Střetnutí 17. listopadu 1917 bylo námořní bitvou první světové války. Odehrálo se mezi německou ponorkou a dvěma torpédoborci amerického námořnictva v severním Atlantském oceánu.
Střetnutí USS Fanning a její sesterský torpédoborec USS Nicholson, se základnou v Queenstownu v Irsku, hlídkovaly ve východních vodách Atlantského oceánu. Jejich úkolem bylo doprovázet konvoje, zachraňovat přeživší z potopených obchodních lodí a také vyhledávat a ničit německé ponorky. Během doprovodu konvoje osmi lodí OQ-20 plujícího na východ se oba torpédoborce střetly s nepřátelskou ponorkou. vlevo|náhled|200x200pixelů|USS Nicholson během námořních zkoušek v roce 1915. S velením Arthura S. Carpendera, v Dne 17. listopadu 1917 velitel člunu Daniel David Loomis z Fanningu spatřil ponorku U-58 pod velením Kapitänleutnanta Gustava Ambergera, když se vynořila, aby vysunula periskop. Německá ponorka se připravila na střelbu na britský obchodní parník SS Welshman a téměř okamžitě OOD (důstojník zodpovědný za např. navigaci a bezpečí lodi) poručík William O. Henry, nařídil torpédoborci, aby začal kroužit a zaútočil.
Ve Fanning odpálil tři hlubinné nálože, které ponorku zasáhly a znatelně poškodily. Poté se do boje zapojila USS Nicholson pod velením Franka Berriena a sama odpálila hlubinnou nálož. Američané U-58 spatřili, když se vynořila, a Fanning vypálila tři rány ze svého záďového děla, Nicholson ponorku zasáhla nejméně jednou ranou ze svého příďového děla a Němci neúspěšně opětovali palbu, načež se ve zhruba se vzdali. Americká palba zasáhla ponorku poblíž jejích horizontálních kormidel, čímž se ponorka stala těžko ovladatelnou.
Kapitänleutnant Amberger nařídil rychle vyprázdnit balastní nádrže, aby ponorka vyplavala na hladinu. Kdyby se byla U-58 vynořila schopna boje, Fanning by jistě byl napaden a možná i potopen. Němečtí ponorkáři se vzdali a Fanning manévroval, aby zajal zajatce. Takto akce skončila americkým vítězstvím.
Potopení U-58 Fanningem a Nicholsonem bylo jedním z mála střetnutí první světové války, kdy americké válečné lodě potopily nepřátelskou ponorku. Zároveň se také jednalo o první případ, kdy americké lodě potopily ponorku v boji. Poručík William O. Henry a kormidelník Daniel Lommis obdrželi za své činy během střetu s U-58 kříž námořnictva .
Fanning a Nicholson po zbytek války doprovázeli konvoje a hlídkovali v severním Atlantiku. Několikrát se zaútočily na německé ponorky, ale vždy bez úspěchu. Třicet osm ze 40 členů posádky U-58 přežilo a stalo se válečnými zajatci ve Spojených státech.
Související články
Akce z 15. srpna 1915 Akce ze 4. května 1917 Akce ze dne 15. října 1917
Reference
Literatura
Externí odkazy
^ "Lieutenant Commander Abraham DeSomer, USN (Retired), (1884–1974)". Online Library of Selected Images. U.S. Naval History & Heritage Command. 13 December 2006. . Retrieved on 2009-03-29. (Anglicky) ^ "Tells Whole Story of Sinking U-Boat" (link to PDF). The New York Times. December 30, 1917. https://www.nytimes.com/1917/12/30/archives/tells-whole-story-of-sinking-uboat-destroyers-fanning-and-nicholson.html. Retrieved on 2009-03-29. (Anglicky)
Kategorie:Námořní bitvy Německa během první světové války