Varlaam († 24. března 1533 Spaso-Kamennyj monastýr) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a metropolita moskevský a celé Rusi.
Život Informace o metropolitovi Varlaamovi jsou velmi skromné a o raných letech jeho života není nic známo. Zdá se, že byl mnichem v Kirillo-Bělozerském monastýru.
V červnu roku 1506, poté co byl Vassian (Sanin), igumen moskevského Nového Simonovského monastýru, vysvěcen na rostovského arcibiskupa, se Varlaam v hodnosti archimandrity stal jeho nástupcem ve funkci představeného. Téhož roku se jako jeden z představitelů duchovenstva vedeného metropolitou Simonem podílel na přímluvě u velkoknížete ve prospěch Konstantina Ostrožského.
Dne 27. dubna 1507 udělil velkokníže Vasilij III. Varlaamovi listiny, kterými poskytl určitá privilegia majetkům Simonovského monastýru v Moskevském, Vladimírském, Kolomenském a Perejaslavském ujezdu a také v oblasti Běloozera. Tato privilegia však byla poměrně omezená – monastýr nebyl osvobozen od placení daní.
Významnějším darem byla průjezdní listina vydaná velkoknížetem 8. ledna 1510, která monastýru poskytla právo bezcelně přepravovat dvacet druhů zboží.
Během Varlaamova působení ve funkci představeného klášter nezískal žádné nové majetky.
Roku 1510 doprovázel Varlaam spolu s kolomenským biskupem Mitrofanem velkoknížete Vasilije III. na tažení proti Pskovu.
V době Varlaamova vedení monastýru byly aktivně přepisovány spisy církevních otců a bohoslužebné knihy. V monastýru tehdy žil také kníže-mnich Vassian (Patrikejev), který se v letech 1509–1510 vrátil z Běloozera.
Tři měsíce po smrti metropolity Simona byl Varlaam z vůle velkoknížete zvolen hlavou Ruské církve. Dne 27. července byl jmenován metropolitou a 3. srpna 1511 byl sněmem ruských biskupů vysvěcen do hodnosti metropolity moskevského a celé Rusi. Jeho intronizaci vedl rostovský arcibiskup Vassian (Sanin), bratr svatého Josefa Volockého.
Do období, kdy byl metropolita Varlaam hlavou církve, spadá také obnovení přímých kontaktů mezi Moskevskou metropolií a Konstantinopolským patriarchátem v roce 1517. Tyto vztahy byly přerušeny v polovině 15. století po ustanovení svatého Iony na moskevský metropolitní stolec sněmem ruských biskupů.
Varlaam měl blízko k hnutí nestjažatelů (zastánců mnišské chudoby a odmítání rozsáhlého církevního majetku). V letech 1515–1517 sestavoval kníže-mnich Vassian (Patrikejev) s metropolitovým požehnáním novou redakci Kormčej knihy (sbírky církevních a právních předpisů).
Mezi Vassianem a metropolitou panovaly důvěrné vztahy. Archimandrita Makarij (Veretennikov) poznamenává: „Není pochyb o tom, že metropolita Varlaam věděl o jeho (Vassianových) písemných pracích namířených proti svatému Josefu Volockému.“
Později se Varlaam pokoušel hájit Maxima Řeka proti obviněním z hereze.
V prosinci roku 1521 byl metropolita Varlaam nucen opustit svůj úřad. Nejprve se uchýlil do Simonovského monastýru, později byl však na příkaz Vasilije III. fakticky poslán do vyhnanství ve Spaso-Kamenném monastýru na Kubenském jezeře.
Jako důvod jeho pádu v nemilost bývá často uváděno, že odmítl požehnat nezákonnému rozvodu velkoknížete se Solomonií Saburovou a jeho následnému sňatku s Jelenou Glinskou. Druhé manželství Vasilije III. se však uskutečnilo až v roce 1526, takže sesazený metropolita již tehdy nemohl do těchto událostí zasahovat.
Císařský vyslanec v Rusku, Siegmund von Herberstein, uvádí jako příčinu Varlaamova sesazení porušení přísahy, kterou dal velkokníže údělnému knížeti Vasiliji Šemjačičovi z Novgorodu-Severského, pravděpodobně za zprostředkování samotného metropolity. Podle Herbersteina byl Varlaam pobouřen jednáním panovníka, sám se vzdal svého úřadu a poté byl v poutech poslán na Běloozera.
Archimandrita Makarij (Veretennikov) se domnívá, že možnou příčinou Varlaamova pádu mohlo být jeho odmítnutí vydat Vasiliji III. takzvanou „ochrannou listinu“ (bezpečnostní glejt). Zdá se, že Varlaam nechtěl být účasten předem připraveného podvodu, čímž na sebe přivolal hněv velkoknížete.
Po Varlaamovi byl na metropolitní stolec, rovněž z vůle velkoknížete, dosazen igumen Volokolamského monastýru Daniil.
Nový metropolita vydal Vasiliji III. požadovanou „ochrannou“ (bezpečnostní) listinu pro Vasilije Šemjačiče. Oklamaný kníže následně uvěřil poskytnutým zárukám, avšak roku 1523 byl zatčen.
Varlaam zemřel 24. března 1733.
Odkazy Reference
Kategorie:Muži Kategorie:Biskupové Ruské pravoslavné církve Kategorie:Ruští pravoslavní duchovní Kategorie:Narození v roce 1441 Kategorie:Narození v Rusku Kategorie:Úmrtí 24. března Kategorie:Úmrtí v roce 1533 Kategorie:Úmrtí ve Vologdské oblasti