Maria Assunta Pallotta, rodným jménem Assunta Maria Pallotta, (20. srpna 1878, Force – 7. dubna 1905, Tchaj-jüan) byla italská římskokatolická řeholnice kongregace Františkánských misijních sester Marie, působící jako misionářka v Číně. Katolická církev ji uctívá jako blahoslavenou.

Život Narodila se dne 20. srpna 1878 v obci Force rodičům Luigimu Pallottovi a Eufrasii Casali. Byla první ze šesti dětí a měla jednu sestru a čtyři bratry. Následujícího dne, 21. srpna, byla pokřtěna jako Assunta Maria Liberata. Svátost biřmování jí udělil biskup z Ascoli Picena Bartolomeo Ortolani ve věku dvou let dne 7. července 1880. Do školy začala docházet v roce 1884, ve věku šesti let, a navštěvovala ji až do svých osmi let, do roku 1886. I když se naučila číst a psát, dalšího vzdělání se jí nedostalo.

V roce 1889, kdy jí bylo jedenáct let, její otec odešel za prací a ona musela převzít domácí povinnosti. Byla nucena pomáhat matce s vedením domácnosti a vychovávat bratry. Ve svědectvích pro její blahořečení lidé vzpomínali, že byla nadšená, když dostala příležitost učit ostatní náboženství, a většinou byla vážným dítětem, které dodržovalo kajícné praktiky, jež byly pro dítě v jejím věku příliš složité. Milovala růženec a nosila jej neustále u sebe.

V pozdním dospívání si uvědomila, že se chce stát řeholnicí. Její farář jí zařídil vstup do řeholní kongregace Františkánských misijních sester Marie. 5. května 1898 odjela do Říma, aby do kongregace vstoupila. Jako postulantka pracovala v kuchyních.

Noviciát zahájila 9. října 1898 a na svou žádost si mohla ponechat své křestní jméno, ačkoli jí bylo změněno na Maria Assunta. Na noviciát byla poslána do Grottaferraty, kde se starala o zvířata a sklizeň oliv. Dne 8. prosince 1900 složila v kostele sv. Heleny v Římě své dočasné řeholní sliby. Po složení slibů byla poslána do Florencie, kam dorazila 3. ledna 1902. 1. ledna 1904 požádala o poslání na misie Číně, kde by pracovala v koloniích malomocných.

Svůj život obětovala Bohu za obrácení druhých a byla oddaná duším v očistci; stokrát denně se modlila Odpočinutí věčné a získávala pro potřebné duše odpustky. Jejím celoživotním mottem bylo: „Stanu se svatou!“ V lednu roku 1904 napsala svým rodičům: „Prosím Pána o milost, abych světu dala poznat čistotu úmyslu, která spočívá v tom, že vše děláme z lásky k Bohu, i ty nejobyčejnější činy.“ Své doživotní řeholní sliby složila 13. února 1904 a nedlouho poté se dozvěděla, že jí bylo vyhověno a je poslána na misie do Číny, kde nedlouho před tím proběhlo boxerské povstání. Před odjezdem měla soukromou audienci u papeže sv. Pia X., který jí k cestě požehnal. Z Neapole odplula 19. března 1904 a 18. června téhož roku dorazila do provincie Šan-si. Několik měsíců poté pracovala jako kuchařka v sirotčinci a učila se mandarínsky.

Dne 19. března 1905 se dozvěděla, že se nakazila tyfem, a proto 25. března 1905, protože se její zdraví prudce zhoršovalo, požádala o viatikum. Když se zdálo, že jedna ze spolusester na tuto nemoc zemře, požádala v modlitbě o smrt namísto ní. Zemřela dne 7. dubna 1905 v přítomnosti zpovědníka misie. Její poslední slova v mandarínštině byla: „Eucharistie! Eucharistie!“ Říkalo se, že místnost náhle naplnila příjemná vůně podobná fialkám a kadidlu. Její ostatky zůstaly na ošetřovně, ale místní křesťané vtrhli do budovy a požadovali, aby zázrak zažili na vlastní kůži, jak se zpráva o vůni šířila. Vůně naplňovala dům tři dny až do jejího pohřbu 9. dubna 1905.

Představený kongregace se setkal s papežem sv. Piem X. na soukromé audienci a vyprávěl mu o vůni, kterou zesnulá vydávala. Papež projevil velký zájem o její blahořečení a řekl: „Musíte s tím procesem začít, a to brzy!“ Její ostatky byly exhumovány 23. dubna 1913 a bylo zjištěno, že jsou neporušené, ale její pohřební roucho se rozpadalo.

Úcta Její beatifikační proces započal dne 25. července 1923, čímž obdržela titul služebnice Boží. Dne 28. února 1932 ji papež Pius XI. podepsáním dekretu o jejích hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodnou. Dne 19. října 1954 byly uznány zázraky na její přímluvu, potřebné pro její blahořečení.

Blahořečena pak byla dne 7. listopadu 1954 v bazilice sv. Petra papežem Piem XII.

Její památka je připomínána 7. dubna. Bývá zobrazována v řeholním oděvu.

Odkazy

Reference

Související články

Seznam světců a mučedníků katolické církve

Externí odkazy

Hagiography Circle Saints SQPN Santi e Beati

Kategorie:Italští blahoslavení Kategorie:Italské řeholnice Kategorie:Italští misionáři Kategorie:Italští emigranti a exulanti Kategorie:Narození v roce 1878 Kategorie:Narození 20. srpna Kategorie:Narození v Marche Kategorie:Úmrtí v roce 1905 Kategorie:Úmrtí 7. dubna Kategorie:Úmrtí v Šan-si Kategorie:Zemřelí na břišní tyfus Kategorie:Ženy