Franz Hörner (5. června 1882 Odenheim u Bruchsalu – 30. dubna 1944 Mannheim) byl německý závodní jezdec.
Závodní kariéra Franz Hörner nastoupil jako automechanik do společnosti Benz & Cie. v Mannheimu 17. září 1906. Mezi jeho instruktory patřili tovární jezdec Francouz Victor Hémery a inženýr a nadšenec do motoristického sportu Němec Fritz Erle, s jejichž pomocí se vypracoval v úspěšného řidiče. Sám Hörner se stal vynikajícím jezdcem, o čemž svědčí jeho vítězství na známých mezinárodních akcích, jako byl závod Werst u Petrohradu v roce 1913 a 24. května 1914 v závodě do vrchu Tibidabo u Barcelony. náhled|Blitzen-Benz (1909) První velké vítězství zaznamenal již předtím 5. dubna 1914. Celkovým vítězem IV. ročníku závodu do vrchu Zbraslav-Jíloviště se stal na dvěstěkoňovém (147 kW) Blitzen-Benzu (s charakteristickou špičatou zádí), když časem 3:28,8 min vytvořil rekord tratě, který byl překonán až v roce 1924. Tehdy jel v závodním voze vybaveným řadovým čtyřválcovým motorem s gigantickým zdvihovým objemem 21,5 litrů. Tento typ byl v té době i držitelem absolutního světového, rychlostního rekordu (přes 200 km/h). Roku 1909 byla použita ocelová kliková hřídel Poldi na konstrukci vozu Blitzen Benz, který v roce 1911 ustavil v Daytoně (USA) světový rychlostní rekord. Výkon motoru byl přenášen přes koženou kuželovou spojku na čtyřstupňovou převodovku a odtud přes hnací hřídel na zadní kola. V roce 1911 stanovil Bob Burman na Blitzen-Benzu rekord pro pozemní vozidla rychlostí 228,1 km/h, který zůstal nepřekonán po dobu 8 let – až do roku 1919. náhled|Benz 10/30 HP (1921), Avus Automuseum Dr. Carl Benz, 2014 Při otevření závodní dráhy AVUS v Berlíně ve dnech 24. a 25. září 1921 zvítězil Franz Hörner a jeho spolujezdec Paul Gass v závodě třídy XB (vozy s výkonem nad 10 koní a s rozvodem OHV) s vozem Benz 10/30 HP (čtyřválcový řadový motor s objemem válců 2610 cm³ a výkonem 30 k/22 kW). Na trati dlouhé 157,4 km dosáhl průměrné rychlosti 118,1 km/h. Závod celkově vyhrál Fritz von Opel (vnuk zakladatele firmy) s vozem Opel rychlostí 128,84 km/h.
Koncem dubna 1922 se konal 6. ročník závodu Zbraslav-Jíloviště, na který byl přihlášen do kategorie závodních vozů s Blitzen-Benzem i Franz Hörner. Na závodech 30. dubna se však neobjevil, avšak jeho rekord trati z roku 1914 překonán Salzerem nebyl. V září 1922 vyhrál Hörner závod do vrchu Semmering s vozem Blitzen-Benz o výkonu 200 k/147 kW s průměrnou rychlostí 79,1 km/h. Oesterreichischer Automobil Club vzkřísil po 13roční přestávce opět svůj klasický závod na závodní trati do vrchu Semmering. Ovšem významu, jako před válkou, již nedosahoval, což zřejmě bylo vidět i na účasti, jež sice byla dosti četnou, ale omezila se téměř úplně jen Rakušany. Rekord pro závodní vozy, utvořený v r. 1909 Salzerem v čase 7:07 min, zůstal nedotčen. Němec Hörner na Benzu (závodní automobily přes 3 litry) zajel čas 7:35 min. náhled|Benz Tropfenwagen (1923) Ve vůbec první Velké ceně Evropy automobilů, která se konala jako součást Velké ceny Itálie 9. září 1923 na okruhu v Monze, skončil Hörner v závodě na vozu Benz Tropfenwagen (Benz RH, šestiválcový řadový motor s objemem válců 1992 cm³, první vůz s motorem uprostřed), pátý za svým týmovým kolegou, Italem Ferdinandem Minoiou, pozdějším mistrem Evropy v závodech Grand Prix (1931). V závodě dlouhém úctyhodných 800 km zvítězil Salamano v čase 5:27:38,4 h na voze Fiat 805. Hörner dojel v čase 5:31:00,6 se ztrátou 9 kol na vítěze. V roce 1924 (18. května) na tomto voze (Benz Tropfenwagen) obsadil 5. místo v závodech do vrchu Solitude Climb u Stuttgartu.
Předseda dozorčí rady Benz & Cie., Wilhelm Kissel, započal v roce 1924 jednání o fúzi s bývalým konkurentem Daimler Motoren Gesellschaft (DMG). Obě firmy nějakou dobu spolupracovaly i v prodeji automobilů. V roce 1925 se stal Kissel také předsedou dozorčí rady DMG. 1. července 1926 splynuly obě firmy v poměru 654 (Daimler) : 346 (Benz) v novou společnost Daimler-Benz AG se sídlem ve Stuttgartu-Untertürkheimu (od roku 2022 Mercedes-Benz Group). Z Mannheimu do Stuttgartu je to přes 130 km. Hörner zřejmě nechtěl dojíždět a tak vlastně skončila jeho kariéra závodního jezdce. Také mu už v roce 1925 bylo 43 let. Franz Hörner zemřel v Mannheimu 30. dubna 1944 ve věku 61 let.
Odkazy
Reference
Literatura ŘEPA, Karel. Závod do vrchu Zbraslav – Jíloviště, GT Club – Karel Řepa, Praha, 2008, 240 s., ISBN 978-80-902516-2-5 SKOŘEPA, Miloš. Dějiny automobilových závodů, Olympia, Praha, 1973, 320 s., S. 65, 99 LEHBRINK, Helmut. Das Mercedes-Benz Rennfahrer-Lexikon. Die 240 schnellsten Mitarbeiter von Mercedes-Benz. Heel, Königswinter, 2009, 256 s., S. 22, ISBN 978-3-86852-103-0.
Externí odkazy Franz Hörner na persondata.toolforge.org Závod do vrchu Zbraslav–Jíloviště
Kategorie:Němečtí automobiloví závodníci Kategorie:Narození v roce 1882 Kategorie:Úmrtí v roce 1944 Kategorie:Narození 5. června Kategorie:Úmrtí 30. dubna Kategorie:Úmrtí v Mannheimu Kategorie:Muži