Ramazánovci byli turečtí muslimští emírové (bejové) vládnoucí v Kilíkii v rozmezí let 1352 až 1608, tj. od pádu křižáckého království Kilíkijské Arménie po začlenění bejliku do Osmanské říše. Během své existence byl Ramazánovský emirát (turecky Ramazanoğulları Beyliği) vysoce autonomním celkem a po nějaký čas de facto nezávislým státem. Do konce 14. století byl protektorátem malúckého Egypta a od roku 1517 Osmanské říše. V dobách napjatých vztahů mamlúků a Osmanů plnil emirát funkci nárazníkového státu mezi oběma říšemi. Nepřesně bývá počítán mezi anatolské bejliky (drobná turecká knížectví v Malé Asii), přestože byl fakticky jediným tureckým anatolským státem, který nebyl nástupcem seldžuckého Rúmského sultanátu. Na rozdíl od tureckých bejliků byl totiž od počátku entitou podřízenou egyptským mamlúkům. Hlavním městem emirátu byla Adana. Po osmanské anexi mamlúckého sultanátu rozhodl sultán Selim I. roku 1516 začlenit bejlik do osmanského státu a ramazánovští bejové ještě pokračovali jako dědiční vládcové ve správě adanského sandžaku až do roku 1608.
Památky
Reference
Kategorie:Zaniklé monarchie Asie Kategorie:Středověké dějiny Turecka Kategorie:Zaniklé státy Asie Kategorie:Anatolské bejliky