Vnitřní vojska, někdy alternativně překládaná jako vnitřní jednotky nebo síly ministerstva vnitra, jsou typem vojenských a četnictvu podobných uniformovaných složek vymáhání práva v postsovětských státech a bývalých na SSSR orientovaných státech. Vnitřní vojska jsou podřízena ministerstvu vnitra (nebo ministru vnitra) spíše než ministerstvu obrany (nebo ministrovi obrany) a jsou odpovědná za vnitřní bezpečnost.
Vnitřní vojska vznikla v Sovětském svazu a podobné složky byly přijaty zeměmi v sovětské sféře vlivu. Od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 byla vnitřní vojska v některých postsovětských státech zrušena a nahrazena službou národní gardy. Současné státy s vnitřními vojsky zahrnují Ázerbájdžán, Bělorusko, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Turkmenistán. Mezi bývalé státy patří Arménie (do roku 2002), Gruzie (do roku 2004), Ukrajina (do roku 2014), Kazachstán (do roku 2014) a Rusko (do roku 2016). Mongolsko zrušilo svou službu vnitřních vojsk v roce 2014, ale v roce 2017 ji znovu obnovilo jako záložní sílu Mongolských ozbrojených sil.
Historie Ruská vnitřní vojska vznikla v roce 1919 pod Čekou (později NKVD) a byla známa jako „vojska NKVD“, dříve „síly vnitřní ochrany“ (rusky: Vojska vnutrennej ochrany Respubliki nebo VOChR). Zůstala součástí těchto struktur během všech slučování a rozdělování sovětských služeb státní bezpečnosti a nakonec se dostala pod kontrolu policejního ministerstva vnitra. Nejznámější divizí vnitřních vojsk je OMSDON se základnou poblíž Moskvy, která odvozuje své kořeny od oddílu „OSNAZ“ VČK. Později byl reorganizován na DON (divizi zvláštního určení) OGPU a NKVD.
Tyto síly byly zavedeny během sovětské éry, původně za účelem poskytování ozbrojené taktické podpory pro milice, což byl ekvivalent hlavních policejních organizací v jiných zemích. Postupem času získala vnitřní vojska také odpovědnost za ochranu vysoce důležitých zařízení (jako jsou jaderné elektrárny), rozsáhlé řízení davů a bezpečnost věznic. Tyto síly se proto účastnily velkých válek i boje proti povstáním a jiným občanským nepokojům, včetně ruské občanské války, druhé světové války, masových represí Stalinské éry a čečenských válek. Během války spadají vnitřní vojska pod vojenské velení ozbrojených sil a plní úkoly místní obrany a zabezpečení týlových oblastí.
Vnitřní vojska mimo Sovětský svaz Model vnitřních vojsk byl převzat mnoha zeměmi Varšavské smlouvy. V roce 1945 byl v Polsku zřízen Sbor vnitřní bezpečnosti a v Východním Německu byla v roce 1955 vytvořena podobná jednotka Volkspolizei-Bereitschaft („pohotovostní jednotky lidové policie“). V Československu byla zřízena Vojska Ministerstva vnitra.
Tyto jednotky byly vytvořeny také z dalšího důvodu: aby poskytovaly dodatečné kapacity pozemních vojsk v případě války, které se neobjevovaly při jednáních o zbrojení, protože tato vnitřní vojska nebyla součástí armády, přesto však měla vhodné a kompatibilní vybavení. Vnitřní vojska existovala také v Bulharsku.
Během studené války byla západoněmecká Bundesgrenzschutz (Spolková pohraniční stráž) rovněž polovojenskou policií s pěchotními jednotkami a po krátkou dobu zde dokonce platila povinná služba u pohraniční stráže.
Odkazy Reference
Související články Národní garda
Kategorie:Četnictvo Kategorie:Sovětské vojenství Kategorie:Ukrajinské vojenství Kategorie:Vojenská policie Kategorie:NKVD Kategorie:Politické represe v Sovětském svazu