náhled|Jedinec ve tvaru keře náhled|Listy a plody

Dub olšolistý (Quercus alnifolia) je endemická listnatá dřevina ostrova Kypr, nacházejícího se ve východní části Středozemního moře. Mívá podobu hustého stálezeleného keře nebo nízkého stromu. Jeho druhové jméno olšolistý (alnifolia) je odvozeno od tvaru listů podobajících se olši (Alnus). Z rozhodnutí Rady ministrů Kyperské republiky je od roku 2006 považován za národní strom Kypru.

Rozšíření Vyskytuje se převážně v hlavním pohoří Troodos, které se rozkládá ve středu a na jihozápadě ostrova. Roste na vyvřelých skalnatých horských svazích, kde tvoří husté, místy až těžko prostupné porosty. Ty v závislosti na stanovištních podmínkách jsou někdy okolo dvou a půl metru vysoké, jindy dosahují do pětimetrové výšky a bývají promíšené se stromy až dvojnásobně vysokými, není ale známa výška přesahující čtrnáct metrů.

Roste nejčastěji v porostech společně s borovicí kalábrijskou (Pinus brutia), planikou drobnolistou (Arbutus andrachne), javorem krétským (Acer sempervirens) a v nevelké části ostrova i s cedrem krátkolistým (Cedrus brevifolia). Občas se kříží s dubem kermesovým (Quercus coccifera), čímž vznikají vzácné přírodní hybridy, místně zvané „Lakopernies“.

Ekologie Druh je neopadavý až poloopadavý hustý keř či strom. V domácím prostředí obsazuje především kamenité svahy pokryté kyprou sutí doleritových hornin a pomáhá tak stabilizovat jejich půdu před erozí. Je schopen růst na tamní ultrabazické půdě chudé na vápník, draslík i fosfor, ale velmi bohaté na hořčík, železo a těžké kovy. Nevyvážený poměr vápníku k nadbytku hořčíku brání dřevině přijímat živiny a tím způsobuje její pomalý růst. Kvete v období od dubna do počátku června a z větrem opylených květů dozrají v říjnu až listopadu jednosemenné nažky (žaludy).

Množství opadaných listů je závislé i na stupni nepříznivých podmínek, především na nedostatku vláhy a živin v půdě. Tyto okolnosti spolu se zděděnými vlastnostmi také spolurozhodují, zda jedinec poroste jako nepříliš vysoký strom či přízemní hustý keř. Druh se vyskytuje v nadmořské výšce od 400 do 1800 m, v nižších polohách obvykle na vlhčích místech. Na opačném konci výškového spektra snáší dřevina poměrně tuhé zimy, při kterých teploty klesají až k −15 °C a sněhová pokrývka tam leží tři až čtyři měsíce.

Popis Dub olšolistý je pomalu rostoucí dřevina ve tvaru keře nebo stromu, keř bývá široký přes 3 m a obvykle vyrůstá nejvýše do 5 m, strom pak až k 10 m. Mladé stromy mají šedou hladkou kůru, která se později stává silně rozpraskanou. Výhonky jsou v mládí hustě pokryty žlutavě šedými chloupky, které postupně opadávají a mladé větvičky se stávají téměř lysými. Široká, otevřená, bohatě větvená koruna stromu je tvořená hrubými větvemi, střídavě porostlými jednoduchými listy.

Listy jsou zelené, tuhé, mají kožovitou strukturu a jsou ploché s mírně stočeným okrajem, který je typicky zpeřeně laločnatý. Lícní stranu mají sytě zelenou, kdežto na rubové jsou pokryté stříbřitým či rezavohnědým chmýřím. Vyrůstají na plstnatém řapíku dlouhém až 1,5 cm, většinou bývají dlouhé i široké od 2 do 6 cm a mívají pět až osm párů žilek. Konec listu je kulatý až šikmo obvejčitý a jsou na něm jemné zoubky.

Květy jsou jednopohlavné a jsou sestavené do jehněd. Samčí jehnědy jsou zelenožluté, nicí, vyrůstají na koncích větévek v trsech a po vyprášení pylu opadají. Samičí jehnědy jsou úžlabní, rostou jednotlivě nebo po dvou až třech, jejich drobné květy s čárkovitými listeny mají trojpouzdrý semeník a tři čnělky s bliznami opylovanými větrem.

Plod je přisedlá jednosemenná, úzce obvejčitá nažka (žalud), částečně uzavřená ve zdřevnatělém pohárkovitém zákrovu (číšce) o průměru do 25 mm. Žalud bývá dlouhý 15 až 35 mm a široký 10 až 15 mm, má ostrou špičku a bývá do šestiny až čtvrtiny zasunutý v číšce pokryté nazpět ohnutými chlupatými šupinami. Vyrůstá osamoceně nebo po dvou.

Ohrožení Tento druh je sice ohrožen požáry i pastvou dobytka, jeho současný populační trend je však organizací IUCN považován za stabilní. Odhaduje se, že se vyskytuje v počtu více než 100 tisíc dospělých jedinců a v současnosti roste na výměře blížící se ke 24 tisícům hektarů. Dřevina bývá jen ojediněle používaná na průmyslové zpracování, ze dřeva se vyrábějí nejčastěji rukojeti nástrojů a další drobné ruční nástroje. Suché je také vhodné jako palivové dříví pro domácnosti.

Největší počet jedinců roste ve státních lesích, kde jsou proti kácení i spásání chráněni zákony. Dřeviny jsou ohroženy i nechtěnými požáry, po kterých se však obvykle dobře obnovují. Polovina porostu dubu olšolistého se nachází v lokalitách Natura 2000. Pro jeho ochranu je podstatná i činnost tamní botanické zahrady situované přímo v národním parku „Troodos UNESCO Global Geopark“.

Za budoucí hrozbu je považována hlavně předpokládaná změna klimatu. Ostrov se v současnosti těší mírnému podnebí charakterizovanému teplými a suchými léty. V budoucnu se však může podnebí podstatně pozměnit rozšířením oblastí s horkým až aridním podnebím. To může způsobit přesun míst výskytu nových jedinců do nižších nadmořských výšek, který bude případně doprovázen fragmentací a následným zmenšením areálu až o polovinu.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Bukovité Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Málo dotčené taxony