Charles Tombeur (šárl tombör; celým jménem Charles Henri Marie Ernest, baron Tombeur de Tabora; 4. května 1867 Lutych – 2. prosince 1947 Brusel) byl belgický generál, nejznámější svým vítězstvím nad německou armádou u Tabory za první světové války.

Životopis Charles Henri Marie Ernest Tombeur se narodil 4. května 1897 v Lutychu, jako syn obchodníka s koberci Henriho-Lamberta Tombeura a Marie-Rosalie-Madeleine Delcomminettové.

V roce 1883 v šestnácti letech nastoupil na plukovní školu 9. řadového pluku. V letech 1888–1890 studoval na Královské vojenské škole, po jejímž absolvováním získal hodnost podporučíka a byl přidělen 11. řadovému pluku. V letech 1895–1898 studoval na Válečné škole a poté se stal štábním důstojníkem. Také zůstal na Válečné škole jako vyučující, přednášel fyzickou geografii, politiku a vojenství.

Africké působení

V roce 1902 se vypravil do Afriky v hodnosti štábního kapitána druhé třídy, kde se měl ujmout velení ve Force publique v oblasti Ruzizi-Kivu východní části země, na hranicích s britským a německým územím. Po vypršení mandátu v roce 1905 se v hodnosti majora vrátil do Belgie, kde usedl v královské komisi zřízené Leopoldem II. za účelem reforem konžské kolonie. V Kongu poté působil ještě v letech 1907–1909, nejprve jako okrskový komisař, později jako generální komisař okrsku Uele. Po návratu do Belgie sloužil v letech 1909–1912 jako adjutant krále Alberta I.

V roce 1912 se opět vrátil do Konga, kde získal pozici generálního inspektora a správce katanžské provincie; v této funkci se soustředil na upevňování belgické vlády v oblasti, a to jak vůči domorodcům, tak bělošským usedlíkům z Evropy a Jižní Afriky, budování železniční infrastruktury, rozvoji průmyslu a výstavbě města Elisabethville. V této funkci ho v roce 1914 zastihlo vyhlášení první světové války.

V roce 1915 byl povýšen na plukovníka a získal velení nad všemi belgickými ozbrojenými silami ve východním Kongu. V roce 1916 byl povýšen na generála a jmenován do čela Force publique, kde vystřídal plukovníka Augusta Marchanta. V této pozici dohlédl na přezbrojení, masivní nábor a výcvik konžských i evropských příslušníků Force publique (v době první světové války jen menšina bělochů v Belgickém Kongu byli Belgičané – velkou část důstojníků tvořili Skandinávci, většina lékařů byli Italové, početná byla i komunita bílých Jihoafričanů), která do té doby měla zkušenosti spíše s potlačováním domorodých kmenů, než rozsáhlými operacemi proti dobře vyzbrojenému evropskému nepříteli.

Tombeur plánoval přejít do útoku. Od ministra kolonií Julese Renkina měl pokyny dobýt co nejvíce německých území ve východní Africe pro Belgii, přičemž takto obsazená území se měla stát kartou pro poválečná vyjednávání.

Dne 18. dubna 1916 započalo dlouhé tažení proti německému území, kterého se zúčastnily dvě brigády (pět pluků) Force publique, celkem s přibližně 15 000 muži. Tažení podporovali Britové ze svých kolonií ve východní Africe; britským styčným důstojníkem u Tombeurova štábu byl Sir Charles Crewe. Tombeur své síly rozdělil na dvě části: severní brigáda pod velením plukovníka Philippa Molitora na východ postupovala od severu kolem jezera Kivu, 6. května dobyla Kigali a posléze vyrazila k Viktoriinu jezeru; jižní brigáda pod velením plukovníka Frederika Olsena na německé území vpadla kolem jižního břehu Kivu. Koncem června se úspěšně podařilo obsadit území dnešní Rwandy a dále postoupit do tanzanského vnitrozemí směrem na Taboru, která bylo správním a logistickým střediskem Německé východní Afriky. Taboru hájil generál Kurt Wahle s 5000 vojáky, který se s postupujícími Belgičany střetl a podařilo se mu je odrazit, poté ale ustoupil na jihovýchod, aby se spojil s hlavními silami Paula von Letow-Vorbecka a město přenechal Belgičanům. Tabora padla 19. září téhož roku a její význam byl pro belgické tažení nesmírný, protože se tím přerušilo železniční spojení mezi Dar es Salaam na indooceánském pobřeží a Udžidži na březích Tanganiky a německý generál Paul von Lettow-Vorbeck tak ztratil kontakt se severem kolonie.

Po taborském vítězství Tombeur předal velení podplukovníkovi Armandu Huyghému a sám se ujal velení nad jednotkami okupujícímu budoucí Ruandu-Urundi. V roce 1917 byl Tombeur povýšen na viceguvernéra Belgického Konga a poté se v letech 1918–1920 vrátil na pozici generálního administrátora Katanžské provincie.

Zpět v Evropě, závěr kariéry

V červnu 1921 se završilo jeho africké působení, kdy se vrátil zpět do Belgie, kde začal sloužil v belgické armádě jako vojenský guvernér Brabantska. V říjnu 1923 se ujal velení 16. pěchotní divize a v září 1924 se stal vojenským velitelem Brabantska a Bruselu.

V roce 1926 mu král Albert I. mu za zásluhy v taborské bitvě udělil baronský titul Tombeur de Tabora. Po odchodu do výslužby se stal předsedou Belgického koloniálního svazu a později také Královského afrického kroužku v Bruselu, a stále se zajímal o Afriku a v době velké hospodářské krize ve 30. letech lobboval za finanční pomoc Kongu ze stany Belgie. Zemřel 2. prosince 1947 v Saint-Gilles; je jediným belgickým generálem, který sloužil v Kongu a dostalo se mu státního pohřbu. Hrob se nacházel ve vojenské krytě na hřbitově Uccle Calevoet v Saint-Gilles, ale 16. září 2016, ke stému výročí bitvy o Taboru, byly ostatky z krypty přeneseny na čestné místo mezi hroby ostatních padlých v první světové válce. Po taborské bitvě nebo generálu Tombeurovi byly pojmenovány ulice v Saint-Gilles, Etterbeeku, Bruselu, ale i Kinshase, Lubumbashi a Bukavu v dnešním Kongu.

Odkazy Reference

Kategorie:Narození v roce 1867 Kategorie:Úmrtí v roce 1947 Kategorie:Belgické osobnosti první světové války Kategorie:Úmrtí v Bruselu Kategorie:Narození v Lutychu Kategorie:Komtuři Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Komtuři Řádu Leopolda II. Kategorie:Velkodůstojníci Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Velkodůstojníci Řádu koruny (Belgie) Kategorie:Komandéři Řádu čestné legie Kategorie:Rytíři-komandéři Řádu sv. Michala a sv. Jiří Kategorie:Komtuři Řádu dubové koruny Kategorie:Narození 4. května Kategorie:Důstojníci Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Úmrtí 2. prosince Kategorie:Komtuři Řádu dynastie Oranžsko-Nasavské Kategorie:Belgičané Kategorie:Nositelé belgických státních vyznamenání Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva I. třídy Kategorie:Rytíři Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu svatého Olafa Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu dubové koruny Kategorie:Nositelé Válečného kříže (Belgie) Kategorie:Muži