Katakana (psáno カタカナ v katakaně, かたかな v hiraganě a 片仮名 v kandži) je jedno ze dvou (druhým je hiragana) japonských slabičných písem (ve slabičném písmu jeden znak představuje celou slabiku), sestávající ze 48 symbolů (47 slabičných symbolů a písmeno n). Připojením dvou čárek (nigori) nebo kroužku (marunigori) nad určité symboly či jejich skládáním vznikají ještě další zvuky.
Historie Vznikla v 8. století za přispění Kibi no Makibiho (693-755) zjednodušením jednotlivých částí (kata znamená japonsky „část“) znaků kandži (na rozdíl od hiragany, která vznikla zjednodušením celých znaků kandži), u kterých již předtím došlo k desémantizaci a fonetizaci (ztratily význam a staly se pouhými zvuky, aby mohly vyjadřovat japonské koncovky). Znaky katakany jsou hranatější a jednodušší než znaky hiragany a cizinci, kteří se učí japonsky, se ji většinou učí jako první. Katakanu původně používali japonští buddhisté jako nápovědu pro výslovnost v buddhistických spisech (podobně, jako se dnes používá hiragana v knížkách pro děti) a také jako způsob rychlého psaní.
Dnešní použití Slova převzatá (z čínštiny, portugalštiny, nizozemštiny, dnes převážně z angličtiny) Onomatopoia (v japonštině je mnohem více zvukomalebných slov než např. v češtině) Telegramy, zdůraznění (katakana se používá tam, kde se v české typografii použije tučné písmo, podtržení nebo kurzíva) Cizí místní názvy Vědecké názvosloví (zvířata a rostliny) Různé televizní pořady Videohry
Základní sada znaků samohláskyjóonア aイ iウ uエ eオ o ャ ja ュ ju ョ joカ kaキ kiク kuケ keコ koキャ kjaキュ kjuキョ kjoサ saシ šiス suセ seソ soシャ šaシュ šuショ šoタ taチ čiツ cuテ teト toチャ čaチュ čuチョ čoナ naニ niヌ nuネ neノ noニャ njaニュ njuニョ njoハ haヒ hiフ fuヘ heホ hoヒャ hjaヒュ hjuヒョ hjoマ maミ miム muメ meモ moミャ mjaミュ mjuミョ mjoヤ jaユ juヨ joラ raリ riル ruレ reロ roリャ rjaリュ rjuリョ rjoワ wa(ヰ) wi(ヱ) weヲ woン nガ gaギ giグ guゲ geゴ goギャ gjaギュ gjuギョ gjoザ zaジ džiズ zuゼ zeゾ zoジャ džaジュ džuジョ džoダ daヂ (dži)ヅ (zu)デ deド doヂャ (dža)ヂュ (džu)ヂョ (džo)バ baビ biブ buベ beボ boビャ bjaビュ bjuビョ bjoパ paピ piプ puペ peポ poピャ pjaピュ pjuピョ pjo
Poznámka: Tabulka pro úplnost obsahuje i znaky wi a we, které byly roku 1946 označeny za zastaralé.
Způsob psaní Tabulka ukazuje, jak se znaky katakany píší. Je uspořádaná podle tradičního japonského způsobu čtení. Začátek je vpravo nahoře a postupuje se shora dolů. Malá čísla určují pořadí tahů a šipky ukazují jejich směr. Soubor:Table katakana.svg
Odkazy Literatura Janoš, Jiří. 99 zajímavostí z Japonska. Praha: Albatros, 1984.
Související články Kana Hiragana Kandži Další související články Hentaigana Man'jógana Japonsko Japonština Seznam různých písem Furigana
Externí odkazy
www.kanachart.com Jednoduché zkoušení z katakany (s volitelnými skupinami)
Kategorie:Japonština Kategorie:Slabičná písma
sv:Kana (skriftsystem)#Katakana