Moon Base (česky „Měsíční základna”) je připravované americké vesmírné zařízení umístěné na povrchu Měsíce v blízkosti jeho jižního pólu. Agentura NASA program vyhlásila na jaře 2026, přičemž v poslední ze tří etap počítá od roku 2032 s dosažením dlouhodobé, i když nikoli nezbytně trvalé přítomnosti lidí na Měsíci.
Pozadí programu okraj|náhled náhled|Umělecké představy základního tábora Artemis z roku 2020.
Artemis Base Camp Od samých počátků kosmonautiky se při různých příležitostech objevovaly koncepty a návrhy na zřízení lunárních stanic jak v USA, tak i v Sovětském svazu. Není proto překvapením, že se NASA zabývala plány na zřízení permanentní základny na Měsíci také od samého počátku prací na programu Artemis, vyhlášeném v roce 2017. Počátkem dubna 2020 pak agentura oficiálně zveřejnila první představy o koncepci udržitelné přítomnosti na měsíčním povrchu pro období po prvním novodobém přistání člověka na Měsíci, tehdy plánovaném jako mise Artemis III na rok 2024. Za klíčový prvek pro naplnění záměru přitom označila mobilitu, která by astronautům umožnila prozkoumat větší část Měsíce a provádět rozsáhlejší vědecké aktivity, než by bylo možné bez existence základny. Mobilitu NASA zamýšlela naplnit:
lunárními terénními vozidly (LTV), která by přepravovala astronauty k přistávací zóně, obytnými mobilními platformami, které by umožňovaly posádkám cesty po Měsíci trvjící až 45 dní, a povrchové ubytovací zařízení (habitat), které by umožnilo přítomnost až 4 členů posádky při kratších pobytech.
NASA tehdy předpokládala, že po uskutečnění mise Artemis III bude další posádky k Měsíci vysílat v přibližně ročním rytmu. Počítalo se také s mnohaměsíční misí, při níž by čtyřčlenná posádka strávila několik měsíců na palubě vesmírné stanice Gateway, čímž by simulovala cestu na Mars. Později by dva členové posádky cestovali na měsíční povrch a prozkoumávali ho pomocí obytné mobilní platformy, zatímco zbývající dva astronauti by zůstali na palubě Gateway. Nato by se posádka z povrchu vrátila zpět na Gateway a čtveřice by znovu několik měsíců simulovala návrat z Marsu k Zemi a teprve poté by se na Zemi skutečně vrátila.
Koncem října 2020 NASA zveřejnila podrobnější představu místa, do něhož by se aktivity na měsíčním povrchu koncentrovaly, a které by astronautům na několikatýdenní až několikaměsíční mise sloužilo jako místo k životu a práci pod názvem Artemis Base Camp (česky „Základní tábor Artemis”). NASA uvedla, že již od roku 2016 spolupracuje s několika společnostmi na jejich obytných systémech a návrzích z hlediska vnitřního uspořádání, řízení prostředí a podpory života a možností vnější konstrukce, včetně pevných skořepin, rozšiřitelných konstrukcí a hybridních konceptů.
V dalších letech sice pokračovaly práce na přípravě stanice Gateway, skafandrů, vozidel LTV a dalšího vybavení a infrastruktury, a pomalu se rozběhly testovací lety v programu komerční dopravy nákladu na měsíc (CLPS), ale současně docházelo také k opakovaným odkladům letů lodi Orion určené k dopravě astronautů – mise Artemis I bez posádky kolem Měsíce (provedeného v listopadu a prosinci 2022), Artemis II s posádkou kolem Měsíce (počátkem dubna 2026), i všech navazujících.
Nové priority vesmírné politiky V takové situaci vydal americký prezident Donald Trump 18. prosince 2025 rozhodnutí, kterým označil za priority vesmírné politiky USA:
návrat Američanů na Měsíc do roku 2028 prostřednictvím programu Artemis, aby se prosadilo americké vůdčí postavení ve vesmíru, položily základy pro ekonomický rozvoj Měsíce, připravila se cesta na Mars a inspirovala další generaci amerických průzkumníků; vybudování počátečních prvků stálé lunární základny do roku 2030 s cílem zajistit trvalou americkou přítomnost ve vesmíru a umožnit další kroky v průzkumu Marsu; umožnění krátkodobého využití vesmírné jaderné energie rozmístěním jaderných reaktorů na Měsíci a na oběžné dráze, včetně reaktoru na měsíčním povrchu připraveného k vypuštění do roku 2030.
Souběžně vznikal také návrh nového zákona o autorizaci NASA, dalšího v řadě předpisů, kterými politická moc pravidelně stanoví agentuře cíle a přiděluje na jejich splnění finanční zdroje. Zákon, původně předložený v březnu 2025, se dočkal upraveného návrhu senátního Výboru pro obchod, vědu a dopravu, kde ho společně prosazovali republikánský předseda výboru Ted Cruz a demoratická senátorka Maria Cantwellová. Výbor návrh schválil 4. března 2026 a poprvé v historii v něm navrhl stanovit agentuře oprávnění ke zřízení stálé základny na Měsíci jako součásti trvalé americké přítomnosti na měsíčním povrchu, a také agenturu požádat, aby vyhodnotila stávající a potenciální záchranné kapacity posádky z Měsíce v nouzových i nenouzových situacích. Původní ani upravený návrh však na konci května 2026 nebyl ani jednou z komor Kongresu projednán.
Historie programu Vedení agentury NASA v čele s novým administrátorem Jaredem Isaacmanem – jmenovaným do funkce právě v den vydání Trumpova rozhodnutí o prioritách vesmírné politiky – potvrdilo 24. března 2026 v rozsáhlé prezentaci „The Ignition” trend posílení aktivit na povrchu Měsíce. Oznámilo, že NASA v této souvislosti především:
razantně zvýší počet robotických misí na Měsíc, v následujících 7 letech plánuje ve 3 etapách vložit do výstavby základny Moon Base 20 miliard dolarů, současně pozastavuje práce na vesmírné stanici Gateway, mění plán dalších letů astronautů v kosmické lodi Orion, včetně nadcházející mise Artemis III a včetně úprav v programu nosné rakety SLS, nově nastaví podmínky spolupráce s privátními partnery v programu Commercial LEO Destinations s cílem udržení nepřetržité přítomnosti agentury na nízké oběžné dráze Země po ukončení provozu ISS.
náhled|Umělecká představa Moon Base v první etapě rozvoje. náhled|Umělecká představa Moon Base v druhé etapě rozvoje. náhled|Umělecká předstaa Moon Base ve třetí etapě rozvoje.
Zahájení první etapy Další upřesnění úkolů týkajících se výzkumu a dalších aktivit na Měsíci NASA oznámila na tiskové konferenci 26. května 2026. Pro první etapu programu Moon Base, zahájenou bezprostředně, označila za cíl zajistit bezpečný a spolehlivý přístup na povrch Měsíce a k provádění experimentů. Ve druhé, která má začít v roce 2029, půjde o založení základních provozních schopností základny, a pro třetí etapu zahájenou v roce 2032 NASA stanovila cíl dosáhnout dlouhodobé, ale ne nutně trvalé přítomnosti posádky na základně.
Jared Isaacman pro první etapu označil za klíčové, že automatické moduly z programu CLPS a rovery (měsíční vozidla) z programu LTV prozkoumají možnosti přežití na měsíčním povrchu předtím, než tam těžké nákladní lodi z programu HLS začnou dopravovat velké objemy materiálu pro dlouhodobou přítomnosti. NASA dokonce přejmenovala tří nadcházející mise, již dříve naplánované a zafinancované z programu CLPS, které dopraví vědecké vybavení do oblasti měsíčního jižního pólu:
„Moon Base-1” – dosud „Blue Moon Mk1 Pathfinder Mission” – bude prvním letem přistávacího modulu Blue Moon Mk1 od Blue Origin, který ponese řadu technologických experimentů a demonstrací (např. videokamery pro studium interakce trysek s povrchem při přistání, nebo laserové pole pro podporu kosmických lodí při určování přesné polohy na oběžné dráze kolem Měsíce). Uskuteční se nejdříve na podzim 2026. „Moon Base-2” – původně „Griffin Mission 1” – bude také prvním letem modulu Griffin od společnosti Astrobotic a na Měsíc dopraví do konce roku 2026 především robotický rover FLIP od společnosti Astrolab, jehož úkolem bude prozkoumávat okolní terén a ověřit řidicí systémy. „Moon Base-3” – dříve „IM-3” – bude již třetí misí modulu Nova C společnosti Intuitive Machines a jeho vybavení bude zaměřeno studium regolitu na měsíčním povrchu a jeho vývoje v extrémních podmínkách. Uskutečnit se má také do konce roku 2026 a za zmínku stojí, že dvě předchozí mise IM-1 a IM-2 skončily pouze částečnými úspěchy. NASA také potvrdila, že ještě v roce 2026 oznámí „až tucet” dalších podobných misí, do roku 2029 by se mělo uskutečnit celkem 25 startů ze Země a 21 přistání na Měsíci, do raných 30. let by se takových cest mělo uskutečnit až 70. Při tom nejspíš dojde i na další již dříve objednané mise z programu CLPS, větší část letů ale bude zcela nově zadaných. S tím agentura začala okamžitě a na stejné tiskové konferenci oznámila, že vyčlenila stovky milionů dolarů na nové mise:
za dokončení (do roku 2028) dvou jednotunových roverů schopných dopravovat po měsíčním povrchu posádku, které v rámci programu LTV vyvíjejí společnosti a Astrolab Space (rover CLV-1) a Lunar Outpost (rover Pegasus) NASA zaplatí 439 milionů dolarů,
za jejich dopravu na Měsíc dvěma uzpůsobenými moduly Blue Moon Mk1 od Blue Origin pak NASA zaplatí 188 milionů dolarů s možností zvýšit podle potřeb smlouvy tuto platbu až o 280,4 milionu dolarů. Zástupci NASA hovořili také o zamýšleném uspořádání základny, pro kterou se počítá se „stovkami čtverečních kilometrů s rozptýlenými prostředky”. To je dáno omezeními terénu a bezpečnostními požadavky. Biotopy tak budou pravděpodobně umístěny na vrcholcích kopců, aby se maximalizovalo vystavení slunečnímu záření, zatímco jaderné energetické systémy budou umístěny kilometr nebo více daleko, aby byla zajištěna dostatečná radiační ochrana posádky. Stejně tak je nezbytné, aby velké přepravní lodi, jako jsou plánované Starship HLS od SpaceX a Blue Moon Mk2 od Blue Origin, přistávaly v dostatečné vzdálenosti – přibližně 2 km – kvůli ochraně před kusy regolitu vymrštěnými zpod přistávajících nebo startujících lodí.
Měsíční infrastrukury se pak dotýká také oznámený projekt MoonFall, který vyvinul pro NASA její technologický institut Jet Propulsion Laboratory (JPL). Půjde o 4 tryskovým pohonem vybavené „drony”, jejíchž úkolem bude v první fázi programu Moon Base detailně prozkoumat měsíční povrch v lokalitách vybraných jako možná místa přistání mise Artemis s astronauty. Drony do roku 2028 k Měsíci za 75 milionů dolarů dopraví (a ve výšce 50 km nad jeho povrchem vypustí) transportní kosmická loď Elytra společnosti Firefly Aerospace, aby 10 optickými kamerami standardu HD pořídily snímky a videa vybraných lokalit a poté přeletěly na další místo. Podle JPL budou mít drony průměr přes dva metry, na výšku asi 1,3 metru a hmotnost kolem 250 kg.
Celkové náklady na nově oznámené zakázky (na dokončení 2 roverů a jejich dopravu a na dopravu dronů) tak dosáhnou až 982 milionů dolarů. Isaacman na tiskové konferenci uvedl, na tyto projekty agentura použije finanční prostředky z fondů přidělených na začátku roku 2026 Kongresem pro vesmírnou stanici Gateway, jejíž přípravy byly zmraženy. Financování pro další roky však v situaci května 2026 nebylo jasné. Agentura ovšem již 15. května 2026 zveřejnila finální výzvu k podávání nabídek ohledně nové generace nákladních modulů pro program CLPS 2.0. Nabídky očekává do 30. června 2026.
Plánované lety #název misestartzadánolandernákladvýsledekpozn.1Moon Base-1podzim 2026červenec 2024jako součást programu CLPSBlue Moon Mk1technologické experimenty a demonstrace2Moon Base-2do konce 2026červen 2020Griffinrover FLIP3Moon Base-3do konce 2026listopad 2021Nova Cpřístroje pro studium regolitu4–6do 2028květen 2026Elytra4 drony MoonFall4–6do 2028květen 2026Blue Moon Mk1rover CLV-14–6do 2028květen 2026Blue Moon Mk1rover Pegasus Odkazy
Poznámky
Reference
Externí zdroje
Oficiální stránka NASA k projektu Moon Base Oficiální stránka NASA k programu Commercial Lunar Payload Services Oficiální stránka NASA k programu Lunar Terrain Vehicle (archivováno v březnu 2026) Oficiální stránka NASA k prohramu Human Landing System
Kategorie:Kosmonautika USA Kategorie:Vesmírné stanice Kategorie:Měsíc Kategorie:NASA Kategorie:Výzkum Měsíce Kategorie:Program Artemis