Aspidogastrea (syn. Aspidobothrea) jsou podtřída motolic, jejich nejstarší evoluční linie.
Systematika První objevenou motolicí ze skupiny Aspidogastrea byla motolička škeblová (Aspidogaster conchicola), kterou popsal Karl Ernst von Baer roku 1826 na základě materiálu pocházejících z pruských mlžů. Za popisnou autoritu celé skupiny jsou pokládáni Faust a Tang (1936), kteří ji klasifikovali na taxonomické úrovni podtřídy, stojící jako mezičlánek mezi jednorodými (Monogenea; nyní se neřadí mezi motolice) a dvojrodými (Digenea; tato skupina zahrnuje zbytek motolic). Taxon je od té doby většinově uznáván, ale jeho taxonomická kategorie a vnitřní členění se mění. Alves a kolektiv (2015) klasifikovali Aspidogastrea na úrovni podtřídy motolic (Trematoda) a rozlišili u nich 61 druhů, 13 rodů, 4 čeledi a 2 řády. Hrubé systematické členění podle tohoto zdroje je následující:
podtřída Aspidogastrea Faust & Tang, 1936 řád Aspidogastrida Dollfus, 1958 čeleď Aspidogastridae Poche, 1907 řád Stichocotylida Gibson & Chinabut, 1984 čeleď Multicalycidae Gibson & Chinabut, 1984 čeleď Rugogastridae Schell, 1973 čeleď Stichocotylidae Faust & Tang, 1936
Fylogeneticky Aspidogastrea nejspíše skutečně představují nejstarší evoluční linii motolic, sesterskou vůči všem zbývajícím zástupcům této parazitické skupiny (tedy vůči Digenea). Studie z roku 2026 odhadla dobu divergence Aspidogastrea a Digenea na dobu před 246–446 miliony roky.
Popis a životní cyklus Typový druh motolička škeblová (Aspidogaster conchicola) dorůstá velikosti asi 6×2 mm. Stavbou těla se Aspidogastrea víceméně neodchylují od ostatních motolic: mají podobně utvářený vnější tegument neboli neodermis, vakovité střevo se sekreční i absorpční funkcí, protonefridia a podobně stavěnou rozmnožovací soustavu. Liší se však přítomností vnitřní přepážky dělící tělo do dvou oddílů. Jejich typickým rysem je též velmi velký příchytný orgán zabírající většinu spodní strany těla, jenž má podobu disku bez háčků. Tato struktura se někdy nazývá Baerův disk. Zástupci řádu Stichocotylida mají příchytný orgán v podobě podélné řady přísavek.
Životní cyklus Mezi hostiteli Aspidogastrea se objevují různé druhy bezobratlých i obratlovců, byli mezi nimi zjištěni například různí měkkýši, příčnoústí, kostnaté ryby, želvy nebo korýši ze skupiny desetinožců – obecně tedy poikilotermní živočichové. Aspidogastrea nevykazují tak specializované vztahy se svými hostiteli jako Digenea. Běžně je lze pozorovat ve střevech ryb, ačkoli jejich nejdůležitější hostitele představují měkkýši. Ti jsou klíčovými hostiteli také pro další motolice, ale u Aspidogastrea byla zjištěna schopnost dokončit vývojový cyklus pouze v měkkýších. Relativně dlouhou dobu také přežívají v jednoduchých médiích, jako je voda nebo fyziologický roztok. Patří proto mezi důležitou skupinu pro studium přechodu ploštěnců na parazitický způsob života a vzniku složitých životních cyklů motolic, v nichž vystupují měkkýši jako mezihostitelé a jiní živočichové jako definitivní hostitelé (lze spekulovat, že ulovením parazitovaného měkkýše obratlovcem mohlo dojít k začlenění příslušného predátora do vývojového cyklu parazita).
Z vybraných zástupců a jejich zjištěných hostitelů lze podle publikace z roku 2008 jmenovat například druhy Aspidogaster conchicola (z perikardu sladkovodních mlžů, střeva ryb a plazů a těla plžů), Lophotaspis vallei (z jícnu a žaludku mořských želv, plášťové dutiny plžů a perikardu mlžů), Multicotyle purvisi (z těla plžů a střeva želv), Stichocotyle nephropis (ze střevní stěny desetinožců a žlučníku rejnoků), Macraspis elegans (ze žlučníku chimér), Cotylaspis insignis (z vylučovacího ústrojí a plášťové dutiny sladkovodních mlžů), Cotylogasteroides occidentalis (ze žaberní dutiny sladkovodních mlžů, plášťové dutiny plžů a střeva ryb) a Rugogaster hydrolagi (z rektální žlázy chimér). Značný může být i druhový hostitelský rozsah, byť podle souhrnné práce z roku 2015 může jít také o artefakt nedostatečného rozlišení samotných druhů motolic.
Vývoj může být buď přímý (objevuje se pouze u měkkýšů, k infekci dochází pouhým pozřením embryonovaných vajíček), nebo nepřímý přes larvu. Larva se nazývá kotylocidium, nese svazečky pohybových brv a na zádi má přísavku, z níž v průběhu vývoje vzniká příchytný aparát dospělců.
Význam Vyjma toho, že Aspidogastrea představují evolučně zajímavé organismy, je význam pro člověka zanedbatelný.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Motolice