Max Kassowitz (14. srpna 1842 Bratislava – 23. června 1913 Vídeň) byl rakouský pediatr.

Život Po dokončení studia medicíny na Vídeňské univerzitě, kde v roce 1863 získal doktorát, pokračoval Max Kassowitz ve svém vzdělávání na různých odděleních Vídeňské všeobecné nemocnice.

Kromě toho od roku 1872 pracoval také v První veřejné dětské nemocnici v 1. vídeňském obvodu, kde Max Kassowitz od roku 1869 působil jako mladší lékař a od roku 1881 jako nástupce předchozího ředitele Leopolda Maxe Politzera. Pro ústav, založený v roce 1787 Josefem Johannem Mastalierem, zajistil v roce 1884 rozšíření, které zahrnovalo osm ordinací, operační sál, laboratoř a přednáškový sál.

17. dubna 1876 se oženil se spisovatelkou Emilií Kassowitzovou. Jejich dcerami byly filozofka a publicistka Julia Kassowitzová (1882–1924) a ekonomka a novinářka Toni Stolperová.

Z lékařského hlediska se Max Kassowitz zaměřil na výzkum dědičné syfilidy a patofyziologie křivice. K léčbě těchto onemocnění podával dětem nejprve fosfor v oleji a později v tresčím oleji. Léčivý účinek svého léku popsal v díle *Léčba křivice fosforem*. Skutečnost, že léčivou sílu měl ve skutečnosti tresčí olej, respektive vitamin D, který obsahoval, objevil až v roce 1919 Kurt Huldschinsky.

Kassowitz ostře kritizoval stále částečně rozšířenou doktrínu o onemocněních prořezávání zoubků u kojenců, jako je horečka při prořezávání zoubků a křeče při prořezávání zoubků, a také jejich tehdy běžnou invazivní léčbu proříznutím dásní (skarifikací). Podařilo se mu prokázat, že onemocnění v kojeneckém věku se vyskytují nezávisle a bez vlivu dentice a že neexistuje žádná kauzální souvislost.

V roce 1891 byl Max Kassowitz jmenován univerzitním profesorem. Z této funkce rezignoval v roce 1906 a po své smrti v roce 1913 byl pohřben na hřbitově v Döblingu.

Pod vedením Maxe Kassowitze byl Sigmund Freud v letech 1886 až 1896 vedoucím neurologického oddělení v První veřejné dětské nemocnici.

Dílo Vorlesung über Kinderkrankheiten im Alter der Zahnung Franz Deuticke Leipzig und Wien 1892 Allgemeine Biologie M. Perles, Wien 1899. Die Gesundheit des Kindes. Belehrung für junge Eltern Sammlung Pädagogik, 1914. Nerven und Seele M. Perles, Wien 1906. Die Trinksitte als Hemmnis der Jugend- und Volkserziehung Selbstverlag, Wien 1912. Beiträge zur Kinderheilkunde aus dem I. öffentlichen Kinderkrankeninstitute in Wien Wien 1890. Der Arzt und der Alkohol M. Perles, Wien 1904. Die normale Ossification und die Erkrankungen des Knochensystems bei Rachitis und hereditärer Syphilis Braumüller, Wien 1881. Die Vererbung der Syphilis Braumüller, Wien 1876. Infantiles Myxödem, Mongolismus und Mikromelie M. Perles, Wien 1907. Metabolismus und Immunität. Vorschlag zur Reform der Ehrlich’schen Seitenkettentheorie M. Perles, Wien 1907. Welt – Leben – Seele. System der Naturphilosophie in gemeinfasslichen Darstellung M. Perles, Wien 1908. Wirkt das Diptherieheilserum beim Menschen immunisirend? Kritische Studie aus dem Anlass des Falles Langerhans M. Perles, Wien 1896.

Reference

Kategorie:Pediatři Kategorie:Rakouští profesoři Kategorie:Židovští lékaři Kategorie:Narození 14. srpna Kategorie:Narození v roce 1842 Kategorie:Narození v Bratislavě Kategorie:Úmrtí 23. června Kategorie:Úmrtí v roce 1913 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži