a plánoval stát se knězem. Kvůli nemoci však tyto plány opustil a studium přerušil. Poté se vydal na literární dráhu.
Umělecká dráha Literárně debutoval v roce 1878 knihou En digters drøm, vydanou pod pseudonymem Simon de Vita. V letech 1883 až 1885 byl redaktorem novin Buskeruds Amtstidende. V roce 1885 navštěvoval Askov Højskole v Dánsku. Zde se seznámil se svou budoucí manželkou a v roce 1887 se oženil s Wenche von der Lippe Nilsenovou. V letech 1887 až 1891 redigoval noviny Kristianiaposten. Jeho literárním průlomem byla sbírka pěti povídek Sogor z roku 1887. Tato kniha obsahovala také povídku „Berre ein hund“, která byla publikována v literárně-kulturním časopise Nyt Tidsskrift v roce 1885. Příběh „Berre en hund“ byl později zfilmován. V roce 1887 také vydal sbírku povídek psaných v dialektu s názvem Vossa-Stubba.
Jeho román Streik z roku 1891, vycházející z konfliktu v Drammenu v roce 1881, patří k prvním dělnickým románům v norské literatuře. V roce 1894 vydal sbírku básní Noreg a také sbírku povídek Nye Vossa-Stubbar. Jeho báseň „Vi vil os et Land“ z roku 1894, zařazená do sbírky básní Bersøglis- og andre Viser z roku 1895, se stala populární písní s melodií, kterou složil Christian Sinding. Literární historik Kristian Elster charakterizoval Bersøglis- og andre Viser jako Sivleovu nejvýznamnější sbírku básní. Jeho sbírka povídek Sivle-Stubbar vyšla v roce 1895, básnické sbírky Skaldemaal v roce 1896 a En Fyrstikke og andre Viser v roce 1898 a povídky Folk og Fæ v roce 1898. Jeho poslední básnickou sbírkou byla Olavs-Kvæde z roku 1901. Dvě z jeho písní, které se dostaly do zpěvníků, jsou „Lerka“ (ze sbírky Skaldemaal) a „Den fyrste song“.
Smrt Sivle se během svého života potýkal s různými osobními problémy, včetně nervových potíží, závislosti na alkoholu a finančních potíží. V roce 1904 spáchal sebevraždu zastřelením ve veřejných lázních v Oslu. Památníky věnované Sivlemu se nacházejí ve Flåmu, Stalheimu, podél velmi strmé, klikaté silnice do Gudvangenu (přímo pod hotelem Stalheim a nedaleko rodinného domu), dva ve Vossevangenu, jeden ve Strømsgodsetu a jeden v Elverumu.
Reference
Kategorie:Norští básníci Kategorie:Norští spisovatelé Kategorie:Norští novináři Kategorie:Sebevrazi Kategorie:Spisovatelé píšící norsky Kategorie:Narození v roce 1857 Kategorie:Narození 6. dubna Kategorie:Narození v Norsku Kategorie:Úmrtí v roce 1904 Kategorie:Úmrtí 6. září Kategorie:Úmrtí v Oslu Kategorie:Sebevraždy střelnou zbraní v Norsku Kategorie:Muži