Evropská peněženka digitální identity

Evropská peněženka digitální identity (, zkráceně EUDIW) je mobilní aplikace zavedená nařízením (EU) 2024/1183 (tzv. eIDAS 2.0), kterou je každý členský stát Evropské unie povinen nabídnout svým občanům a rezidentům. Peněženka umožňuje uchovávání a sdílení osobních údajů, elektronických dokumentů a atributů (věk, kvalifikace, oprávnění aj.) pro použití v on-line i off-line prostředí vůči veřejné správě i soukromému sektoru.

Koncept peněženky představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v projevu o stavu Unie v září 2020. Komise v dokumentu 2030 Digital Compass z března 2021 stanovila ambici, aby do roku 2030 používalo řešení digitální identity 80 % občanů EU. Nařízení stanoví, že používání peněženky nesmí být povinné, občan nesmí být znevýhodněn za to, že ji nepoužívá, a peněženka má být pro fyzické osoby bezplatná.

Případy použití

Nařízení eIDAS 2.0 a technický rámec Architecture Reference Framework (ARF) definují širokou škálu případů použití. Seznam atributů, které peněženka může uchovávat, je otevřený. Organizace European Digital Rights (EDRi) v únoru 2022 upozornila, že atributy mohou pocházet jak od veřejných orgánů, tak od soukromých společností.

Mezi hlavní případy použití patří: identifikace a autentizace vůči veřejné správě (eGovernment) – přihlašování k veřejným službám, podávání žádostí, prokázání totožnosti mobilní řidičský průkaz (mDL) na základě normy ISO/IEC 18013-5 kvalifikovaný elektronický podpis (QES) s plným právním účinkem prokazování atributů soukromému sektoru – banky, pojišťovny a další subjekty s povinností KYC budou moci ověřovat totožnost klientů prostřednictvím peněženky věková verifikace – Komise počítá s EUDIW jako nástrojem pro ověřování věku v rámci nařízení o digitálních službách (DSA), včetně on-line i off-line nákupů věkově omezeného zboží; selektivní sdílení atributů umožňuje prokázat splnění věkové hranice bez odhalení data narození přihlašování k velkým on-line platformám (VLOPs) – čl. 5a nařízení ukládá velmi velkým platformám povinnost peněženku akceptovat vzdělávací atestace a profesní kvalifikace zdravotní záznamy – status postižení, léky, očkovací statusy; příloha VI nařízení definuje atributy, které musí členské státy zpřístupnit přeshraniční platby – testovány v rámci pilotního projektu NOBID; EUDIW může sloužit jako autentizační nástroj pro připravované digitální euro ECB

V listopadu 2025 Komise návrhem COM(2025) 838 navrhla vytvořit samostatnou European Business Wallet (EBW) pro právnické osoby, která má EUDIW doplňovat. EUDIW se tím stává primárně nástrojem pro fyzické osoby, zatímco firemní případy použití přecházejí pod EBW.

Legislativní vývoj

Peněženka digitální identity navazuje na původní nařízení eIDAS (910/2014) o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru. V červnu 2021 Komise předložila návrh na revizi nařízení, který zavedl koncept peněženky digitální identity rozšířené na soukromý sektor.

Návrh prošel projednáváním v Evropském parlamentu (výbor ITRE) a Radě EU. V dubnu 2024 bylo přijato nařízení (EU) 2024/1183 (eIDAS 2.0), které vstoupilo v platnost v květnu 2024. Nařízení ukládá všem členským státům nabídnout alespoň jednu peněženku zhruba rok po přijetí prováděcích aktů Komisí.

Souběžně Komise vyvíjela technický rámec – Architecture Reference Framework (ARF), jehož verze procházely revizemi (1.0 v únoru 2023, až 1.4 v roce 2024).

Na jaře 2025 vstoupily do fáze projednávání prováděcí akty, zejména k registraci spoléhajících stran (Relying Parties) a přeshraničnímu párování identit. V dubnu 2025 organizace Epicenter.Works publikovala analýzu prováděcích aktů, ve které varovala, že Komise v prováděcích aktech vrátila problémy, které byly v legislativním procesu vyřešeny. K prováděcím aktům publikovalo otevřený dopis 15 organizací zabývajících se digitálními právy a ochranou spotřebitele.

Technická architektura

Architektura EUDIW je definována v ARF a sestává z několika komponent: Wallet Unit (klientská aplikace na zařízení uživatele), Wallet Provider (vydavatel atestací peněženky, správa revokací), PID Provider (vydavatel osobních identifikačních údajů), Relying Parties (spoléhající strany – subjekty, které peněženku akceptují) a Trusted Lists (registry důvěryhodných poskytovatelů). Zdrojem dat jsou Authentic Sources – stávající registry (v Česku Základní registry, ISZR).

Peněženka podporuje dva standardy pro formát pověření: W3C Verifiable Credentials a ISO mDocs (ISO/IEC 18013-5). Epicenter.Works upozornila, že nutnost podporovat oba standardy současně vytváří složitou architekturu, kde všechny strany musí implementovat dvojí sadu protokolů.

Pro selektivní sdílení atributů ARF specifikuje formát SD-JWT (Selective Disclosure for JWTs), který hashuje jednotlivé atributy s přidáním náhodné hodnoty (salt). Uživatel tak může sdílet pouze vybrané atributy, avšak tento přístup má omezení v oblasti ochrany soukromí.

Volba kryptografie a spor o soukromí

Nařízení eIDAS 2.0 v čl. 5a odst. 16 stanoví požadavky na ochranu soukromí ve dvou rovinách. Písmeno a) obecně zakazuje, aby technický rámec umožňoval sledování, propojování nebo korelaci transakcí či chování uživatele – to se týká všech případů použití, včetně scénářů s povinným ověřením identity (např. KYC u bank). Písmeno b) navíc vyžaduje techniky zajišťující nepropojitelnost (unlinkability) v případech, kdy atestace nevyžaduje identifikaci uživatele – například při ověření věku. Epicenter.Works upozornila, že Komise v prováděcích aktech toto rozlišení setřela tím, že nerozlišuje KYC a non-KYC scénáře.

Zpětná vazba kryptografů

V červnu 2024 šestnáct kryptografů z předních evropských a amerických univerzit – mezi nimi Jan Camenisch (Dfinity), Anna Lysyanskaya (Brown University), Bart Preneel (KU Leuven), Anja Lehmann (Hasso-Plattner-Institut) a Carmela Troncoso (EPFL) – publikovalo na žádost Komise o zpětnou vazbu společné stanovisko k ARF verze 1.4.0.Konstatovali, že navržené kryptografické řešení (salted-hash přístup kompatibilní s ISO/IEC 18013-5) nesplňuje požadavky na soukromí stanovené nařízením. Identifikovali tři hlavní nedostatky:

Absence nepropojitelnosti vůči ověřovatelům – statické hashe a statický podpis na struktuře MSO (Mobile Security Object) umožňují korelaci transakcí uživatele napříč různými ověřovateli. Absence nepropojitelnosti při kolusi vydavatele a ověřovatele – řešení nelze zabezpečit proti scénáři, kdy PID Provider a Relying Party spolupracují. Rozpor mezi nepropojitelností a nepřenositelností – batch issuance částečně řeší nepropojitelnost, ale na úkor nepřenositelnosti pověření.

Jako alternativu kryptografové doporučili použít anonymní pověření (anonymous credentials) založená na podpisech BBS/BBS+, pro které existuje standardizační úsilí v rámci IETF, a open-source projekt pod Linux Foundation Hyperledger. Poukázali na reálné nasazení, například nizozemskou aplikaci Yivi nebo TPM 2.0 Direct Anonymous Attestation s více než 2,5 miliardami vydaných pověření. Závěrem doporučili princip krypto-agility a budoucí přechod na post-kvantové algoritmy.

Kritika občanské společnosti

EDRi

V únoru 2022 organizace European Digital Rights (EDRi) publikovala analýzu Orwell's Wallet, která identifikovala rizika návrhu Komise: povinný jedinečný trvalý identifikátor (UPID) umožňující korelaci aktivity uživatele napříč sektory, absenci ochrany proti sledování transakcí ze strany státu, absenci práva na pseudonymitu, chybějící omezení požadavků soukromého sektoru na data z peněženky a povinnost prohlížečů důvěřovat certifikátům QWACs, což by ohrozilo bezpečnostní architekturu webu.

Parlament a Rada v následném trialogu řadu těchto připomínek zohlednily. Do finálního znění nařízení byly zapracovány: právo na pseudonymitu (čl. 5a odst. 4 písm. b), požadavek na nepropojitelnost (čl. 5a odst. 16), omezení unikátního trvalého identifikátoru na přeshraniční veřejný sektor (čl. 11a), ochrana proti diskriminaci a právo peněženku nepoužívat. Členská organizace EDRi Epicenter.Works tato zlepšení popsala, současně však varovala, že implementace může přijaté pojistky zmařit.

Epicenter.Works

Vídeňská organizace Epicenter.Works provádí od roku 2021 systematickou analýzu legislativy eIDAS a účastní se veřejných konzultací Komise ke všem verzím prováděcích aktů; řada jejích připomínek byla Komisí zapracována. Organizace zdokumentovala chronologický vývoj bezpečnostních pojistek v legislativě eIDAS a jejich implementaci v prováděcích aktech.

Klíčové publikace: Policy Analysis (2022) – identifikace rizik návrhu Komise. Komentáře k ARF 1.0 (2023) – kritika zveřejnění ARF 1.0 den po hlasování výboru ITRE a absence principů nepozorovatelnosti a nepropojitelnosti. Analýza prováděcích aktů (rev4, rev5, 2024–2025) – upozornění, že Komise v prováděcích aktech učinila registrační certifikáty spoléhajících stran opět volitelnými a rozšířila unikátní trvalý identifikátor na soukromé subjekty. The Good, Bad & Ugly (2024) – hodnocení finálního znění nařízení. Otevřený dopis 15 organizací k prováděcím aktům (2025).

Denis Roio

Denis Roio, technický ředitel organizace Dyne.org a spoluvedoucí projektu DECODE (Decentralised Citizens Owned Data Ecosystem, financovaného programem Horizont 2020), publikoval analýzy Privacy in EUDI (2025) a The Problems of European Digital Identity (2024). Varoval před dvěma riziky: centralizovaná revokace – systém deleguje odvolání digitálních pověření jedinému subjektu bez mechanismu kvóra, což vytváří jediný bod selhání; a slabá kryptografie – zvolené algoritmy mohou při kolusi vydavatele a ověřovatele prozrazovat informace o uživateli.

Pilotní projekty EU

Evropská komise financovala čtyři rozsáhlé pilotní projekty (Large Scale Pilots) pro testování EUDIW:

POTENTIAL – více než 140 partnerů z 19 členských států; testování digitálních řidičských průkazů, otevírání bankovních účtů, registrace SIM karet a elektronického podpisu. Čeští účastníci: DIA, CZ.NIC. NOBID (Nordic-Baltic eID Project) – Dánsko, Německo, Island, Itálie, Lotyšsko a Norsko; testování přeshraničních plateb s využitím bankovní infrastruktury. European Wallet Consortium (EWC) – partneři ze všech 27 členských států; testování cestovních případů použití, organizačních digitálních identit a plateb. Čeští účastníci: CZ.NIC, Bankovní identita. APTITUDE – testování cestovních dokladů, mobilních technických průkazů vozidel a plateb. Čeští účastníci: Aricoma Digital. Do pilotních projektů se dále zapojily Gen Digital (Avast) a ÚZIS. Implementace v Česku

Institucionální rámec

Agendu peněženky digitální identity v Česku zastřešuje Digitální a informační agentura (DIA) na základě usnesení vlády z března 2025. Serverovou infrastrukturu spravuje státní podnik NAKIT. Serverovou infrastrukturu spravuje státní podnik NAKIT. Autentizační infrastrukturu zajišťuje NIA, zdrojová data poskytují Základní registry (ISZR).

Backend

DIA zadala společnosti Aricoma Systems a.s. vývoj backendu EUDIW, tzv. Informačního systému k podpoře peněženky (IS PP), zahrnujícího PID Provider a PuB-EAA Provider. Zadání proběhlo bez otevřeného výběrového řízení s využitím výjimky podle § 29 odst. 1 písm. b) bod 3 ZZVZ (technicky jediný možný dodavatel). Architektonický návrh PID Provideru zpracovala společnost Aricoma Digital s.r.o.

Koncesní model klientské aplikace

Pro klientskou aplikaci DIA zvolila model koncese, v němž soukromá firma získá na pět let pověření provozovat aplikaci peněženky, včetně registrace uživatelů, podpory a propagace. Část nákladů si koncesionář hradí z poplatků placených firmami za ověřování zákazníků prostřednictvím peněženky. Koncesionáře DIA vybírá v soutěžním dialogu, který ke květnu 2026 stále probíhá.