náhled|Ukázka použití editoru Notepad++ pro editaci XML kódu Editor zdrojového kódu je textový editor, který při vytváření počítačových programů poskytuje nástroje pro zjednodušení a zrychlení psaní zdrojového kódu jako zvýrazňování syntaxe (včetně syntaktických chyb) automatické odsazování, našeptávač pro dokončování kódu, párování složených závorek. Některé editory poskytují nástroje pro pohodlné spouštění překladače, interpretu, debuggeru a jiných programů potřebných pro proces vývoje softwaru a přerůstají v integrovaná vývojové prostředí (IDE). I když lze pro editaci zdrojového kódu používat i mnohé jiné textové editory jako třeba Notepad, pokud neusnadňují, neautomatizují nebo jinak nezlepšují editaci kódu, nelze je považovat za editory zdrojového kódu.

Někteří vývojáři dávají přednost samostatným editorům zdrojového kódu před IDE, protože si myslí, že IDE obsahují vlastnosti, které nepotřebují.

Vlastnosti Zvláštním druhem editorů zdrojového kódu jsou strukturní editory, které místo editace syrového textu manipulují se strukturou kódu, obecně se syntaktickým stromem. V tomto případě lze vlastnosti jako je např. zvýrazňování syntaxe, validace a formátování kódu snadno a efektivně implementovat z konkrétní syntaktický strom nebo abstraktní syntaktický strom, ale editování je často přísnější než editace volného textu. Strukturní editory také vyžaduje široký podpora pro každý jazyk a je tedy těžší je rozšířit o nové jazyky než textové editory, kde pro základní podporu stačí pouze zvýrazňování syntaxe nebo odsazování. Z tohoto důvodu nejsou striktní strukturní editory oblíbené pro editování zdrojového kódu, i když některá IDE poskytují podobnou funkčnost.

Některé editory zdrojového kódu kontrolují syntaxi dynamicky při psaní kódu a okamžitě varují před syntaktickými chybami, případně navrhují úryvky kódu pro automatické dokončování. Některé editory zdrojového kódu, obvykle pro jazyk Basic, komprimují zdrojový kód zpravidla převodem klíčových slov na jednobytové tokeny, odstraňují zbytečné bílé znaky a konvertují čísla do binární formy. Při prohlížení naopak zdrojový kód dekomprimují, případně jej formátují, aby konzistentně používal velká písmena a odsazování.

Language Server Protocol poprvé použitý společností Microsoft ve Visual Studio Code umožňuje, aby editory zdrojového kódu fungovaly jako LSP klienti, kteří mohou načítat syntaktické informace o libovolném jazyce z LSP serveru a díky tomu podporovat více jazyků se zvýrazňováním syntaxe, refactoringem a hledáním referencí. Mnoho editorů zdrojového kódu jako např. Neovim a Brackets, mají vestavěného LSP klienta, zatímco jiné editory, jako např. Emacs, Vim, a Sublime Text mají podporu LSP klienta pomocí zvláštního zásuvného modulu.

Historie

K prvním textovým editorům s podporou editace zdrojového textu patří editor LEXX, který vytvořil Mike Cowlishaw ze společnosti IBM v roce 1985 během svého působení pro Oxford University Press. LEXX poskytoval syntaktickou analýzu v reálném čase a používal barvy a fonty pro zvýrazňování syntaxe. Na LEXX navázal editor LPEX (Live Parsing Extensible Editor) vytvořený také ve společnosti IBM, který byl dostupný pro VM/CMS, OS/2, OS/400, Windows a Java Virtual Machine.

Editor vim vydaný v roce 1991 poskytuje zvýrazňování syntaxe od verze 5.0 z roku 1998. Tuto funkčnost má také editor Neovim od verze vydané 1. listopadu 2015.

V roce 2003 vydal Don Ho editor zdrojového kódu Notepad++ pro Windows s cílem vytvořit alternativní editor zdrojového kódu vycházející z editoru JEXT napsaného v jazyce Java.

V roce 2015 vydala společnost Microsoft Visual Studio Code jako odlehčenou a multiplatformní alternativu ke svému Microsoft Visual Studio IDE. Visual Studio Code podporuje od roku 2016 Language Server Protocol. VS Code se stal nejpoužívanějším editorem zdrojového kódu.

Porovnání s IDE Editor zdrojového kódu je jedním z prvků integrovaných vývojových prostředí (IDE). Na rozdíl od samostatného editoru zdrojového kódu IDE typicky obsahují další nástroje, které zrychlují a zlepšují proces vývoje softwaru, jako nástroje pro verzování, automatické formátování, integrované běhové prostředí, samostatný debugger a nástroje pro buildování projektů.

Příklady editorů zdrojového kódu a IDE Atom – bezplatný textový editor a editor zdrojového kódu s otevřeným zdrojovým kódem Brackets – editor pro vývoj webových aplikací Eclipse – vývojové prostředí Emacs – rodina textových editorů Gedit – textový editor pro Linux Kate – textový editor NetBeans – integrované vývojové prostředí pro vývoj softwaru Notepad++ – textový editor a editor zdrojového kódu pro Windows SlickEdit – multiplatformní textový editor a IDE Sublime Text – textový editor TextMate – textový editor s grafickým rozhraním pro macOS UltraEdit – textový a hexadecimální editor vi – textový editor ovládaný klávesnicí Vim – vylepšená verze textového editoru vi Visual Studio Code – integrované vývojové prostředí od společnosti Microsoft

Polemika Mnohé editory zdrojového kódu a integrovaná vývojová prostředí (IDE) jsou předmětem neustálých sporů mezi uživateli, které programátorská komunita někdy žertovně označuje jako „svaté války“. Mezi známé příklady patří souboj mezi zastánci editorů vi a Emacs nebo mezi Eclipse a NetBeans. Tyto spory tvoří významnou část kyberkultury a často se rozhoří, jakmile se kdekoli zmíní některý z těchto editorů.

Odkazy Reference

Související články Vývojové prostředí Seznam textových editorů Válka editorů

* Kategorie:Programovací software Kategorie:Nástroje používané při vývoji softwaru