Josef Hais (28. června 1866 Sušice – 12. února 1943 Praha) byl československý odborář a politik, od 90. let 19. století se angažoval v sociálně-demokratických odborech, v letech 1922–1930 byl ústředním sekretářem komunistického Mezinárodního všeodborového svazu a současně v letech 1923–1929 členem vedení Komunistické strany Československa. Roku 1929 se, s částí Mezinárodního všeodborového svazu, rozešel s komunistickou stranou, následujícího rok se vrátil do sociální demokracie.
Život Josef Hais pocházel z dělnické rodiny v Sušici. Stal se dělníkem v Sušici, začátkem 90. let se oženil, měl dva syny a tři dcery. Roku 1895, nebo 1896, se přestěhoval do Prahy, pracoval v továrně v Libni. Zapojil se do sociálně-demokratického hnutí, v němž se věnoval především práci v odborech. Spoluzakládal odborový svaz lučebníků, v němž se vypracoval mezi vedoucí představitele. Roku 1915 byl odveden do armády, ale už následujícího roku demobilizován.
Během rozkolu v sociální demokracii roku 1920 působil v levém křídle strany a podílel se na jeho transformaci na Komunistickou stranu Československa (KSČ). Odborový svaz lučebníků roku 1922 převedl jako celek do nově vzniklého Mezinárodního všeodborového svazu, tvořeného pak v podstatě svazem lučebníků doplněným o různé menší odborové skupiny.
Mezinárodní všeodborový svaz (neformálně „Rudé odbory“) pak řídil z pozice ústředního tajemníka. V únoru 1923 ho I. sjezd KSČ zvolil členem výkonného výboru. Na II. sjezdu KSČ v listopadu 1924 byl zvolen členem ústředního výboru (ÚV) i politbyra ÚV. Jako vedoucí představitel komunistických odborů byl do ÚV a politbyra ÚV zvolen i na III. sjezdu v září 1925 a IV. sjezdu v dubnu 1927. Ve vedení komunistické strany patřil k umírněné „šmeralovské“ pravici, přičemž spíše hájil zájmy „svých“ odborů ve vedení strany, než aby prosazoval politiku strany v odborech, například stranickou politiku budování komunistických křídel v nekomunistických (zejména sociálně-demokratických) odborech mařil snahou o přechody komunistických odborářů do Mezinárodního všeodborového svazu; také nesdílel postoje vedení strany a Kominterny, resp. Rudé odborové internacionály ohledně stávkové strategie, kdy odmítal ryze politické stávky, které by poškodily jejich účastníky, a ohledně vztahů s nekomunistickými odbory, s nimiž se v jednotlivých případech nebránil spolupráci.
Roku 1928 se stranické vedení pokusilo získat kontrolu nad vedením Mezinárodního všeodborového svazu. Na V. sjezdu KSČ v únoru 1929 už – jako představitel pravice – nebyl zvolen do ústředního výboru a vzápětí vypukl mezi novým Gottwaldovým vedením strany a Haisovou skupinou ve vedení Mezinárodního všeodborového svazu otevřený konflikt, který vyústil v rozkol komunistických odborů – Hais a jeho stoupenci si pomocí síly policie udrželi kontrolu nad majetkem svazu i podporu cca třetiny členstva, zatímco většina členů věrná straně si pod vedením Antonína Zápotockého založila novou odborovou ústřednu, Ústředí rudých odborových svazů v Československu. Následujícího roku se Mezinárodní všeodborový svaz začlenil do sociálně-demokratického Odborového sdružení československého a Hais nakonec roku 1932 přestoupil do sociálně-demokratické strany. Ve třicátých letech se významněji neangažoval, i vzhledem k již vyššímu věku. Zemřel v Praze 12. února 1943.
Odkazy
Reference
Literatura
Kategorie:Členové politbyra ústředního výboru KSČ Kategorie:Členové výkonného výboru KSČ Kategorie:Členové SOCDEM Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti Kategorie:Českoslovenští odboráři Kategorie:Čeští odboráři Kategorie:Vyloučení z KSČ Kategorie:Narození v roce 1866 Kategorie:Narození 28. června Kategorie:Narození v Sušici Kategorie:Úmrtí v roce 1943 Kategorie:Úmrtí 12. února Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži