Eparchie Čkondidi je eparchie Gruzínské pravoslavné církve.
Území a titul biskupa Zahrnuje správní hranice území municipalit Martvili a Abaša.
Eparchiálnímu biskupovi náleží titul biskup čkondidský.
Historie Církevní tradice připisuje kázání křesťanství v tomto regionu svatému apoštolu Ondřeji Prvozvanému.
V roce 1803 vstoupil vládnoucí kníže (mtavar) Megrelie, která byla součástí Imeretského království, pod ochranu Ruského impéria. Po zrušení Imeretie v roce 1810 si Megrelie až do 60. let 19. století zachovala autonomní práva. Eparchie spolu se svými chrámy a monastýry zůstaly pod jurisdikcí Abchazského (západogruzínského) katolikosátu Gruzínské pravoslavné církve. Po jeho zrušení v roce 1814 zůstaly megrelské eparchie po určitou dobu mimo církevní reformy, které Ruská pravoslavná církev prováděla na nově připojených územích.
Dne 12. srpna 1824 obdržel gruzínský exarcha, arcibiskup Iona (Vasilevskij), požehnání Synodu k reorganizaci církve v Megrelii společně s knížetem. Exarcha shromáždil všeobecné údaje o chrámech a monastýrech na území knížectví. Podle těchto údajů spravoval v roce 1825 eparchii se sídlem v monastýru Martvili metropolita Besarion (Dadiani). Do eparchie patřilo 102 chrámů, kde sloužili kněží a diákoni; černé duchovenstvo tvořili 2 archimandrité a 17 monašek.
Po smrti metropolity Cagerského Ioana (Dadianiho) dne 9. prosince 1822 a metropolity cajišského Grigola (Čikovaniho) dne 15. listopadu 1823 byly cagerská a cajišská eparchie připojeny k čkondidské eparchii, kterou vedl metropolita Besarion (Dadiani). Čkondidský metropolita byl členem dočasné vládní rady při dvoře megrelského knížete (později tyto funkce přešly na mingrelského biskups).
Za metropolity Besariona vzrostl počet duchovních i chrámů na území Megrelie. Podle údajů z roku 1827 existovalo na původním území eparchie 118 chrámů, kde sloužilo 6 protojerejů, 6 igumenů, 9 jeromonachů, 145 kněží a 80 diákonů. Na území bývalé cagerské eparchie bylo 68 chrámů se 94 kněžími, 13 diákony a 3 monaškami. V bývalé cajišské eparchii existovalo 27 chrámů , kde sloužili 2 igumeni, 31 kněží a 3 diákoni.
Po smrti metropolity byla rozhodnutím Synodu z 23. června 1829 eparchie přejmenována na mingrelskou eparchii.
Dne 16. května 1874 byla eparchie zrušena a připojena k imeretské eparchii Gruzínského exarchátu jako vikariát; vikářem se stal biskup Besarion (Dadiani). V roce 1880 proběhla sekularizace církevních pozemků. Dne 12. července 1885 byly mingrelská a gurijská eparchie spojeny do gurijsko-megrelské eparchie.
Po obnovení autokefality Gruzínské pravoslavné církve byla obnovena také čkondidská eparchie.
Seznam biskupů 1103–1118 svatý Giorgi Čkondidský 1777–1789 Antoni (Dadiani) 1917–1918 Ambrosi (Chelaja) 1952–1953 Efrem (Sidamonidze), poté do roku 1972 jako dočasný správce 1974–1978 Romanozi (Petriašvili) dočasný správce 1978–1983 Ioane (Ananiašvili) 1983–1984 Zosime (Šiošvili) 1984–1988 Vachtang (Achvlediani) 1988–2006 Giorgi (Šalamberidze) 2006–2019 Petre (Caava) 2019–2021 Grigol (Kacia) dočasný správce od 2021 Stepane (Kalaidžišvili) dočasný správce
Reference
Čkondidi