Arsenij (světským jménem: Fjodor Pavlovič Moskvin; 1795 Voroně – 10. května 1876 Petrohrad) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a metropolita kyjevský a haličský.
Život Narodil se roku 1795 ve vesnici Voroně jako syn diákona.
Absovoval Kostromský duchovní seminář a následně Petrohradskou duchovní akademii. Během studia byl 1. září 1821 postřižen na monacha a 5. září 1823 vysvěcen na jeromonacha. Po dokončení studia se stal asistentem knihovníka akademie a 16. října 1824 byl připočten k bratřím Alexandro-Něvské lávry.
Dne 25. srpna 1825 byl jmenován rektorem Mogilevského duchovního semináře, učitelem teologie a od prosince členem duchovní konzistoře. Následující rok, 4. prosince, se stal představeným monastýru Zjevení Páně a monastýru Ducha Svatého v Bujniči s povýšením na archimandritu. Od 16. března 1827 zastával také funkci blagočinného monastýrů mogilevské eparchie.
Dne 23. srpna 1827 byl ustanoven rektorem Orelského duchovního semináře a představeným Petropavlovského monastýru v Mcensku.
Od 11. září 1829 zastával úřad rektora Rjazaňského duchovního semináře a představeného Trojického monastýru. Za působení Arsenije dosáhl počet studentů v duchovní škole a semináři 1289 osob. Z jeho iniciativy byla v Trojický monastýr na západní straně vybudována řada opěrných pilířů a navýšena úroveň terénu, aby se zabránilo poškození jarními záplavami.
V květnu 1830 byl jmenován představeným Preobraženského monastýru.
Dne 25. dubna 1831 prešel jako rektor do Tverského duchovního semináře a představený monastýru Otroč. V říjnu byl ustanoven představeným Makarjevského monastýru.
Rozhodnutím Nejsvětějšího synodu byl 24. dubna 1832 rukopoložen na biskupa tambovského a šackého. Aktivně bojoval proti šíření sekt Molokanů a Duchoborců, přičemž používal tvrdá administrativní opatření, za což obdržel pokárání od Synodu.
Dne 5. dubna 1841 byl převeden na podolskou katedru a o sedm let později, 6. listopadu 1848, byl přeložen do Varšavy jako arcibiskup s pověřením spravovat také volyňskou eparchii a vykonávat funkci archimandrity Počajivské lávry.
Nakonec bylo dne 1. července 1860 nejvyšším rozhodnutím nařízeno, aby se Arsenij stal metropolitou kyjevským a haličským, archimandritou Kyjevsko-pečerské lávry a také členem Nejsvětějšího synodu.
Zemřel na cévní mozkovou příhodu 10. května 1876.
Odkazy Reference
Kategorie:Muži Kategorie:Biskupové Ruské pravoslavné církve Kategorie:Ruští pravoslavní duchovní Kategorie:Narození v roce 1795 Kategorie:Narození v Kostromské oblasti Kategorie:Úmrtí 10. května Kategorie:Úmrtí v roce 1876 Kategorie:Úmrtí v Petrohradu