Stephan svobodný pán von Wernhardt ( Stephan Wilhelm Freiherr von Wernhardt) (26. března 1806 Olomouc – 17. srpna 1869 Vídeň) byl rakouský generál. Jako syn vysokého důstojníka sloužil od mládí v armádě, vystřídal službu u různých jednotek jezdectva a pěchoty. Ve funkci velitele nižších jednotek vynikl během revolučních let 1848–1849 a rychle postupoval v hodnostech (generálmajor 1849, polní podmaršál 1851). V závěru kariéry byl velitelem pevnosti ve Veroně.Ottův slovník naučný, díl XXVII.; Praha, 1908; s. 193 dostupné online
Životopis náhled|vlevo|Erb rodu Wernhardtů Pocházel ze staré šlechtické rodiny nobilitované v 17. století za zásluhy v tureckých válkách, narodil se na Moravě jako nejstarší syn generála jezdectva Paula von Wernhardt (1776–1846) a jeho manželky Anny Marie, rozené Cerriniové. Po otcově vzoru sloužil od mládí v armádě, začínal jako poručík v Sedmihradsku (Temešvár, 1826),Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1826; Vídeň, 1826; s. 367 dostupné online později byl nadporučíkem u 5. kyrysnického pluku v Kecskemétu (1829).Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1829; Vídeň, 1829; s. 275 dostupné online V roce 1832 byl povýšen na rytmistra u 49. pěšího pluku se štábem u spolkové pevnosti v Mohuči. Později byl jako kapitán přeložen ke 44. pěšímu pluku v Olomouci a zároveň byl pobočníkem arcivévody Karla Ferdinanda.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1841; Vídeň, 1841; s. 529 dostupné online V roce 1841 získal hodnost majora u 48. pěšího pluku v ZáhřebuMilitär Schematismus der österreichischen Kaiserthums 1842; Vídeň, 1842; s. 200 dostupné online a v roce 1843 byl převelen jako podplukovník k 32. pěšímu pluku do severní Itálie.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1844; Vídeň, 1844; s. 171 dostupné online
V roce 1845 byl povýšen do hodnosti plukovníka a převzal velení 41. pěšího pluku v Kluži, kde krátce sloužil pod velením svého otce, tehdejšího zemského velitele v Sedmihradsku.Militär Schematismus der österreichischen Kaiserthums 1846; Vídeň, 1846; s. 192 dostupné online U této jednotky setrval do roku 1849, kdy se zúčastnil bojů proti maďarským revolucionářům a k datu 9. dubna 1849 byl povýšen na generálmajora. Vyznamenal se při obléhání Temešváru, kde byl později jmenován velitelem vojenského okruhu. V letech 1849–1851 byl jako velitel brigády přidělen k 10. armádnímu sboru v Pešti a později sloužil ve Vídni.Militär Schematismus der österreichischen Kaiserthums 1850; Vídeň, 1850; s. 53 dostupné online Mimo jiné proslul jako vynikající střelec a zasloužil se o zavedení pušky Lorenz do armády.
Ke dni 26. října 1852 obdržel hodnost polního podmaršála a stal se velitelem divize, později působil u vrchního velení armády jako zbrojní inspektor (1853–1859).Militär Schematismus der österreichischen Kaiserthums 1853; Vídeň, 1853; s. 56 dostupné online Za války se Sardinií byl v roce 1859 velitelem 10. armádního sboru na bojišti v severní ItáliiPřehled velitelů armádních sborů c. k. armády v letech 1849–1878 na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné online a nakonec v letech 1859–1862 zastával funkci velitele pevnosti ve Veroně (1859–1862).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1863; Gotha, 1862; s. 1023–1024 dostupné onlineMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1860–1861; Vídeň, 1860; s. 86 dostupné online V roce 1862 odešel do výslužby,SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 201 dostupné online ale po rakousko-uherském vyrovnání a zřízení uherské královské gardy (Königliche ungarische adelige Leibgarde) získal ještě čestnou hodnost gardového nadporučíka (1867).Militär Schematismus der österreichischen Kaiserthumes 1868; Vídeň, 1868; s. 117, 127, 154 dostupné online
Závěr života strávil ve Vídni, jeho posledním bydlištěm byl dům v ulici Lederergaße 8 ve čtvrti Josefstadt,Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1868; Vídeň, 1868; s. 666 dostupné online kde zemřel 17. srpna 1869 ve věku 63 let.
V roce 1847 se oženil s uherskou šlechtičnou baronkou Charlottou Keményovou (1831–1859). Z manželství se narodily čtyři děti, dvě dcery a dva synové. Ve vojenské tradici pokračoval starší syn Paul (1851–1923), který dosáhl taktéž hodnosti polního podmaršála a v závěru kariéry byl velitelem v Budapešti.
Tituly a ocenění Užíval šlechtický titul svobodného pána, který jeho otec získal v roce 1818 za účast v napoleonských válkách.Genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser für 1848, Gotha, 1848; s. 396–397 dostupné online V roce 1837 byl jmenován c. k. komořímHof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1839; Vídeň, 1838; s. 109 dostupné online a jako velitel pevnosti ve Veroně obdržel v roce 1859 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1860; Vídeň, 1859; s. 105 dostupné online Od roku 1855 byl též čestným majitelem 16. pěšího plukuPřehled majitelů pěších pluků in: Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914;s. 410 dostupné online a získal také čestné občanství v Temešváru. Za vojenské zásluhy byl nositelem několika vyznamenání v Rakousku i v zahraničí.Militär Schematismus des österreichischer Kaiserthumes 1861–1862; Vídeň, 1861; s. 88 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1868; Vídeň, 1868; s. 20 dostupné online
Rakousko 60x60pixelů komandérský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1849) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž s válečnou dekorací (1850)
Zahraničí 60x60pixelů Řád sv. Stanislava I. třídy (Rusko) 60x60pixelů Řád svatého Vladimíra IV. třídy (Rusko) 60x60pixelů velkokříž Danebrožského řádu (Dánsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Filipa Velkomyslného (Hesensko) 60x60pixelů rytíř Řádu svatého Josefa (Toskánsko)
Odkazy Reference
Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Řádu svatého Vladimíra Kategorie:Nositelé Řádu svatého Josefa Kategorie:Nositelé Řádu Dannebrog Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Narození 26. března Kategorie:Narození v roce 1806 Kategorie:Narození v Olomouci Kategorie:Úmrtí 17. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1869 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži