Chřástalec malý, česky také někdy chřástalec lyskonohý (Heliornis fulica), je druh ptáka z čeledi chřástalcovití (Heliornithidae), jediný žijící zástupce rodu Heliornis. Obývá území od Mexika po Argentinu a je známý tím, že mláďata přechovává ve vaku. Druh vědecky popsal nizozemský vědec Pieter Boddaert roku 1783 pod původním vědeckým jménem Colymbus fulica. Výskyt Chřástalec malý se vyskytuje od jihovýchodního Mexika po Bolívii a severovýchodní Argentinu. Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody zasahuje areál výskytu do následujících států (abecedně, včetně již jmenovaných): Argentina, Belize, Bolívie, Brazílie, Ekvádor, Francouzská Guyana, Guatemala, Guyana, Honduras, Kolumbie, Kostarika, Mexiko, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Surinam, Trinidad a Tobago, Venezuela.
Jde o druh klidných úseků lesních potoků a řek, stejně jako stojatých vodních ploch, kde obývá hustou příbřežní vegetaci. Z roku 2014 pochází první nález chřástalce malého i z ekotonu mezi savanovými oblastmi cerrado a polopouštními oblastmi caatinga (stát Piauí, Brazílie). Obecně jde o ptáka široce rozšířeného, ale zjevně s řídkými populacemi – a kvůli skrytému způsobu života i obtížně pozorovatelného ve volné přírodě. Vzhled Chřástalec malý dorůstá délky těla 26–33 cm a hmotnosti 120–150 g, což z něj dělá nejmenšího zástupce nepočetné čeledi chřástalcovitých. Samci dorůstají mírně větších rozměrů ve srovnání se samicemi. Zbarvení je na svrchní straně těla hnědé, na spodních partiích světlé, za letu je patrná bílá špička ocasu. Hlava a zadní část krku jsou černé, hrdlo bílé. Obě pohlaví lze od sebe dobře rozlišit zejména během období hnízdění, tehdy totiž jejich zbarvení začíná zvlášť výrazně kontrastovat: zatímco samec má horní polovinu zobáku tmavou a spodní světlou, u samic má horní polovina zobáku červené zbarvení. Samice mívají také skořicově zbarvené tváře a boční části krku, jejich dalším výrazným rysem jsou červená oční víčka. Končetiny obou pohlaví mají nápadný, žluto-černě pruhovaný vzor. Celkovým vzezřením se jedná o prakticky nezaměnitelný druh ptáka. Chování Chřástalec malý je plachý pták, většinou se zdržuje na vodní hladině. Umí létat, avšak činí tak spíše vzácně. Potravu tvoří zejména vodní a ve vodě uvázlý hmyz, stejně tak hmyzí larvy. Loví však také korýše či malé vodní obratlovce, přikrmuje se rovněž semínky. Vzácně se krmí na souši.
Načasování hnízdění se liší v závislosti na obývaném území. Chřástalci si staví hnízdo ve vegetaci nízko nad vodou, jde o plochou stavbu z větviček. Snůška činí dvě (a jen vzácně tři) vejce, starají se o ni jak samec, tak samice. Inkubační doba je velmi krátká, trvá jen 10–11 dní – delší inkubaci mívají i drobní zpěvní ptáci. Mláďata chřástalců se proto líhnou zcela bezmocná, holá a slepá. Péče o takto špatně vyvinutá mláďata probíhá v rámci ptáků zcela jedinečným způsobem. Samci mají pod každým křídlem vak tvořený záhybem kůže, do kterého se každé z obou ptáčat blíže neurčeným způsobem dostane. Samec s nimi ve vacích dokonce dokáže i létat. Ohrožení Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) pokládal chřástalce malého ve svém vyhodnocení stavu ohrožení z roku 2020 za málo dotčený druh. Předpokládá u něj velmi početnou populaci (500 000–5 000 000 dospělců), která prochází jen nevýrazným poklesem. Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Chřástalcovití Kategorie:Ptáci Střední Ameriky Kategorie:Ptáci Jižní Ameriky