Kryštof Leopold hrabě ze Schaffgotsche (do roku 1674 baron ze Schaffgotsche, Christoph Leopold hrabě von Schaffgotsch(e) von und zu Kynast und Greiffenstein, Trachenberg, zvaný Semperfrei, 8. dubna 1623, Trachenberg – 30. června 1703) byl slezský šlechtic z rodu Schaffgotschů, po vojenském působení vykonával úřady prezidenta slezské knížecí komory, zemského hejtmana Svídnicko-javorského knížectví a vrchního zemského hejtmana ve Slezsku.

Život Kryštof Leopold se narodil jako syn protestantského generála Jana Oldřicha ze Schaffgotsche a jeho manželky Barbory Anežky Lehnické z rodu Piastovců. Již v dětství osiřel, jeho matka zemřela v roce 1631 a otec byl popraven roku 1635 v Řezně.

Poté Kryštof Leopold konvertoval k římskému katolicismu a absolvoval jezuitskou školu v Olomouci a následně pokračoval ve studiích práv na Katolické univerzitě v Ingolstadtu. Ještě během studia, 5. srpna 1641, získal zpět vrchnostenský titul k panství Greiffenstein, který mu byl odňat při zatčení jeho otce. Po dokončení studií v Ingolstadtu se stal důstojníkem císařské armády.

Jako kapitán se vyznamenal svou smělostí a vytrvalostí a získal si uznání císaře. V roce 1647 byl jediným císařským velitelem, který v Chebu odmítl podepsat kapitulaci Švédskému království. Císař Ferdinand III. ho v roce 1649 jmenoval vrchním soudcem ve Slezském vévodství. Do svého úřadu byl oficiálně dosazen 9. listopadu 1649 svým strýcem, vévodou Jiřím Rudolfem Lehnickým a Volovským, vrchním zemským hejtmanem Slezska. Následujícího roku mu císař také vrátil panství Kynast/Chojník a další úřady. V roce 1651 mu císař obnovil dědičné úřady hofmistra a dvorního soudce v Javorsko-svídnickém knížectví, úřady, které jeho rodina dříve zastávala.

Od 60. let 17. století zastával Schaffgotsch řadu úřadů a funkcí. 27. února 1661 ho císař jmenoval tajným radou. V roce 1662 získal uherské inkolát a titul barona. V roce 1665 byl jmenován prezidentem Slezské komory a ve stejném roce byl také jmenován guvernérem Svídnicko-javorského knížectví. O dva roky později sloužil jako císařský vyslanec u polského krále. Ve stejné funkci byl do Polska vyslán ještě třikrát, v letech 1668, 1670 a 1674; v roce 1683 byl jako císařův zplnomocněnec vyslán na setkání s polským králem. Nakonec v roce 1672 obdržel úřad hlavního guvernéra Slezska. V roce 1674 byl povýšen do šlechtického stavu jako dědičný hrabě. vlevo|náhled|Kaple sv. Vavřince na vrcholu Sněžky V roce 1653 Kryštof Leopold ze Schaffgotsch inicioval výstavbu kaple sv. Vavřince na vrcholu Sněžky. 14 metrů vysoká dřevěná stavba však byla dokončena až v letech 1665–1681. Práce totiž ale musely být ukončeny kvůli majetkové při s hrabětem Humprechtem Černínem, který si Sněžku nárokoval z titulu vlastnictví panství Schmiedeberg (dnes Kowary).Hraniční spory v Krkonoších – článek Th. Lokvence v časopise Krkonoše-Jizerské hory Spor o pozemky se táhl 11 let, a tak se se stavbou mohlo začít až v roce 1665. Bohoslužby se zde konaly pětkrát ročně. Kaple byla v roce 1810 uzavřena a do roku 1850 sloužila jako hospoda a útulek. Roku 1854 byla znovu vysvěcena a následně několikrát poničena požárem a obnovena.

Po smrti příbuzného Jiřího Viléma, lehnického, břežského a volovského vévody v roce 1675, se knížectví vrátila pod Českou korunu jako odumřelá léna. Schaffgotschovi následně císař 30. srpna 1676 svěřil správu tří knížectví. Zastupoval císaře také při různých dalších příležitostech, například při biskupských volbách. V roce 1694 mu císař za jeho četné zásluhy osobně udělil Řád zlatého rouna.

Schaffgotsch udržoval také dobré vztahy s církví. Papež Inocenc XI. si ho velmi vážil. Kromě toho měl dobré kontakty v kardinálském sboru a udržoval živou korespondenci s kardinály Spadou, Barberinim a Santa Croce a dalšími.

Manželství a potomstvo Kryštof Leopold ze Schaffgotsche byl ženatý s protestantkou Anežkou z Rackwitz (1634–1693), která zůstala věrná své luteránské víře.Norbert Conrads: Johann Anton Graf von Schaffgotsch (1675–1742). In: Schlesische Lebensbilder, VIII. Neustadt an der Aisch 2004, S. 121–128. V roce 1675 se mu narodil syn Jan Antonín Gotthard (1675–1742). Později se stal guvernérem Svídnicko-javorského knížectví, říšským hrabětem a ředitelem Horního Slezska ve Vratislavi. Jako říšský komisař se také podílel na realizaci Altranstädtské smlouvy.Michael Sachs: Die Flucht der evangelischen Frau Anna Magdalena von Reibnitz (1664–~1745) mit ihren von der Zwangskatholisierung bedrohten fünf Kindern aus Schlesien im Jahre 1703 – ein Stimmungsbild aus dem Zeitalter der Gegenreformation und des Pietismus. In: Medizinhistorische Mitteilungen. Zeitschrift für Wissenschaftsgeschichte und Fachprosaforschung. Band 34, 2015 (2016), S. 221–263, hier: 231.

Odkazy

Reference

Literatura Julius Krebs: Schaffgotsch, Christoph Leopold, Freiherr von. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 30, Duncker & Humblot, Leipzig 1890, S. 541. (německy) Schaffgotsche, Christoph Leopold Graf von in: Allgemeines historisches Lexicon, in welchem das Leben und die Thaten derer Patriarchen, Propheten, Apostel... nebst denen Ketzern, wie nicht weniger derer Käyser, Könige, Chur- und Fürsten... in Alphabetischer Ordnung mit bewehrten Zeugnissen vorgestellet werden, 3. und 4. Band, H–Z, Fritsch, Leipzig 1709, S. 379 f. (německy) Arkadiusz Kuzio-Podrucki: Schaffgotschowie. Dzieje wielkiego rodu z Europy Środkowej, Katowice 2024, ISBN 978-8367152-61-7. (polsky)

Kryštof Leopold Kategorie:Narození v roce 1623 Kategorie:Úmrtí 30. června Kategorie:Úmrtí v roce 1703 Kategorie:Tajní radové Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Slezští zemští hejtmanové Kategorie:Slezští šlechtici Kategorie:Muži