Antonín Kazil (6.prosince 1942 České Budějovice – 25. října 2020 České Budějovice) byl český varhaník, dirigent amatérského orchestru, organizátor hudebního života, ředitel a dramaturg hudebního festivalu Emy Destinové v Českých Budějovicích.
Život Narodil se v Českých Budějovicích 6. prosince 1942. Od mládí studoval v Lidové škole umění hru na klavír a flétnu. Na varhany začal hrát během svého ministrování v kostele Panny Marie Růžencové. Na přání rodičů nestudoval hudbu, ale Střední průmyslovou školu stavební, kde maturoval. Hudbě se věnoval, mimo svoji stavební profesi, celý svůj život. Dohlížel jako zástupce investora na rekonstrukci Jihočeského divadla v Českých Budějovicích i na rekonstrukci Otáčivého hlediště v Českém Krumlově. Později pracoval na Ředitelství silnic a dálnic. Provozoval řadu aktivit spojených s hudbou, navštěvoval koncerty doma i v zahraničí.
Organizátor hudebních akcí náhled|Hrob Antonína Kazila na hřbitově svaté Otýlie v Českých Budějovicích V roce 1990 byl u příležitosti 60. výročí úmrtí Emy Destinové v Českých Budějovicích iniciátorem postavení její busty u budovy Jihočeského divadla. Téhož roku spoluzaložil festival Hudební slavnosti Emy Destinnové. Festival do roku 2020 řídil jako ředitel a dramaturg, přičemž vedl složitá jednání o pokračování a financování festivalu. Odmítal prodat ochrannou známku festivalu a trval na nezávislosti akce na tehdejších politických tlacích.
Jako předseda Jihočeské společnosti přátel hudby a člen Rotary klubu organizoval v Českých Budějovicích koncerty předních světových i domácích osobností a orchestrů. Do Českých Budějovic přivedl tehdejší světové interpretační špičky. Ve Sportovní hale vystupoval Sherrill Milnes, Francisco Araiza, Ines Salazar, Eva Urbanová, Peter Dvorský nebo v roce 2003 korejská sopranistka Sumi Jo a mladý tenorista Joseph Calleja z Malty.
V Pasově u zvonaře Rudolfa Pernera společně se sládkem českobudějovického pivovaru dojednal odlití zvonu Budvar. Rod Pernerů pochází z Českých Budějovic. Zvon je zavěšen v českobudějovické Černé věží. Stejný zvonař pak na objednávku města instaloval na českobudějovické radnici zvonkohru, do které Antonín Kazil nahrál čtyřicet písniček.
Podporovatel stavby koncertního sálu Byl propagátorem a podporovatelem záměru stavby Koncertního a kongresového centra Antonína Dvořáka v Českých Budějovicích známého pod názvem Rejnok. Koncertní sál byl návrhem architekta Jana Kaplického a Evy Jiřičné, ale nebyl realizován.
Zemřel na podzim 2020 v nedožitých 78 letech.
Ocenění 1999 – Cena města Českých Budějovic 2009 – Za zásluhy – vyznamenání od primátora města České Budějovice
Odkazy Reference
Kategorie:Čeští varhaníci Kategorie:Čeští hudebníci Kategorie:Čeští manažeři Kategorie:Narození 6. prosince Kategorie:Narození v roce 1942 Kategorie:Narození v Českých Budějovicích Kategorie:Úmrtí 25. října Kategorie:Úmrtí v roce 2020 Kategorie:Úmrtí v Českých Budějovicích Kategorie:Pohřbení na hřbitově svaté Otýlie Kategorie:Muži