Daubkova vila je zaniklá vila v Brněnci (bývalé čp. 21) v okrese Svitavy. Postavena byla v roce 1872 jako sídlo Josefa Františka Daubka, majitele zdejšího mlýna. Jeho syn Josef Šebestián Daubek ji nechal roku 1887 rozšířit. Zbořena byla v roce 1989.

Historie Poličský podnikatel Josef František Daubek zakoupil v roce 1854 v Brněnci vodní mlýn, který o čtyři roky později začal modernizovat. Na druhém břehu řeky Svitavy nechal později postavit venkovské sídlo (hlavním sídlem rodiny byla Liteň u Berouna), jež měl obývat jeho jediný syn Josef Šebestián Daubek. Vilu v parkové zahradě navrhl v roce 1872 pražský architekt Jindřich Jechenthal. Roku 1887 navrhl architekt Antonín Wiehl pro Josefa Šebestiána Daubka dostavbu vily. Nová část byla architektonicky značně odlišná od stávající budovy.

náhled|vlevo|Daubkova vila počátkem 20. století V Daubkově vile se pořádala společenská setkání a scházely se zde osobnosti kulturního a společenského života, včetně Jana Masaryka.

Za druhé světové války byla vila zabrána německou okupační správu a v roce 1944 se stala bytem Oskara Schindlera, jenž s využitím vězňů koncentračního tábora podnikal v blízké továrně. Po skončení války v roce 1945 byl Brněnecký mlýn i s vilou částečně vyvlastněn (vdova po Josefu Františku Daubkovi a jejich děti se přihlásily k německé národnosti) a po komunistickém převratu v únoru 1948 přišla rodina o majetek úplně.

Vila stojící v rozšířeném areálu znárodněného mlýna ve druhé polovině 20. století chátrala. Již v roce 1962 památkáři, kteří zkoumali sgrafitovou výzdobu vily, označili fasádu za silně narušenou, avšak doporučili pouze provést fotografickou dokumentaci. Další desetiletí nebyla budova udržována a chátrání pokračovalo, nebyla ani památkově chráněna. Roku 1987 památkáři vyzvali vlastníka, národní podnik Mlýny a těstárny, aby vilu opravil. Ten však následně naopak začal připravovat demolici stavby. Ta byla povolena v listopadu 1987, ale z neznámých důvodů neproběhla. Demoliční výměr byl nakonec vydán na samém konci komunistického režimu 6. listopadu 1989 a vzápětí byla architektonicky cenná budova zbořena.

Popis náhled|Návrh na dostavbu vily (1887). Vlevo starší budova, vpravo navržená novější část. Původní stavbou z roku 1872 od Jindřicha Jechenthala byla jednopatrová vila obdélného půdorysu, kolem níž byla vybudována parková zahrada. Šestiosé hlavní průčelí směřovalo na východ. Exteriér vily byl pozdně klasicistní se střídmou dekorací, doplněn však byl dřevěnými alpskými rustikálními motivy – obrubami střech, středově umístěnými balkony v rozsahu dvou okenních os s vyřezávaným zábradlím a vstupním přízemním portikem v krajní severní okenní ose. V přízemí byla kuchyně a místnosti personálu, v patře panské pokoje a salon.

Antonín Wiehl navázal roku 1887 na Jechenthalovu stavbu v prodloužení její podélné osy severním směrem. Zde vznikla nová jednopatrová budova nepravidelného křížového půdorysu. Na starší vilu navazoval propojovací krček s předsíněmi, v tříosém příčném traktu byly hlavní místnosti (v přízemí salon a jídelna, v patře dvě panské ložnice se šatnou). Severní výběžek obsahoval v přízemí biliárovou hernu a verandu, v patře knihovnu a balkon. Exteriér vily byl proveden ve stylu české novorenesance s inspirací ve Schwarzenberském paláci na pražských Hradčanech. Piano nobile (první patro) bylo pokryto psaníčkovým sgrafitem napodobujícím diamantování, výběžky křížové dispozice stavby byly završeny vysokými etážovými štíty českého typu. Nároží byla s ohledem na rustikální charakter zpevněna bosáží. Dekorativní vzorce byly realizovány ve dvou horizontálních pásech a ve štítech. První patro severního průčelí bylo kolem arkýře zdobeno dvěma figurálními sgrafity od Daubkova přítele Františka Ženíška znázorňující motivy Orby (v podobě postavy Přemysla Oráče, s Ženíškovou podobou) a Lovu (kníže Oldřich s tváří Josefa Šebestiána Daubka).

Galerie

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Vily v Pardubickém kraji Kategorie:Brněnec Kategorie:Stavby v okrese Svitavy Kategorie:Zaniklé stavby v Pardubickém kraji Kategorie:Daubkové Kategorie:Klasicistní vily v Česku Kategorie:Novorenesanční vily v Česku