Émile Gentil (emil žantí, 4. dubna 1866 Volmunster-Moselle, Grand Est – 30. března 1914 Bordeaux) byl francouzský námořní důstojník, objevitel a koloniální úředník. Jeho jméno nese město Port-Gentil, hospodářské srdce dnešního Gabonu.

Životopis Émile Gentil se narodil 4. dubna 1866 v Volmunster-Moselle. Vystudoval Námořní školu a poté sloužil u francouzského námořnictva. V letech 1890–1982 velel hydrografické misi v Gabonu a poté vstoupil do koloniální administrativy.

První výprava (1895–1897)

Cílem první Gentilovy výpravy bylo nalézt nejpraktičtější cestu mezi Gabonem a Čadem, aby se posílil francouzský vliv v oblasti nad nepřátelsky naladěnými domorodci i jako prevence před pronikáním Belgičanů z Konga. Dne 17. července 1895 vyrazil na palubě skládacího parníku Léon-Blot proti proudu Konga. Loď byla poté rozložena a přenesena po souši tropickým pralesem, aby se plavila na řece Ubangi a jejím přítoku Kémo, a poté, po dalším rozložení a složení, se plavila na Šari.

V říjnu 1897 Gentil podepsal jménem Francie spojeneckou smlouvu se sultánem (mbangem) Ghawránghem II., kterou se nad Bagirmským sultanátem ustanovil francouzský protektorát; smyslem byla především ochrana před Rábihem az-Zubajrem, súdánským warlordem a otrokářem, který měl za cíl zničit staré říše středního Sahelu (Kánem, Bornu, Wadaj, Bigarmi) a na jejich místě postavit vlastní centralizovaný stát schopný odolat tlaku Evropanů. Ještě téhož měsíce pronikl na Rábihem držené území, aniž by se s ním střetl a 1. listopadu došel až k břehům Čadského jezera, poté se obrátili zpět na jih. Do Francie dorazil 20. července 1898, kde podal zprávu o své misi jako o úspěšné.

Druhá výprava (1899) Franko-bagirmská spojenecká dohoda nenechala Rábiha az-Zubarja chladným; vzápětí podnikl další nájezd a zpustošil bagirmské území.Hrbek a kol., op. cit., s. 239. Sultán žádal Francii o podporu. Francouzům zatím bylo zřejmé, že pokud si chtějí pojistit kontrolu nad Čadem, moc Rábiha az-Zubarja musejí zlomit.

Émile Gentil vyrazil 16. srpna 1899 po řece Šari, až dorazil do vesnice Tounia Kankao (dnešní Sarh), kde se dozvěděl, že měsíc předtím nedaleko odtud proběhl střet mezi Rábihem az-Zubajrem a sultánem Ghawránghem II. podporovaným Henrim Bretonnetem a jeho nepočetnou jednotkou, který sultán s Francouzi prohráli, a kde Bretonnet s několika dalšími francouzskými důstojníky padli.

Dne 28. října 1899 zaútočil na Kouno, Ráhibův nejdůležitější opěrný bod. Zpočátku se mu za pomoci polních děl i střelby z parníku podařilo Ráhibovi bojovníky zatlačit z otevřeného prostranství za kounské opevnění, ale na zdolání hradeb už Gentil neměl dost sil a musel ustoupit zpět do Touniasu. Dne 11. dubna 1900 se spojil s misí Fernanda Foureaua a Françoise Lamyho, která do oblasti dorazila z Alžíru s alžírskými a saharskými střelci. Dále s artilerií, s výpravou Paula Joallanda a Octava Meyniera, která přišla od Nigeru podél dnešních severních nigerijských hranic a čítala 150 vojáků. Ráhib naproti tomu disponoval patnácti tisíc domorodými bojovníky s oštěpy a čtyřmi tisíci jezdci, ale jádro jeho sil představovalo šest tisíc střelců vyzbrojených dovozovými i kořistními puškami a několika děly.

U Kousséri došlo 22. dubna 1900 k rozhodující bitvě mezi Francouzi a početnějším, avšak hůře vyzbrojeným Ráhibovým vojskem, v níž Francouzi zvítězili. Ráhib v bitvě padl; jeho syn Fadlalláh se zbytky svých věrných ustoupil do Bornu, odkud dál vedl boj proti Evropanům, ale jeho snahy neměly dlouhého trvání, když i on byl v květnu roku 1901 poražen. Tím se definitivně uzavřela historie předkoloniálních sahelských států.Hrbek a kol., op. cit., s. 241. V bitvě na straně Francouzů padl major François Lamy, velení se ujal Émile Gentil a 29. května 1900 na Lamyho počet založil Fort Lamy, které je dnes hlavním městem Čadu (v roce 1973 přejmenováno na N'Djamena).

Generální komisař (1902)

Émile Gentil byl 5. února 1902 jmenován generálním komisařem Francouzského Konga. V roce 1905 před soudem v Brazzaville stanuli dva francouzští důstojníci, Georges Toqué a Fernand Gaud, za vraždu a zneužití pravomoci v odlehlé oblasti na sever proti proudu Konga. Případ ve Francii vyvolal skandál silou připomínající dreyfusiádu a vláda vyslala komisi v čele s Pierrem de Brazza, aby během šesti měsíců korupci a špatné zacházení s domorodci ze strany koloniální vlády v Kongu prošetřila.

Émile Gentil dostal od francouzské vlády pokyn vyšetřování poskytnout veškerou součinnost, zároveň byl ujištěn, že má plnou podporu a proces nijak neohrozí a neovlivní jeho administrativu. Důvodem byla skutečnost, že Kongo bylo jednou z nejchudších francouzských kolonií a centrální vláda nechtěla ohrozit pomalu rostoucí ekonomiku. V místě nepanoval volný obchod, nýbrž systém koncesí, jehož důsledkem byly nucené práce a další nevhodné podmínky pro domorodce, jakými byly fyzické tresty, vysoké daně, nízké mzdy či disfunkční justice.

Pierre de Brazza sice zemřel v Dakaru 14. září 1905, jeho spolupracovníci však ze svých dílčích poznatků sepsali souhrnné hlášené známé jako Brazzova zpráva. Komise se do Francie vrátila 22. září, zatímco Émile Gentil se vrátil před nimi, aby si připravil půdu pro svou obhajobu. Vláda se snažila zprávu zamést pod koberec, ale Brazzovi spolupracovníci informace zveřejnili, zejména Félicien Challaye v novinách Le Temps.

Komise v čele s předsedou Jeanem-Marie de Lanessan, která se výsledky zprávy zabývala, Gentila uznala nevinným. Vláda ovšem v důsledku vyšetřování zreformovala správu Francouzského Konga, které bylo rozděleno na tři, resp. čtyři samosprávné celky s vlastním rozpočtem a guvernérem – Gabon, Střední Kongo a Ubangi-Šari-Čad, jež se dále dělilo na Ubangi-Šari a Čad, ovšem podléhající generálnímu komisaři v Brazzaville, kterým zůstal Émile Gentil.

Émile Gentil z Afriky odjel v roce 1910. Zprávy o jeho misích byly sebrány a vydány Geografickou společností. Francouzská vláda po něm pojmenovala přístavní město založené na ústí řeky Ogooué, Port-Gentil. Zemřel v roce 1914 v Bordeaux a pohřben byl na hřbitově Père-Lachaise vedle své ženy, pianistky Rose Depeckerové.

Odkazy Reference

Kategorie:Francouzští cestovatelé Kategorie:Komandéři Řádu čestné legie Kategorie:Dějiny Čadu Kategorie:Dějiny Gabonu Kategorie:Narození v Grand Est Kategorie:Narození 4. dubna Kategorie:Narození v roce 1866 Kategorie:Úmrtí v roce 1914 Kategorie:Úmrtí 30. března Kategorie:Úmrtí v Bordeaux Kategorie:Pohřbení na Père Lachaise Kategorie:Muži