Hack and slash (také známý jako hack 'n' slash, nebo slash 'em up) je žánr videoher, ve kterém je klíčovým prvkem hratelnosti boj se zbraněmi na blízko (např. s mečem), ale mohou se v nich také objevit palné zbraně, obvykle jako sekundární. Původně se jednalo o podžánr beat 'em up her (mlátiček), které se soustředí na boj zblízka, ale časem z něj vznikl svůj vlastní žánr, ze kterého se oddělily další větve, které se blíží akčním hrám jako Devil May Cry.
Pojem "hack and slash" se původně používal pro herní styl stolních her na hrdinu, kam se rozšířil z MUD, MMORPG a her na hrdinu. U her týkajících se arkád a konzolí termín odkazuje na akční hry, které se soustředí na boj v reálném čase se zbraněmi zblízka, namísto palných zbraní nebo pěstí.
Typy hack and slash her
Akční videohry V kontextu akčních videoher odkazují termíny "hack and slash" nebo "slash 'em up" na boj zblízka se zbraněmi. Mezi tradiční 2D příklady patří The Legend of Kage (1985), Rastan (1987) od Taito, arkádová série Shinobi (1987) od Segy, Strider (1989) od Capcomu, First Samurai (1991) a Dragon's Crown (2013) od Vanillaware. Termín "hack-and-slash" v souvislosti s akčními adventurami pochází z roku 1997, kdy Computer Entertainer recenzoval The Legend of Zelda a zmínil, že "nabízí víc než typické hack-and-slash" hry.
Na počátku 21. století se termín "hack and lash" často používal k označení odlišného žánru akčních 3D her z pohledu třetí osoby založených na soubojích zblízka. Mezi příklady patří Devil May Cry a Onimusha od Capcomu, Genji: Dawn of the Samurai (2005) a God of War od Sony, stejně jako Bayonetta, Darksiders (2010) nebo Kingdom Hearts. Podžánr který zmodernizoval hack and slash je někdy označován jako "character action" a reprezentuje moderní evoluci tradičních arkádových her. Tento podžánr byl z velké části definován Hidekim Kamiyou, tvůrcem prvního Devil May Cry, Okami a Bayonetty. Devil May Cry (2001) bylo ovlivněno dřívějšími hrami jako Onimusha: Warlords (2001) a Striderem.
Hack and slash převzal koncepty z žánrů beat 'em up a bojových her. Mezi tyto koncepty patří sražení k zemi, invulnerability frames (krátké časové úseky kdy postava nemůže utrpět poškození), úder/blok, omráčení, trestání, a zónování.
Hry na hrdinu Samotný termín "hack and slash" má kořeny v stolních hrách na hrdiny, jako je Dračí doupě (angl. Dungeons and Dragons), kde označoval kampaně plné násilí bez jiných významných příběhových prvků nebo cílů. Samotný termín se zpětně datuje až do roku 1980.
Hack and slash přešlo z deskových her do videoher na hrdiny často začínající v světech podobným Dračímu doupěti. Tento styl hratelnosti ovlivnil širokou škálu akčních her na hrdinu, jako například Diablo. Dynasty Warriors 4 (2003) vyvinutá společností Omega Force a publikovaná společností Koei představuje tuto formu hratelnosti v třetí osobě, podobně jako v předchozích dílech série. Hráč z boje získává zkušenostní body, které může použít k zvýšení úrovně a síly svého avatara i zbraní. Ostatní hry jako Samurai Warriors (2004) a Drakengard vytvořily podžánr her hack and slash stylu pod názvem "Musou or Musō styl". Mezitím, hry na hrdinu pod cedulkou Soulslike byly označovány jako hack and slash hry na hrdinu, zejména s vydáním hry Bloodborne v roce 2015, kvůli podobným bojovým mechanikám. U některých herních sérií se nacházejí hry, které odbočily od svých předešlých žánrů a ponořily se právě do žánru hack and slash, jako například série Final Fantasy s Final Fatnasy XVI (2023) a Final Fantasy Crystal Chronicles.
Reference
Kategorie:Videoherní žánry